Do zbraně, vyzval Chodorkovskij Ukrajinu. Je tu "druhá Jalta"?

"Ne všichni to zatím pochopili, ale po Jaltské konferenci poprvé přehodnocujeme strukturu Evropy," prohlásil Chodorkovskij s odkazem na spojeneckou konferenci z roku 1945, která rozhodla o uspořádání kontinentu po druhé světové válce.

"Jsem rozhodným stoupencem budování Ruska jako právního, demokratického a národního státu s občanskou společností a stejné snahy podporuji i na Ukrajině," řekl Chodorkovskij kyjevským studentům. "Pokud své krajany vyzývám, aby bránili ruskou zemi na severním Kavkazu, a to se zbraní v rukou, pak stejnou výzvu jsem povinen adresovat i ukrajinskému lidu," zdůraznil.

Expanzí na Krym, jejímž cílem je buď anexe nebo vytvoření loutkového státu typu Abcházie nebo Jižní Osetie, "ruská vláda rázně opustila rámec mezinárodního práva", řekl Chodorkovskij.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes v Soči jednal s ministrem zahraničí Sergejem Lavrovem o urovnání ukrajinské krize a o návrzích, které prý chce Moskva předložit USA. Oznámila to agentura ITAR-TASS s odvoláním na Lavrovovo prohlášení.

Při jednání v Soči, do něhož se podle ruské agentury zapojili i členové ruské Bezpečnostní rady, dojednalo ruské vedení "vstřícné návrhy", které budou předloženy Washingtonu. O jejich obsahu se ruská agentura nezmiňuje. Jsou prý zaměřeny na to, aby se situace na Ukrajině "dostala do rámce mezinárodního práva s přihlédnutím k zájmům všech Ukrajinců bez výjimky".

Jaltská konference byla posledním mocným impulzem ke všeobecné naději na pokračující spolupráci velmocí i po válce. Britští a američtí diplomaté se v soukromých vyjádřeních shodovali, že ke kompromisům přispěly všechny strany a že takto vstřícné a konsenzuální „Rusy" ještě nezažili. Euforii však brzy vystřídala kocovina, když Stalin jasně demonstroval, že se na osvobozených územích naprosto nemíní řídit přijatými závazky z Jalty, uvedly Lidovky.cz.

Kromě opakovaných protestů reagoval Churchill výzvami adresovanými americkým generálům i prezidentu Trumanovi, aby rychle postupující americká vojska dobyla Berlín a osvobodila také Prahu. I toto neúspěšné naléhání vyvrací tezi o údajném rozdělení Evropy na sféru angloamerické a sovětské hegemonie - zvláště známe-li klíčový protiargument generála Marshalla, že není ochoten „hazardovat s americkými životy pro čistě politické účely".

Přinejmenším evropská, historie znalá veřejnost se neustále snaží nacházet příměry pro současný krymský "fait accompli" (hotová věc - pozn. red.). Protiruská skupina připomíná ruskou agresi vůči Gruzii v roce 2008, jejíž tehdejší prezident Michail Saakašvili stejně jako Edvard Beneš nic nechápal.

Proruská část této evropské veřejnosti zase poukazuje na angažmá OSN, USA i Evropské unie v devadesátých letech ve válce v Jugoslávii, především v Bosně, a na zásah NATO v roce 1999 v Kosovu – centru tisícileté historie Srbů – a na jeho problematickou anexi a mezinárodní „uznání". Existuje i snaha dát ukrajinské události do souvislosti s revolucemi v arabském světě – od Tuniska přes Egypt až po Libyi. A také s válkami USA proti terorismu v Iráku a Afghánistánu, píše Česká pozice.