Moskva a Kyjev vedou válku o "turisty", Krym slibuje hory doly

"Ukrajinské úřady při porušení všech stávajících smluv nevpouštějí na území Ukrajiny ruské občany. Fakticky vybudovali zátaras proti pohraniční spolupráci," praví se v prohlášení. "Udivuje stydlivé mlčení našich západních partnerů, organizací na ochranu lidských práv a zahraničních médií. Vzniká otázka, kde je ta slavná objektivnost a oddanost demokracii?"

Věci podle Moskvy "dospěly tak daleko, že 8. března v Charkově skupina zamaskovaných ozbrojenců začala střílet po pokojných demonstrantech a v důsledku toho došlo ke zraněním". Ukrajinská policie prý také zatkla sedm ruských novinářů pod záminkou, že je zajímají jen "jednostranná provokativní témata". "Jedním slovem, to je 'svoboda médií' v akci," uzavřelo ruské prohlášení.

Sedm zatčených Rusů, údajně novinářů, nebylo s to podle agentury Interfax se prokázat, že by pracovali ve službách jakéhokoliv ukrajinského či ruského média. Podle charkovských médií se pětice proruských demonstrantů skutečně stala terčem útoku zamaskovaných lidí s obušky a musela pak vyhledat lékařské ošetření, k žádnému vážnému zranění však nedošlo a všichni byli po poskytnutí první pomoci propuštěni. Policie na místě incidentu našla nábojnice z plynové pistole.

V Charkově a v Doněcku v sobotu demonstrovali proruští aktivisté, kteří požadovali plebiscit o připojení k Rusku. V obou městech se sešlo asi 3500, respektive 10.000 lidí s transparenty typu "Lid je pro referendum", "Naše vlast je SSSR", "Za svazek bratrských národů", "Fašismus neprojde" a "Pryč s NATO".

Krym slibuje hory doly

Proruský premiér autonomního Krymu Sergej Aksjonov uvedl, že po nadcházejícím nedělním referendu o připojení k Rusku si lidé budou moci ponechat i ukrajinské občanství, pokud si to budou přát.

"V žádném případě nebudeme trvat na odevzdání ukrajinských pasů. Jestli se většina v referendu vysloví pro Rusko, nastoupí přechodné období a každý konkrétní člověk sám rozhodne, jaký pas bude potřebovat. Možná bude i dvojí občanství, ale to ještě nevím, rozhodnou lidé," řekl v rozhovoru pro ruskou agenturu Ria Novosti Aksjonov.

Předák místních Rusů se stal předsedou místní vlády před dvěma týdny, kdy krymský parlament hlasoval pod dohledem ruských ozbrojenců.

Z dvoumilionové populace Krymu je většina Rusů, ale proti Rusku se staví asi čtvrt milionu krymských Tatarů ve vzpomínce na deportace, kterým je za druhé světové války podrobil komunistický diktátor Josif Stalin. Na poloostrov se vraceli od 80. let minulého století, nyní tvoří asi 12 procent populace. Ruská agentura označila postoj Tatarů k referendu eufemismem "nikoliv jednoduchý".

"Nabídli jsme jim funkce místopředsedy vlády, dvou ministrů a minimálně jednoho náměstka prakticky v každém ministerstvu, včetně silových struktur," řekl Aksjonov a dodal, že finanční prostředky pro navrátilce z deportací se mají zdvojnásobit na sumu 22 milionů dolarů ročně (asi 430 milionů Kč).

"Zaručujeme (krymským Tatarům), že nebude žádná národnostní diskriminace, všichni budou mít stejná práva," ujistil. Krym má zůstat dvojjazyčný, tedy používat se bude ruština a tatarština, protože ukrajinsky na poloostrově hovoří "maximálně jedno procento obyvatel".

Evropu čeká spíš jen krátkodobý šok

Makroekonomičtí experti v Moskvě označují Krym za hospodářskou přítěž. Ekonomicky málo výkonný poloostrov do ruské státní pokladny mnoho prostředků nepřinese, zásobování Krymu může navíc být obtížné a nákladné. Pokud Ukrajina ze severu zablokuje přístupy na Krym, bude muset Rusko dvoumilionovou krymskou komunitu zásobovat vzduchem nebo po moři. 

"Nepokoje na Ukrajině ovlivňují celou Evropskou unii, minimálně tím, že se negativně vyvíjí cena ropy a zemního plynu. Byť se na první pohled z oficiálních statistik nezdá, že by Česká republika a Ukrajina byly spolu významně ekonomicky propojeny – export i import je minimální, z mikro pohledu vnímáme, že v Česku je téměř jedenáct tisíc právnických osob s ukrajinskými majiteli. Mezi cizinci pracujícími v Česku, je také nejvíc lidí z Ukrajiny. Významná vnitrostátní nestabilita na Ukrajině jistě negativně ovlivní i ratingy firem s ukrajinskými vlastníky, neboť tyto firmy podléhají zvýšenému riziku. Zdražování vstupů povede celkově ke snížení výkonnosti ekonomiky, a to jak české, tak evropské," řekl k situaci pro Penize.cz Michal Řičař, analytik Bisnode.

"Můžeme tedy celkově očekávat, že se nás ukrajinská krize dotkne ve dvou rovinách – v podnikatelském prostředí, kvůli velkému počtu firem s ukrajinskými vlastníky; a v makroekonomickém prostředí, které se na určitý čas utlumí tak, jak se postupně zvýší cena ropy a plynu v reakci na probíhající nepokoje. Velký otazník visí nad dobou trvání dopadů. Lze usuzovat, že ukrajinská reforma bude na delší dobu, ovšem dopady do evropské ekonomiky by neměly být dlouhodobější. Jedná se tedy spíše o krátkodobý šok, který postupem času odezní s tím, jak se situace stabilizuje," dodal.

Hlavní ekonom Ery Jan Bureš ke krizi říká: "Evropská ekonomika může být ohrožena rusko-ukrajinským konfliktem skrze tři základní kanály – ztrátu zahraničních trhů pro exportéry, finanční nákazu a v neposlední řadě skrze výpadky dovozů důležitých surovin (plynu, ropy). Přímé ohrožení skrze ztrátu exportních trhů je pro Česko i Evropu omezené."

"České vývozy na Ukrajinu i do Ruska nemají pro hospodářství kritický význam – vývozy do Ruska tvoří necelá čtyři procenta a na Ukrajinu přibližně procento všech exportů Česka. Rusko navíc častokrát funguje jako přestupní stanice pro české vývozy do celého regionu. Kritická není ani finanční expozice Evropy vůči Rusku. Zahraniční dluh nemá Rusko dramaticky vyšší než Řecko. Na rozdíl od Řecka je navíc jeho investiční pozice kladná – jinak řečeno ruské investice v zahraničí převyšují jeho zahraniční dluh. Nejnebezpečnější z pohledu Česka a Evropy je tak omezení dodávek plynu a ropy," uzavřel Bureš pro server Penize.cz.