Pozdvižení v Německu: Černoši museli posluhovat bělochům

Starosta jihoněmeckého města původně doufal, že program pomůže žadatelům o azyl lépe se začlenit do společnosti. Za svou práci měli dostávat plat 1,05 eura za hodinu (27 Kč). Zatím devět cizinců začalo cestujícím s kufry pomáhat toto pondělí. Přístup na vlakové nádraží byl totiž ztížen kvůli stavebním pracím.

Pak se ale začaly šířit fotografie, na kterých byli muži vidět při práci v červených tričkách a slaměných kloboucích a politici i německé dráhy přišli s kritikou.

Stížnosti se začaly valit na místní radnici a objevily se i na speciální stránce na Facebooku. Kritikům vadila zejména velmi nízká odměna, kterou měli cizinci za svou práci dostávat. "Zaměstnat uprchlíky jako nosiče zavazadel je nestydatým zneužitím situace, ve které se tito lidé nacházejí," uvedla Ulla Jelpkeová ze strany Levice. Německé dráhy Deutsche Bahn zase uvedly, že netušily, za jakých podmínek žadatelé o azyl pracují, a dodaly, že tento program nemohou podpořit.

Jak ale reagoval mluvčí starosty města, jde o špatné pochopení celého programu. "Na první pohled snímky černochů, kteří nosí bělochům kufry, nevypadají dobře a zavání to neokolonialismem a rasismem, ale toto není ten případ. Žadatelé o azyl chtěli pracovat," uvedl mluvčí. 

Počet žádostí o azyl klesá

Celkový počet nových žádostí o azyl byl v loňském roce čtvrtý nejnižší za posledních deset let. Meziroční pokles hlásí většina regionů včetně Evropy, Severní Ameriky a severní Asie. V Evropě zaznamenávají největší pokles země na jihu, kde se oproti roku 2009 počet žádostí snížil o 33 %. Hlavní příčinou byl menší počet osob žádajících o azyl na Maltě, v Itálii a Řecku, informuje server unhcr-centraleurope.org.

Tento pokles byl ovšem kompenzován nárůstem v jiných zemích, především v Německu (49 %), Švédsku (32 %), Dánsku (30 %), Turecku (18 %), Belgii (16 %) a Francii (13 %). Ve Skandinávii pak nárůst počtu žádostí v Dánsku a Švédsku vyrovnal výrazný pokles v Norsku (-42 %) a Finsku (-32 %).

Na prvním místě seznamu přijímajících zemí jsou Spojené státy americké, které již pátým rokem přijímají největší počet uprchlíků. Každá šestážádost o azyl podaná ve vyspělých zemích, jimiž se zpráva zabývá, je podána právě zde. Spojené státy hlásí nárůst o 6 500 žádostí, a to především mezi žadateli o azyl z Číny a Mexika.

Francie si udržuje své postavení druhé největší hostitelské země. V roce 2010 zde bylo podáno 47 800 nových žádostí, a to především žadateli o azyl ze Srbska, Ruska a Konga.

Německo je mezi přijímacími zeměmi s 49 % nárůstem na třetím místě. Zde se zvýšil zejména počet žadatelů ze Srbska a Bývalé jugoslávské republiky Makedonie. Tento vývoj lze z větší části přičíst zavedení bezvízového vstupu do EU pro státní příslušníky těchto dvou zemí, k němuž došlo v prosinci 2009.