Oslo - Norská policie se dnes poprvé oficiálně omluvila za svou aktivní účast na deportaci norských Židů do nacistických koncentračních a vyhlazovacích táborů, která se uskutečnila v roce 1942. Přesně před 70 lety, 26. listopadu 1942, bylo 532 Židů z této skandinávské země posláno lodí do polského Štětína, odkud dále putovali do tábora Osvětim-Březinka.
V době nacistické okupace Norska v roce 1942 nařídil předseda tehdejší norské kolaborantské vlády Vidkun Quisling registraci všech 2100 Židů v zemi. Více než třetina z nich byla koncem roku 1942 a začátkem roku 1943 deportována do táborů smrti. Domů se jich vrátilo živých pouze 34.Nacisty ovládaná státní policie hrála při deportaci Židů ústřední roli. Její členové byli po válce shledáni vinnými z mučení, zneužívání a vražd obětí, Quisling byl po osvobození v květnu 1945 popraven. Oficiální omluva od policie ale doposud nezazněla."Chtěl bych se omluvit jménem norské policie a všech, co se na deportacích norských Židů do koncentračních táborů podíleli," řekl dnes policejní šéf Odd Reidar Humlegard v norské veřejnoprávní televizi NRK, čímž se připojil k omluvě norského premiéra Jense Stoltenberga z 27. ledna letošního roku.Stoltenberg se v lednu omluvil, že se něco takového (deportace Židů) mohlo stát v Norsku, a nebývale kritickým slovy připomněl, že "to byli Norové, kdo prováděli zatýkání, a že to byli Norové, kdo řídili nákladní vozy".Dešní vyjádření norské policie přivítal 89letý Samuel Steinmann, který je posledním přeživším deportací. "Nutno říci, že byl na omluvu nejvyšší čas. Ale jsem rád, že ji slyším," konstatoval.
Související
85 let od vzniku Auschwitzu. Zápas o lidskost není nikdy jednou provždy vyhraný
80 let od osvobození koncentračního tábora Osvětim. Co to dnes pro nás znamená?
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Soud v USA zamítl žádost Trumpovy administrativy o zneplatnění tisíců hlasovacích lístků
před 1 hodinou
Volby v USA začaly. Miliony voličů vystaví Trumpovi účet
před 1 hodinou
Televize a Rozhlas jsou ve stávce. Diváky místo zpravodajství čekají archivní pořady
před 2 hodinami
Ceny ropy po novém oznámení Teheránu prudce klesají
před 3 hodinami
Německo představilo ambiciózní plán. Do roku 2030 chce být velmocí v oblasti AI
před 4 hodinami
Netanjahu tvrdí, že volby byly zmanipulovány a ukradeny. Pravice požaduje nové hlasování
před 4 hodinami
Američané míří ke klíčovým doplňovacím volbám do Kongresu, mohou Trumpovi pořádně zavařit
před 7 hodinami
Počasí o víkendu: Čekají nás mrazivé noci, teploty spadnou až na -6 stupňů
včera
Česká televize a Český rozhlas vstoupí do stávky. Popsaly, jak omezí úterní vysílání
včera
Hackeři napadli aplikace pro varování před útoky. Ukrajinou a Ruskem zněly falešné poplachy před jaderným útokem
včera
Ukrajina navzdory silnému tlaku ze strany USA obnovila útoky na ruské ropné rafinérie
včera
Izrael má jedinečnou příležitost svrhnout Netanjahua, míní Palestinci
včera
Poslední předvolební Trumpova agitace narazila na odpor voličů
včera
Ve věku 94 let zemřel odbojář Josef Mašín
včera
EU by mohla Británii povolit výjimky, pokud se rozhodne vrátit
včera
Obchody v Evropě ochromil kyberútok. Lednice měly chladit, ale dělaly pravý opak
včera
Pavel se jasně vymezil proti účasti ruských hokejistů na mezinárodních sportovních akcích
včera
Politico: EU se poučila z chyb v oblasti AI. Zajistí, že příští technologickou revoluci už neprospí
včera
Nejde jen o Kongres. Proč jsou blížící se volby pro Američany klíčové?
včera
Hlavní téma amerických voleb? Odpor voličů k datovým centrům pro umělou inteligence
Umělá inteligence a masivní poptávka po datových centrech se staly jedním z hlavních témat nadcházejících amerických doplňkových voleb. Odpor proti těmto obřím stavbám spojuje voliče napříč politickým spektrem, které znepokojují rostoucí účty za elektřinu, ekologické dopady a upřednostňování zájmů velkých firem před ochranou životního prostředí. Stát Georgie, jenž se stal největším americkým trhem pro výstavbu datových center, se ocitl v samém centru tohoto ostrého lokálního konfliktu.
Zdroj: Libor Novák