Řež na Ukrajině: Dav napadl sídlo vlády, policie použila slzný plyn

Před hlavní vládní budovou se dnes ráno shromáždilo asi tisíc lidí, z nichž část v centru Kyjeva nocovala. V neděli se zúčastnili velké opoziční demonstrace, do níž se podle nezávislých odhadů zapojilo kolem 50.000 lidí. Jejich protesty vyvolalo rozhodnutí Azarovovy vlády z minulého čtvrtka, kterým Kyjev fakticky zastavil jednání o přidružení k EU.

Prakticky permanentní demonstrace zorganizovala opozice i v jiných městech, zejména na západě země. Proti zastavení integračního procesu protestují tisíce lidí ve Lvově, v Těrnopilu a Ivano-Frankivsku. V ruskojazyčných oblastech na jihu a východě Ukrajiny naopak zastupitelé či přímo soudy protivládní protesty zakazují. 

Demonstrace za evropskou integraci Ukrajiny se dnes konaly i v řadě evropských měst a v zámoří. V centru Prahy se na Václavském náměstí sešlo kolem dvaceti lidí, mezi nimi i manžel vězněné expremiérky Oleksandr Tymošenko, který loni v Česku získal azyl.

Podle účastníků akce chtějí Ukrajinci žijící v Česku dát najevo, že jim záleží na integraci Ukrajiny do evropských struktur. Doufají, že by poté mohlo dojít ke zrušení víz mezi Českem a Ukrajinou. Chtějí zároveň podpořit kyjevské demonstrace. Podobné shromáždění se konalo i v neděli na Staroměstském náměstí, podle účastníků se jí zúčastnilo více než 100 lidí.Kyjevský list Segodňa dnes napsal, že Ukrajina s EU pokračuje v důvěrných jednáních o podmínkách přidružení. Kyjev má prý dva hlavní požadavky. Mezinárodní měnový fond by měl poskytnout Ukrajině půjčku deset miliard dolarů, a to bez dosavadní podmínky, aby vláda zvýšila obyvatelstvu ceny za odběr plynu. Druhým požadavkem je zavedení preferenčních kvót pro odběr ukrajinské produkce na evropském trhu.

Ukrajině se krátí čas: Rusko nebo EU?

28. a 29. listopadu se bude v litevském Vilniusu konat summit Východního partnerství. Evropská unie zde bude jednat se svými východními partnery, mezi něž patří i Ukrajina.

Právě s Ukrajinou by zde měla EU podepsat takzvanou asociační dohodu, která by zemi posunula blíže západní Evropě. Dohoda by mimo jiné otevřela cestu pro obchodní možnosti členských států EU na Ukrajině.

Podpis dohody ovšem stojí na osvobození Julije Tymošenkové. Ukrajinský parlament ale neschválil její odjezd na léčení do ciziny. Bývalá ukrajinská premiérka byla v roce 2010 odsouzena k sedmi letům vězení a v Evropské unii je její odsouzení chápáno jako politicky motivované.

Moskva dlouhodobě kritizuje úmysl Ukrajiny sblížit se s Evropskou unií. Rusko navíc nabízelo svému sousedovi možnost zapojit se do Celní unie Ruska, Běloruska a Kazachstánu, ale Ukrajina nabídky nevyužila.

Sergej Glazjev, poradce ruského prezidenta Vladimíra Putina, na téma dohody Ukrajina-EU nešetřil ostrými výroky, píše euractiv.cz. Podle ruské zpravodajské agentury RIA Novosti Glazjev již v srpnu prohlásil, že by Rusko v případě podepsání dohody zpřísnilo celní opatření pro ukrajinský export.

Glazjev navíc podpis asociační dohody nazval „sebevražedným krokem". Putinův poradce 10. listopadu uvedl, že pokud Ukrajina nepodepíše asociační dohodu, mohly by z toho obě země profitovat při vzájemné spolupráci na projektech za miliardy dolarů.

Sergej Glazjev zmínil například projekty v energetice či v letectví. Podle Glazjeva by se mohla rozvíjet jaderná energetika, kosmonautika či společná výroba letadel Antonov.