Jde do tuhého? Ukrajina mobilizuje, Pobaltí má strach

"Uvedli jsme veškeré ozbrojené síly do plné pohotovosti. Ale výsledek je bezútěšný," řekl poslancům úřadující ministr Ihor Teňuch. Ze 41.000 vojáků by podle ministra měla být skoro polovička ve stálé pohotovosti, ale ve skutečnosti jde jen o 6000 vojáků. Považuje proto za nutné co nejdříve vytvořit uskupení sil, které by bylo s to kdykoliv zasáhnout "jak v jižním, tak i na východním směru".

Necelý týden před referendem o připojení Krymu k Rusku obě strany pořádají vojenské manévry. Ukrajinská armáda podle ruských médií cvičí s tanky, obrněnými transportéry a samohybnými děly u přístupu ke Krymu. Na Černém moři mají dnes začít společné cvičení bulharského, rumunského a amerického námořnictva, zastoupeného jedním torpédoborcem. Americké stíhačky se také podílejí na leteckém cvičení v Polsku.

Krym vyhlásil zákaz letů

Ukrajinský parlament dnes - pod hrozbou rozpuštění - vyzval sněm autonomního Krymu ke zrušení nedělního referenda o připojení poloostrova k Rusku. Krymští poslanci však naopak přijali deklaraci o nezávislosti.

Krymské úřady také uzavřely letecký prostor nad poloostrovem pro běžné lety, takže linka z Kyjeva do Simferopolu se musela vrátit zpět. Zákaz letů má platit až do pondělka včetně. Na letišti v Simferopolu smějí podle agentury AFP přistávat jen letadla z Moskvy.

Deklarace, zveřejněná agenturou Interfax, se odvolává na rozhodnutí Mezinárodního soudního dvora OSN ohledně Kosova z 22. července 2010 "jako na fakt, že jednostranně vyhlášená nezávislost části státu nenarušuje nějaké normy mezinárodního práva". Připomíná rovněž Chartu OSN a další mezinárodní dokumenty zakotvující právo na sebeurčení národů.

Krymští předáci předpovídají, že připojení k Rusku, ke kterému Krym patřil do roku 1954, v neděli schválí více než čtyři pětiny voličů.

Deklarace naznačuje, že po nedělním referendu se autonomní republika stane nezávislým státem, který následně do Ruska vstoupí na základě mezistátní smlouvy. "Výraz 'autonomie' se vypouští, zůstává Krymská republika," řekl předseda sněmu Vladimir Konstantinov.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov upozornil, že o rozpuštění krymského sněmu bude moci ukrajinský parlament rozhodnout až po ohlášení nálezu ústavních soudců v této věci. "Doufám, že (soudci) nebudou tuto otázku protahovat a rozhodnou dnes či zítra," řekl.

Kyjevské úřady také nařídily s odhledem na "národní bezpečnost, svrchovanost a územní celistvost" vypnout do 18:00 SEČ vysílání pětice ruských televizí na Ukrajině, polovička operátorů už pokynu uposlechla. Ještě dříve krymské úřady zrušily vysílání ukrajinských televizí na poloostrově.

Naopak nejbohatší Ukrajinec Rinat Achmetov vyzval kyjevské úřady, aby nevyostřovaly situaci na ruskojazyčném jihovýchodě země a propustily z vazby bývalého charkovského gubernátora Michaila Dobkina, kterého obvinily z podněcování separatismu. "Jestli chceme udržet nezávislost a celistvost země, pak musíme s tak populárními vůdci regionů, jako je Dobkin, jednat, a ne je zavírat do vězení," zdůraznil oligarcha.

Státní duma, dolní komora ruského parlamentu, má 21. března posoudit návrh zákona umožňující připojit Krym k Rusku jako 84. region, a to i bez ukrajinského souhlasu.

Další sankce?

Šéf francouzské diplomacie Laurent Fabius dnes pohrozil Rusku novými sankcemi. O uvalení nových sankcí hovořil i německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Evropská unie podle něj nechce konfrontaci, ale v pondělí by předáci unie měli jednat o "další fázi opatření", pokud Rusko nezmění postoj k anexi Krymu.

Návštěvy Tallinnu německý ministr využil i k tomu, aby ujistil Pobaltí, že Severoatlantická aliance a Evropská unie ručí za jejich bezpečnost. "Jsem tu, abych řekl, že pobaltské země nebudou opuštěny. Pro NATO a EU je to společný problém," uvedl Steinmeier.

Ruská okupace Krymu, odůvodňovaná Moskvou jako ochrana tamních Rusů, vyvolala obavy i v pobaltských státech, které v minulosti čelily sovětské anexi a ve kterých žijí početné ruské menšiny.

Fabius v rozhlasové stanici France Inter uvedl, že nedělní referendum o připojení Krymu k Rusku je nelegitimní. "Jediné legitimní volby jsou ty, ve kterých budou Ukrajinci 25. května volit prezidenta. Hlasování, naplánované na 16. března, nemá žádnou platnost," řekl ministr. 

Západní návrhy, zaměřené na uklidnění situace, zaslal podle Fabiuse do Moskvy americký ministr zahraničí John Kerry. "Ještě (Rusové) neodpověděli. Jestli odpoví kladně, John Kerry pojede do Moskvy. V takovém případě sankce nebudou okamžité. Jestli neodpoví či odpoví záporně, pak nastoupí série sankcí, což by se mohlo stát již tento týden," zdůraznil Fabius a dodal, že ve hře například zmrazení bankovních kont či odepření víz.

Ruská menšina v Pobaltí bývá označována pojmem Baltští Rusové. Jedná se o Rusy žijící na území Estonska, Lotyšska a Litvy. Pojem Baltští Rusové byl před druhou světovou válkou používán jen zřídka a zahrnoval všechny Rusy žijící u Baltského moře, tedy i v Polsku či Finsku. Podle oficiálních statistik z roku 1920 tvořili Rusové 7,82 % lotyšské populace (většina z nich zde žila od dob carského Ruska), v roce 1935 to bylo již 10,5 %. 5)Ve stejné době byla v Estonsku 4 % Rusů a populaci Litvy tvořila asi jen 2 % etnických Rusů.

Po sepsání paktu Ribbentrop-Molotov (1939) byly pobaltské státy (Estonsko, Lotyško a Litva) v roce 1940 anektovány Sovětským svazem. Ribbentrop-Molotovův pakt o neútočení byl dodržován až do 22. června 1941, kdy nacistické Německo napadlo Sovětský svaz. Po 2. světové válce začala masivní rusifikace v nových sovětských baltských republikách. Mezi Rusy migrujícími do Pobaltí byly skupiny dělníků, kteří měli pozvednout po válce skomírající ekonomiku. Také mnoho válečných veteránů a vojenských hodnostářů si vybralo zůstat v této oblasti. Ve své době měly totiž pobaltské země mnohonásobně vyšší životní úroveň než zbytek SSSR.

Po Stalinově smrti (1953) příliv ruských imigrantů zpomalil, ale nezastavil se zcela. V 80. letech už tvořila ruská menšina třetinu obyvatelstva v Estonsku, zatímco v Lotyšsku dosahovala až poloviny celkové populace. Jinak tomu bylo v Litvě, kde Rusové tvořili pouze 9,4% obyvatelstva. Počátkem 90. let, kdy se SSSR rozpadl a pobaltské země získaly samostatnost (1991) se začali někteří Rusové vracet zpět do Ruska (byli to většinou ti, co nežili v Pobaltí dlouho a měli ještě v Rusku rodiny).

Pobaltští Rusové žijí hlavně ve městech (ve městech jsou proto, že tam byli původně povoláni na práci v průmyslu – většina z nich tam i zůstala).

Vilnius (Litva) – až 14 % populaceRiga (Lotyšsko) – až 50 %Tallinn (Estonsko) – až 37 %

Rurální oblasti jsou osídleny převážně většinovým obyvatelstvem. Výjimkou jsou jen některé oblasti východního Estonska a Lotyšska. Po vstupu Estonska, Lotyšska a Litvy do Evropské Unie v roce 2004, se mnoho Baltských Rusů přestěhovalo do ostatních zemí EU, hlavně do Velké Británie a Irska. Žádné spolehlivé statistiky o přesných počtech neexistují, protože jsou v Británii bráni jako občané baltských zemí a ne jako Rusové, informuje hks.re.