Londýn/Washington - Britský ministr obrany Philip Hammond po nečekané prohře vlády v parlamentním hlasování o usnesení k syrské krizi uvedl, že Británie se nezúčastní žádné vojenské akce proti Sýrii. Bílý dům vzápětí nevyloučil možnost jednostranného úderu, nicméně podle šéfa Pentagonu budou USA nadále usilovat o vytvoření mezinárodní koalice pro zásah v Sýrii.
Vláda Davida Camerona byla až dosud považována za stoupence zásahu proti režimu Bašára Asada, kterého syrská opozice a některé západní státy obviňují z chemického útoku proti vlastnímu obyvatelstvu.
Předseda labouristů Ed Miliband původně prosazoval útok po předložení "pádných" důkazů. Labouristický návrh byl velmi podobný tomu vládnímu. Nakonec ale ustoupil tlaku svých poslanců a intervenci v současné chvíli odmítl. Proti hlasovalo i 39 poslanců vládních Konzervativců a Liberálních demokratů. I když je pro Camerona porážka v parlamentu velkou potupou, pád jeho vlády to nezpůsobí, rebelové mu v dalších otázkách vyjádřili podporu, píše iHned.cz.
"Doufal jsem, že se argumenty prosadíme, ale pochopili jsme, že je tu hluboká nedůvěra k angažování se na Blízkém východu," řekl Hammond v nočním programu televize BBC. Připustil, že klíčový britský spojenec, Spojené státy, mohou být britským postojem nezapojit se do akce zklamány. Mninistr si ale nemyslí, že by britská neúčast mohla vojenskou akci zastavit.
Bílý dům mezitím nevyloučil možnost jednostranné akce, když potvrdil, že Barack Obama rozhodne o postupu v syrské otázce v zájmu Spojených států. "Spojené státy budou dále konzultovat (syrskou krizi) s britskou vládu jako s jedním z našich nejbližších spojenců a přátel..., ale rozhodnutí prezidenta Obamy se budou řídit tím, co je v zájmu USA," uvedla mluvčí pro otázky národní bezpečnosti Caitlin Haydenová.
Nicméně americký ministr obrany Chuck Hagel na tiskové konferenci v Manile uvedl, že USA budou nadále usilovat o vytvoření "mezinárodní koalice", která by Damašku odpověděla na útok chemickými zbraněmi proti civilistům.
Zpravodaj televize BBC Jeremy Bowden je jedním z mála zahraničních novinářů, který je nyní v Sýrii. V reportáži uvedl, že lidé v Damašku mají strach, zda letecké údery nezasáhnou sklady chemických zbraní. Na silnicích se tvoří zácpy kvůli častým kontrolám dokladů na armádních stanovištích.
Nesouhlas britského parlamentu s vojenským úderem proti Sýrii neovlivní vůli Paříže potrestat syrský režim Bašára Asada za očividný chemický útok proti civilistům. V rozhovoru s listem Le Monde to prohlásil francouzský prezident François Hollande. "Chemický masakr u Damašku nemůže a nesmí zůstat nepotrestán," řekl Hollande. Dodal také, že podporuje "tvrdou" odvetnou akci za útok, který na Syřanech napáchal "nenapravitelné" škody. V této věci chce Francie spolupracovat se svými spojenci.
Berlín očekává, že Rada bezpečnosti OSN zareaguje na krizi v Sýrii rychle a jednomyslně a že konflikt bude vyřešen politicky. Německá kancléřka Angela Merkelová to prohlásila během čtvrtečního telefonického rozhovoru s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, napsala agentura DPA. Merkelová hovořila také s americkým prezidentem Barackem Obamou, Bílý dům prozatím podrobnosti telefonátu nezveřejnil. Politické řešení stejně jako Merkelová upřednostňuje i Putin. Podle Aktualne.cz se oba státníci shodli v tom, že mezinárodní společenství musí pokračovat ve svém úsilí uspořádat mezinárodní konferenci o Sýrii.
Odmítavý postoj vůči vojenskému zásahu ve čtvrtek zopakoval i český prezident Miloš Zeman. "Myslím si, že v Sýrii je na jedné straně sekulární diktátor a na druhé straně náboženští fanatici vedení Al-Káidou, a z tohoto důvodu nevidím vojenský zásah v Sýrii jako přiměřený, protože to není žádná válka mezi dobrem a zlem, ale válka mezi dvěma zly," řekl.
Související
Nikdo je už nikdy neuvidí. Systematická likvidace z rukou Asadova režimu zabila desítky tisíc lidí
Sýrie ani po deseti letech války není bezpečná pro návrat uprchlíků
Syrská krize , Velká Británie , USA (Spojené státy americké)
Aktuálně se děje
před 35 minutami
Sikorski po vlně hybridních útoků vyzval ke zpřísnění kontroly pohybu ruských občanů v EU
před 1 hodinou
Americká armáda provedla Hormuzským průlivem 40 obchodních lodí, odrážela raketové útoky Íránu
před 2 hodinami
Macinka si předvolal velvyslankyni Ponomarevovou. Ruským diplomatům zpřísní režim
před 2 hodinami
Nová hrozba pro světovou dopravu: Írán chce rozmísťovat miny v Hormuzském průlivu pomocí raketometů
před 3 hodinami
Trump se prohlásil za největšího prezidenta v historii USA. Pak promluvili historikové
před 4 hodinami
Rusko několik let tajně pomáhá Íránu s vývojem nadzvukových střel
před 5 hodinami
Rusko přechází od hrozeb k činům. Co hrozí Británii po vlně nejnovějších výhrůžek?
před 5 hodinami
Tusk: Požár v továrně na výrobu dronů byl žhářstvím, za útokem zřejmě stojí Rusko
před 6 hodinami
Izrael usiluje o podporu Trumpa pro plán na vysídlení Palestinců z Pásma Gazy
před 7 hodinami
Počasí, jaké planeta tisíc let nezažila. OSN varuje před příchodem jevu El Niño
před 8 hodinami
Počasí přinese do Česka příští týden tropy, pak se výrazně ochladí
včera
Katastrofa v Nepálu má už 1200 mrtvých. Lidé vyhrabávají příbuzné holýma rukama
včera
Kallasová odmítla návrhy Francie a Německa na rozsáhlou reformu evropské diplomacie
včera
Trump chce přejmenovat Hormuzský průliv na Trumpův průliv
včera
EU a NATO kvůli rostoucím hybridním útokům na evropském území zvýší tlak na Rusko
včera
Policie zahájila exhumaci ostatků někdejšího ministra zahraničí Jana Masaryka
včera
Po devíti měsících na pevnině. Pět tisíc námořníků z letadlové lodi USS Abraham Lincoln dorazilo do Thajska
včera
Babiš označil incidenty v Německu za velmi vážné. Macinka si předvolá ruskou velvyslankyni
včera
Obvinění Ruska z dronového útoku je velká chyba, prohlásil Putin. Medveděv Berlínu hrozí odvetou
včera
Politico: Česko a některé další státy EU poskytnou miliardy na centra pro AI
Evropská unie se zapojuje do globálního souboje o budování masivních datových center pro umělou inteligenci, avšak ne všechny členské státy se do tohoto projektu připojily. Dvě třetiny vlád Evropské unie přislíbily finanční prostředky na podporu plánu na vytvoření sedmi velkých výpočetních center. Celkově devět zemí se však rozhodlo finance neposkytnout, což je důsledek značného napětí v jejich národních rozpočtech. Tento krok představuje dosud nejvýznamnější průmyslovou iniciativu Unie v oblasti rozvoje infrastruktury pro umělou inteligenci.
Zdroj: Libor Novák