Londýn/Washington - Britský ministr obrany Philip Hammond po nečekané prohře vlády v parlamentním hlasování o usnesení k syrské krizi uvedl, že Británie se nezúčastní žádné vojenské akce proti Sýrii. Bílý dům vzápětí nevyloučil možnost jednostranného úderu, nicméně podle šéfa Pentagonu budou USA nadále usilovat o vytvoření mezinárodní koalice pro zásah v Sýrii.
Vláda Davida Camerona byla až dosud považována za stoupence zásahu proti režimu Bašára Asada, kterého syrská opozice a některé západní státy obviňují z chemického útoku proti vlastnímu obyvatelstvu.
Předseda labouristů Ed Miliband původně prosazoval útok po předložení "pádných" důkazů. Labouristický návrh byl velmi podobný tomu vládnímu. Nakonec ale ustoupil tlaku svých poslanců a intervenci v současné chvíli odmítl. Proti hlasovalo i 39 poslanců vládních Konzervativců a Liberálních demokratů. I když je pro Camerona porážka v parlamentu velkou potupou, pád jeho vlády to nezpůsobí, rebelové mu v dalších otázkách vyjádřili podporu, píše iHned.cz.
"Doufal jsem, že se argumenty prosadíme, ale pochopili jsme, že je tu hluboká nedůvěra k angažování se na Blízkém východu," řekl Hammond v nočním programu televize BBC. Připustil, že klíčový britský spojenec, Spojené státy, mohou být britským postojem nezapojit se do akce zklamány. Mninistr si ale nemyslí, že by britská neúčast mohla vojenskou akci zastavit.
Bílý dům mezitím nevyloučil možnost jednostranné akce, když potvrdil, že Barack Obama rozhodne o postupu v syrské otázce v zájmu Spojených států. "Spojené státy budou dále konzultovat (syrskou krizi) s britskou vládu jako s jedním z našich nejbližších spojenců a přátel..., ale rozhodnutí prezidenta Obamy se budou řídit tím, co je v zájmu USA," uvedla mluvčí pro otázky národní bezpečnosti Caitlin Haydenová.
Nicméně americký ministr obrany Chuck Hagel na tiskové konferenci v Manile uvedl, že USA budou nadále usilovat o vytvoření "mezinárodní koalice", která by Damašku odpověděla na útok chemickými zbraněmi proti civilistům.
Zpravodaj televize BBC Jeremy Bowden je jedním z mála zahraničních novinářů, který je nyní v Sýrii. V reportáži uvedl, že lidé v Damašku mají strach, zda letecké údery nezasáhnou sklady chemických zbraní. Na silnicích se tvoří zácpy kvůli častým kontrolám dokladů na armádních stanovištích.
Nesouhlas britského parlamentu s vojenským úderem proti Sýrii neovlivní vůli Paříže potrestat syrský režim Bašára Asada za očividný chemický útok proti civilistům. V rozhovoru s listem Le Monde to prohlásil francouzský prezident François Hollande. "Chemický masakr u Damašku nemůže a nesmí zůstat nepotrestán," řekl Hollande. Dodal také, že podporuje "tvrdou" odvetnou akci za útok, který na Syřanech napáchal "nenapravitelné" škody. V této věci chce Francie spolupracovat se svými spojenci.
Berlín očekává, že Rada bezpečnosti OSN zareaguje na krizi v Sýrii rychle a jednomyslně a že konflikt bude vyřešen politicky. Německá kancléřka Angela Merkelová to prohlásila během čtvrtečního telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsala agentura DPA. Merkelová hovořila také s americkým prezidentem Barackem Obamou, Bílý dům prozatím podrobnosti telefonátu nezveřejnil. Politické řešení stejně jako Merkelová upřednostňuje i Putin. Podle Aktualne.cz se oba státníci shodli v tom, že mezinárodní společenství musí pokračovat ve svém úsilí uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii.
Odmítavý postoj vůči vojenskému zásahu ve čtvrtek zopakoval i český prezident Miloš Zeman. "Myslím si, že v Sýrii je na jedné straně sekulární diktátor a na druhé straně náboženští fanatici vedení Al-Káidou, a z tohoto důvodu nevidím vojenský zásah v Sýrii jako přiměřený, protože to není žádná válka mezi dobrem a zlem, ale válka mezi dvěma zly," řekl.
Související
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků
Syrská krize , Velká Británie , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
USA praží žhavé počasí. Kvůli vedru se ruší oslavy Dne nezávislosti
před 2 hodinami
Stovky letadel, největší ohňostroj v historii. Trump na dnešek slibuje mohutné oslavy Dne nezávislosti
před 3 hodinami
Do ulic Erfurtu vyšly tisíce extremistů, blokují vstup na sjezd AfD
před 4 hodinami
Putin po mohutném bombardování Kyjeva nařídil pokračování masivních úderů proti Ukrajině
před 6 hodinami
Proč byl nedávný útok na Kyjv tak zničující?
před 7 hodinami
Rusko shání vojáky kde se dá. Nově posílá na frontu mladé studenty
před 8 hodinami
Výhled počasí na další červencový týden. Teploty porostou
včera
Odstartoval filmový festival ve Varech. Hoffman si přišel pro Křišťálový glóbus
včera
Důchody dorazí kvůli svátkům později. Letos je to naposledy
včera
Hvězdy posunuly své týmy do osmifinále MS. Mexiko dál těší domácí fanoušky
včera
Tragická nehoda na Vysočině. Čelní střet kamionů nepřežil ani jeden z řidičů
včera
Policie prověřuje primáře z Děčína. Nahlásila ho nemocnice
včera
Je to tady zase. Lidé řeší, zda červencová volna ovlivní jejich nákupy
včera
Další překvapení na fotbalovém MS. Už v šestnáctifinále skončili Němci a Nizozemci
včera
Pavel poletí do Ankary, i když se to Babišovi nelíbí. Bude to stát miliony a bude sedět vzadu, reaguje Macinka
včera
Co bude dál s Hormuzským průlivem? Alternativní trasa selhala, světu nezbývá než čekat
včera
Kdo nahradí Zelenského? Hvězda Ukrajina potvrdila, že bude kandidovat na prezidenta
včera
Rusko může zaútočit na Polsko už letos, píše britský a polský tisk. Situace je vážná, přiznal Tusk
včera
Evropě hrozí další vlna extrémního počasí. Při té červnové umíraly tisíce lidí
včera
Jako 12 atomových bomb za vteřinu. Rychlost klimatických změn je ohromná, oceány jsou nejteplejší v historii
Světové oceány zaznamenaly v červnu rekordně nejvyšší teploty v historii měření, čímž překonaly i maxima z let 2023 až 2024. Průměrná teplota mořské hladiny v tropických a mírných oblastech se v současnosti pohybuje těsně pod hranicí 21 °C, přičemž před nástupem masivní industrializace kolem roku 1870 činila přibližně 19,6 °C. Tento nárůst představuje enormní množství akumulované energie, neboť oceány absorbují více než 90 procent dodatečného tepla zachyceného v atmosféře vlivem skleníkových plynů.
Zdroj: Libor Novák