Ukrajina se hroutí: Rumunsko naznačuje anexi, Krym volá Putina

Rumunská média podle Kožary využívají vnitropolitické nestability Ukrajiny a vybízejí k odtržení Severní Bukoviny a Jižní Besarábie a k jejich anexi. Obě historická území jsou dnes rozdělena mezi Moldavsko a Ukrajinu, mezi světovými válkami ale patřila Rumunsku.

Rumunský list Adevarul nedávno napsal, že nelze vyloučit rozpad Ukrajiny na proevropský západ a proruský východ. "Je Rumunsko připraveno zasáhnout ve prospěch Rumunů na Severní Bukovině a v Jižní Besarábii?" ptal se rumunský list. Podle dostupných statistik na obou těchto územích žije zhruba desetiprocentní rumunská menšina.

Podle Kožary o dělení Ukrajiny neoficiálně hovoří i politici "některých sousedních států". Na jakékoli pokusy zpochybňovat ukrajinskou územní celistvost bude podle ministra Kyjev "tvrdě reagovat".

Výzvy ke změně hranic zaznívají i na jihu Ukrajiny obývaném ruskojazyčným obyvatelstvem. Centrem proruských nálad se stal Krym, kde se k ruské národnosti hlásí bezmála dvě třetiny obyvatel. Místní autonomní parlament podle kyjevského tisku připravuje výzvu ruskému prezidentovi, kterou lze považovat za první krok k odtržení.Poslanci chtějí požádat ruského prezidenta Vladimira Putina, aby se stal garantem krymské autonomie a národních zájmů tamních obyvatel. Mají rovněž v úmyslu uspořádat referendum o politickém statusu poloostrova. O obou návrzích chtějí poslanci hlasovat do konce února.

"Vítěz bere vše" není řešení

Po rozpadu Sovětského svazu získala Ukrajina v roce 1991 samostatnost. Tento rok se dá také považovat za startovní čáru přechodu k tržní ekonomice, který pro zemi vůbec nezačal optimisticky. Mezi lety 1991 a 1999 ztratil stát 60 % svého počátečního HDP a inflace dosáhla desítek tisíc procent.

Ukrajinci znechucení korupcí a kriminalitou začali emigrovat. Většinou mířili do Portugalska, Španělska, Ruska, Itálie a do České republiky.

Po Rusku zdědila Ukrajina vojenské jednotky čítající 780 000 vojáků vybavené třetím největším jaderným arzenálem na světě. Ačkoliv se vláda se přes dvacet let snaží snižovat stavy, ve službě stále zůstává kolem 160 000 vojáků.

Jednou z hlavních příčin současné nebezpečné patové situace, která začíná nabírat rysy občanské války, je bezpochyby nezažitost demokracie, která se projevuje v celém postkomunistickém prostoru.

Desítky let komunistického systému, který se udržoval u moci neustálou mobilizací veřejnosti proti vnitřnímu i vnějšímu nepříteli, se východoevropským elitám zažraly pod kůži. Přesně v tomto duchu o dění v ulicích Kyjeva referoval ukrajinský expremiér Azarov: demonstranti jsou podle něj teroristé podporovaní silami ze zahraničí, které mají zájem Ukrajinu destabilizovat.

Postkomunistická politika neřeší havárie jednáním a kompromisy, jak je tomu ve společnostech, kde má demokracie tradici, ale naopak sama konflikty neustále vyvolává. Politika je v postkomunistickém prostoru pojímána jako boj kdo z koho, ve kterém je možno užívat všech nečistých prostředků, nátlaku, vydírání, vyhrožování, včetně politicky motivovaného trestního stíhání, které vychází z přesvědčení, že vítěz bere vše, informuje euroskop.cz.

Jak si ukrajinská vláda představuje, že bude dál vládnout, když masové protesty potlačí silou? Díky politické nekompetentnosti Janukovyčovy vládní garnitury začíná nabývat hrozivých kontur scénář rozpůlení Ukrajiny na proevropskou západní část a spíše proruskou východní část. Chaos a nepokoje, které by rozpad Ukrajiny bezpochyby doprovázely, by byly obrovské.