Řekové si žili leta nad poměry! Dnes se díví, že se jejich děti svíjejí v křečích z hladu

Školáci vybírají odpadky a hledají v nich nějaké jídlo, vyptávají se spolužáků, jestli jim nezbylo něco k svačině, a někteří se doslova svíjejí v křečích z hladu, napsal list The New York Times.

Řecká ekonomika je v krizi a nezaměstnanost je zde nejvyšší v Evropě - více než 27 procent. Šest z deseti nezaměstnaných říká, že se jim nedaří sehnat práci již více než rok. To vše tvrdě zasáhlo právě i řecké rodiny, jejichž děti chodí do škol hladové nebo dokonce podvyživené.

"V loňském roce trpělo nedostatkem jídla asi deset procent dětí na základních a středních školách," nechala se slyšet Athena Linosová, profesorka na aténské lékařské fakultě. Linosová zároveň pracuje v nevládní organizaci, která se podobnými problémy zabývá. "Pokud jde o nedostatek potravin, Řecko se nyní dostalo na úroveň některých afrických zemí," dodala profesorka.

Řecké školní jídelny nedostávají žádné dotace, takže si děti jídlo musí hradit v plné výši nebo si nosit obědy z domova. A rodiny, které se ocitly bez jakéhokoliv příjmu, na to jednoduše nemají. I vzhledem k tomu, že se v rámci úsporných opatření, které stát přijímá, zvyšují všechny možné poplatky, například za elektřinu.

Podle Alexandry Perriové, která ve škole pracuje, je zde podvyživených 60 z 280 dětí. Školáci, kteří ještě nedávno jedli maso a sladkosti, mají nyní k dispozici jen špagety, čočku, rýži nebo brambory.

Řecká vláda nejdříve tyto zprávy odmítla s tím, že jsou přehnané. Nedávno ale sama přiznala, že problém podvýživy ve školách je potřeba urgentně řešit. Jenže všem je jasné, že kabinet se musí nejdříve zabývat hlavně splácením peněz půjčených ze zahraničí, takže na problém řeckých školáků se asi jen tak brzy nedostane.

Kořeny řeckého ekonomického modelu, který zemi dovedl k dluhové krizi, tkví ve vzniku novodobého řeckého státu v první polovině 19. století, píše ve WSJ Michas. Od počátku byl hlavním organizačním principem společnosti politický klientelismus, kdy politikové výměnou za podporu poskytují díky nabyté moci různé materiální výhody.

"Základní strukturou Řecka nebyla nikdy občanská společnost, ale stát," říká historik Kostas Vergopulos. Řecko mělo jeden z nejrozsáhlejších byrokratických aparátů v Evropě již ke konci 19. století, kdy mělo o tři čtvrtiny více úředníků na hlavu než Německo, a systém klientelismu zde přes všechny zvraty zůstal v podstatě nedotčen.

Klíčovou novinkou posledních deseti let, která podle řady ekonomů přispěla ke krizi, bylo přijetí eura. To umožnilo Řekům zvyšovat si blahobyt bez častých devalvací a růst výdajů financovat donedávna levnými úvěry na trzích, které díky členství v eurozóně považovaly Řecko za podobně bezpečné jako ostatní členy.

70 procent Řeků čerpalo své příjmy plně nebo zčásti z daní či poplatků. To pak znamená, že hlavní ekonomickou aktivitou v zemi se stává tvrdý boj o distribuci státních výhod, jemuž ekonomové říkají "dobývání renty". Tato aktivita je na rozdíl od fungování volného trhu z ekonomického a celospolečenského hlediska jednoznačně škodlivá, protože je mařením zdrojů, které by jinak přispívaly k tvorbě bohatství.

Obrovské ekonomické škody páchá i korupce, která s klientelismem úzce souvisí. "V Řecku je obcházení pravidel věcí cti. Pokud se řídíte pravidly, budou o vás říkat, že jste idiot," řekl WSJ univerzitní profesor Stavros Katsios. Rakouský ekonom Friedrich Schneider, který studuje problém daňových úniků ve světě, odhaduje, že v Řecku se nezaplatí čtvrtina daní a třetina z tohoto výpadku je důsledkem korupce daňových inspektorů.

(Zdroj: penizenavic.cz)