Bitva o Krym na spadnutí? Ruská armáda je v pohotovosti

"V souladu s prezidentovým rozkazem dnes ve 14:00 (11:00 SEČ) byl nečekaně vyhlášen poplach u vojsk Západního vojenského okruhu, jakož i u 2. armády Centrálního vojenského okruhu, velení protivzdušné a kosmické obrany, výsadkových vojsk, bombardovacího a dopravního letectva," uvedl ministr obrany Sergej Šojgu. Cvičení podle něj potrvá do 3. března.

Putin se veřejně k situaci v "bratrské republice", jak o Ukrajině hovoří, nevyjádřil od pádu režimu Viktora Janukovyče. Ruský premiér Dmitrij Medveděv zase vyjadřoval obavy o osud Rusů na Ukrajině jazykem podobným rétorice během rusko-gruzínské války v srpnu 2008.

Agentura AP dnes připomněla obavy z případného ruského vojenského zásahu na Krymu, kde se tamní Rusové bouří proti novému ukrajinskému vedení v Kyjevě.

Psali jsme: Krym se bouří, odpůrci a stoupenci Ruska se do sebe pustili  

Necelé dvě třetiny Krymu se hlásí k ruské národnosti. Mluvčí jejich nejradikálnější části Taťána Jermakovová už v minulých dnech vyzvala Rusko, aby "chránilo zájmy ruských obyvatel Krymu a zabránilo jejich genocidě". Prezident Putin tehdy nechal žádost bez odpovědi. Nyní přinesly agentury zprávy o nařízení prověrky vojenské pohotovosti na západě země.

Na budově krymského autonomního parlamentu v úterý zavlála ruská vlajka. Stovky demonstrantů se večer shromáždily před parlamentní budovou a skandovaly "Pryč s trojzubcem!" na znamení odporu vůči ukrajinským státním symbolům. K protestujícím promluvil šéf sněmovny Vladimir Konstantinov, který je ujistil, že "neonacismus na Krymu neprojde".

Psali jsme: Kyjev zahájil hon na ruštinu, Kreml je zděšen  

Demonstranti provolávali slávu příslušníkům ozbrojených komand Berkut, které ministerstvo vnitra zrušilo a jež jsou na západě země obviňovány z vraždění lidí na kyjevském náměstí Nezávislosti. U budovy parlamentu v Simferopolu trvale hlídkuje asi 500 lidí, kteří žádají pro Krymský poloostrov nezávislost, informuje web CT24.

Krym byl součástí Ruska od konce 18. století, kdy ho po válce s Turky ovládla Kateřina Veliká. Coby oblast bolševického Ruska existoval od roku 1921 jako autonomní Krymská sovětská republika. Za 2. světové války ovšem poloostrov okupovalo nacistické Německo a po konci bojů Stalin vinil Krymské Tatary (původní obyvatele poloostrova) z kolaborace a dal je deportovat do oblastí střední Asie. Krym už autonomii zpátky nezískal.

Do přímého područí Ukrajiny (tehdejší svazové republiky SSSR) se oblast dostala v roce 1954; vůdce Sovětského svazu Nikita Chruščov věnoval poloostrov v Černém moři ukrajinské svazové republice v rámci oslav 300. výročí Perejaslavské rady – kozáckého shromáždění, které rozhodlo o připojení Ukrajiny k Rusku.