Bellinzona - Soud ve švýcarské Bellinzoně dnes uznal vinnými Jiřího Diviše, Antonína Koláčka, Marka Čmejlu, Petra Krause i Oldřicha Klimeckého v kauze Mostecké uhelné společnosti (MUS). Uložil jim nepodmíněné tresty vězení od roku a čtyř měsíců do čtyř let a čtyř měsíců. Všichni bývalí majitelé a exmanažeři MUS byli uznáni vinnými z podvodů a praní špinavých peněz.
V případě Krause a Koláčka, kteří byli přítomni, nařídil jejich okamžité zadržení. Diviš, Čmejla a Klimecký se dnes do soudní síně nedostavili. Šestý obžalovaný - šestaosmdesátiletý Belgičan Jacques de Groote - dostal pouze peněžitý trest. Klimecký se neúčastnil procesu od začátku, údajně kvůli nedostatku peněz a nemoci manželky. Diviš a Čmejla jsou nyní údajně pracovně vytíženi.
Koláček byl odsouzen ke čtyřem letům a čtyřem měsíců vězení, Klimecký ke třem rokům a jednomu měsíci, Kraus ke třem letům vězení, z toho k jednomu roku a čtyřem měsícům nepodmíněně. Diviš byl odsouzen na tři roky a deset měsíců a Čmejla na čtyři roky. Všichni dostali různě vysoké peněžité tresty.
Koláček se podílel na supervýhodné a podvodné privatizaci Mostecké uhelné a přišel si tak na odhadovaný majetek 8 miliard korun. V roce 2008 se spolu s dalším spolumajitelem těžební firmy Mostecká uhelná Lubošem Měkotou (zemřel letos v březnu na hřišti v Berouně při golfu) odhodlali dát uhelnému byznysu definitivní sbohem.
Koláček se poté stáhl do ústraní a místo vrcholnému byznysu zasvětil svůj život raději buddhismu. I kvůli tomu si v Říčanech u Prahy postavil baráček za desítky milionů, kde pečoval o svoji duši. Vila připomíná spíš buddhistický chrám (včetně sochy Buddhy) a v jeho interiéru nenajdete hranatý roh. To nyní čeká na Koláčka pěkně hranatá cela ve Švýcarsku.
Odsouzení se mohou odvolat k nejvyšší švýcarské soudní instanci, Federálnímu tribunálu. Tento soud se zabývá především tím, zda nižší soudy nejednaly v rozporu s federálními zákony, a nezkoumá meritum případu.
"Ministerstvo financí hodnotí pozitivně, že švýcarský soud vyhověl obžalobě, tím lépe, že nepodmíněně. Ještě významnější je, že i z trestného činu podvodu ke škodě státu, to jen dokládá naše tvrzení," uvedl mluvčí českého ministerstva financí Ondřej Šrámek.
Dostane Česko část peněz?
Česko by mohlo dostat tři miliardy, alespoň to navrhovala švýcarská prokuratura jako kompenzaci. Dalších šest miliard by pak mohly dostat nástupnické firmy MUS. Advokát Marek Procházka, který u soudu zastupuje stát, sice neočekával, že by soud Česku takové odškodné přiklepl, jsou prý i další možnosti, jak se k nim dostat. O peníze chtějí advokáti bojovat žalobami u dalších švýcarských soudů.
Bývalí manažeři a majitelé MUS Antonín Koláček, Marek Čmejla, Jiří Diviš, Oldřich Klimecký a Petr Kraus čelí obvinění také v Česku, konkrétně ze zneužití informace a postavení v obchodním styku při privatizaci firmy v roce 1999, píše web CT24. Svým jednáním měli od ČR získat akcie za zjevně nepřiměřenou kupní cenu. Podle žalobce tím státu způsobili škodu přes 1,6 miliardy korun.
V úterý rozšířilo ministerstvo financí trestní oznámení v celé kauze. Obvinění prý totiž kontrolovali firmu o rok dříve, než veřejně prohlašovali. Tato informace přitom měla zásadní význam na výši nabízené kupní ceny a také na rozhodování české vlády, uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Šrámek.
Podíl viny nese i bývalá vláda ČSSD
Miloš Zeman v lednu tvrdil, že privatizační proces kolem Mostecké uhelné společnosti měla na svědomí jen vláda Josefa Tošovského. To ale není pravda, usnesení vlády ze dne 28. července 1999 č. 819 usvědčuje Zemana ze lži. V usnesení vlády se píše, že vláda "...schvaluje privatizaci 46,29 % akcií, tj. 4 089 763 ks akcií akciové společnosti Mostecká uhelná společnost o nominální hodnotě 1 000 Kč/1 akcie metodou přímého prodeje předem určenému vlastníku".
V té době byl Miloš Zeman (tehdy jako šéf ČSSD) českým premiérem, jímž se stal v roce 1998. Kromě Zemana je pod dokumentem uveden také Vladimír Špidla (tehdejší první místopředseda vlády a ministr práce a sociálních věcí), jenž Zemana vystřídal v roce 2001 v čele strany a o rok později stanul i on v čele české vlády.
Související
Sklapla klec: Švýcarská policie zadržela Petra Krause z kauzy MUS
V kauze Mostecké uhelné čelí žalobě šest lidí, mezi nimi i exnáměstek ministra průmyslu
Aktuálně se děje
před 13 minutami
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
před 25 minutami
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
před 1 hodinou
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
před 2 hodinami
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
před 2 hodinami
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
před 3 hodinami
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
před 4 hodinami
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
před 4 hodinami
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
před 5 hodinami
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
před 5 hodinami
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
před 6 hodinami
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
před 8 hodinami
Počasí o víkendu: V noci bude mrznout, přes den se citelně oteplí
včera
Pavel v úterý jmenuje Babiše premiérem
včera
Britský expert pro EZ: Globální potravinová bezpečnost bude stabilní, rizikem ale zůstává Putin
včera
Babiš oznámil, že se navždy vzdá Agrofertu
včera
New York Times podává žalobu na Pentagon a Hegsetha
včera
Letadlo se Zelenským pronásledovaly záhadné vojenské drony
včera
Je naprostá iluze věřit, že by Rusko mohlo na Ukrajině prohrát, prohlásil belgický premiér
Aktualizováno včera
Na Hrad dorazil Zůna, Šebestyán a Macinka. Jmenování Turka ministrem není pravděpodobné, řekl Pavel
včera
Macron tajně varoval evropské lídry: Existuje šance, že USA zradí Ukrajinu a Evropu
Francouzský prezident Emmanuel Macron údajně potají varoval evropské lídry před možnou "zradou Ukrajiny ze strany USA ohledně území bez jasných bezpečnostních záruk". Informoval o tom německý časopis Der Spiegel s odvoláním na uniklou poznámku z nedávného telefonátu mezi evropskými lídry.
Zdroj: Libor Novák