Převrat v Belgii: Král začne poprvé v historii platit daně

Poprvé od vzniku nezávislé Belgie v roce 1830 budou muset příslušníci královské rodiny platit daň z příjmu a z přidané hodnoty. Příspěvek od státu bude snížen a budou ho napříště dostávat jen monarcha, následník trůnu, jejich manželé či manželky a vdova či vdovec po zesnulém panovníkovi.Albert II., kterému je dnes 79 let, dostává ročně nezdanitelných 11,5 milionu eur (296 milionů korun). Podle ústavy se tyto podmínky během jeho vlády nesmí změnit. Nové uspořádání tak bude platit pro následníka trůnu, prince Philippea, který bude dostávat 180.000 eur hrubého ročně. Kromě toho bude stát hradit výdaje za výkon funkce a další životní náklady.

Filip Leopold Ludvík Maria (Philippe Léopold Louis Marie), vévoda brabantský (narozen 15. dubna 1960). Ten se 4. prosince 1999 oženil s Jonkvrouwe Mathildou d'Udekem d'Acoz, která se stala Její královskou výsostí princeznou Mathildou Belgickou den před svatbou. Je dcerou barona (nyní hraběte) Patricka d'Udekem d'Acoz a jeho ženy hraběnky Komorowské. Mají čtyři děti.

Roční apanáž čtyřiaosmdesátileté královny Fabioly (vdova po předchozím králi Baudoinovi) se sníží z nynějších 1,3 milionu eur na 450.000. Na asi třetinu poklesne podpora sourozenců následníka trůnu, prince Laurenta a princezny Astrid. V dalších generacích už bude dostávat příjem od státu jen následník.

Princ Albert v letech 1953 až 1958 sloužil v Belgickém královském námořnictvu. Když 31. července 1993 zemřel jeho starší bratr, král Baudouin I., aniž by zanechal potomků, stal se jeho nástupcem. Se slavnostní přísahou dne 9. srpna 1993 usedl v 59 letech na belgický trůn a stal se tak co do věku nástupu na trůn nejstarším králem v historii Belgie.

Roku 1994 se stal 1292. rytířem Řádu zlatého rouna v Rakousku a 1191. rytířem Řádu zlatého rouna ve Španělsku.

V sousedním Nizozemsku dostávají státní apanáž jen král, jeho žena a bývalá královna Beatrix, kteří mají také určité výhody. Britská královna platí daně, ale dostává od parlamentu finanční příspěvek.