Rusko opět aktivní: Manévry u hranic potvrzeny, Kreml hrozí EU

Intenzita polních operací při hranicích s Ukrajinou se zvyšuje, uvedlo ruské ministerstvo. Zapojily se do nich motostřelecké, dělostřelecké a tankové útvary, které se do postavení z míst trvalé dislokace dopravily po vlastní ose, ale i s využitím železniční a letecké dopravy.

Jednotky podle ruského ministerstva nacvičují přesuny vojenské techniky v neznámém prostoru, opevňování zaujatých pozic a organizaci rozvědné činnosti. Zvláštní pozornost je prý věnována utajeným přesunům a maskování.

Vojska se cvičí ve vedení různých typů boje, v řízení pohybu jednotek a palby a "snaží se postupovat překvapivě a zmást protivníka". Závěr cvičení bude patřit ostrým střelbám a řízení dělostřelecké palby, uvedlo ministerstvo.

Ministerstvo nejprve prohlásilo, že manévry potrvají do konce března, ve svém dalším prohlášení ale již délku cvičení, které začalo v jižním vojenském okruhu, neoznámilo. Doplnilo však, že 8500 vojáků, kteří se na akci podílí, vyzkouší i několik raketometů.

Sankce hned oplatíme

Pokud USA a EU uvalí na Rusko sankce, Moskva odpoví stejným způsobem. Prohlásil to dnes podle agentury Reuters náměstek ruského ministra hospodářství Alexej Lichačev.

Veškeré sankce budeme opětovat, nechal se slyšet Lichačev. Dodal, že jeho ministerstvo doufá, že půjde případně o sankce politické, nikoli ekonomické. "Kdyby na to přišlo, přáli bychom si, aby se Evropská unie rozhodla pro sankce, které nebudou bránit obchodní spolupráci," dodal ruský náměstek.

Prezident Putin dnes v Soči navštívil funkcionáře podílející se na organizaci zimních paralympijských her a nevyhnul se komentování napjaté situace v sousední zemi, Ukrajinu nicméně přímo nejmenoval. "Rád bych vám poděkoval za to, že se na paralympiádě snažíte držet politiku stranou. Ty komplikované okolnosti, o kterých všichni víte, ji nijak neovlivnily. Rád bych zdůraznil, že Rusko nevyvolalo ty události, které se nyní odehrávají," řekl Putin.

Bývalý ruský ministr financí Alexej Kudrin, který je nyní členem ekonomické rady prezidenta Vladimira Putina, dnes podle agentury Interfax upozornil, že sankce Západu by mohly vést k dodatečnému čtvrtletnímu odlivu 50 miliard dolarů (981 miliard korun) z ruské ekonomiky. Připomněl přitom sankce přijaté vůči Rusku kvůli konfliktu s Gruzií, které trvaly až půl roku. Nyní by podle něj mohly platit déle, dokud strany nenajdou politické řešení, a mohly by mít i druhou vlnu.

"Rozdíl mezi první a druhou vlnou je omezení našich finančních institucí při operacích s valutami na světovém trhu. To neznamená, že se operace zastaví, ale banky budou nuceny pracovat nikoli přes korespondenční účty v USA a EU, nýbrž přes jiné země," uvedl Kudrin.

Sankce pomohly Stalinovi

Rusko není zvyklé slyšet na hrozby ohledně uvalení ekonomických sankcí. Stačí vzpomenout agresi Gruzie proti Jižní Osetii v srpnu 2008. Tehdy byla tato otázka také posuzována, ale rozhodnutí nepadlo. K dalšímu návalu touhy uvalit ekonomické sankce vůči Rusku došlo u západu v létě 2012, v souvislosti s „případem Edwarda Snowdena". Nakonec Snowden zůstal v Rusku a sankce uvaleny nebyly.

Na podzim 2013, když se zostřila situace kolem Sýrie, kterou Rusko rozhodně podpořilo, se objevil dopis čtyř amerických senátorů, kteří vyzývali vládu USA, aby uvalila sankce na největší ruské banky, které údajně pomáhají financovat aktivity syrských úřadů. V podstatě šlo o přímou výzvu k zahájení americké ekonomické války proti Ruské federaci, ale i ta zůstala viset ve vzduchu.

Seriozní politici chápou, že ekonomické sankce jsou tyč o dvou koncích. Poškodit mohou jak cíl, tak organizátora sankcí. Západní historici poukázali na důležitou zákonitost: úspěchy stalinské industrializace ve 30. letech byly značně podmíněny tím, že západ neustále organizoval obchodní a úvěrové blokády Sovětského svazu. Ve výsledku byl v SSSR vytvořen ekonomický potenciál, díky kterému Rusko obstálo ve světové válce, informuje Zvedavec.org.

Dalším příkladem toho, jak se sankce vrací ke svým organizátorům jako bumerang, je Írán. Washington od r. 1979 provádí na tuto zemi ekonomický nátlak a využívá takové metody, jako zmrazování devizových rezerv v západních bankách, zakazování svým bankám provádět vypořádání s íránskými bankami, přerušení dodávek strojů a zařízení do Íránu, spotřebního zboží, včetně potravin a léků.

Nakonec Washington prováděl nátlak na své evropské spojence a zakázal jim kupovat od Íránu ropu. Pro Írán to není jednoduché, ale stojí na nohou již 35 let a vzdávat se nehodlá. A Washington je náhle znepokojen: Írán se naučil obejít se bez amerických dolarů a obchází západní sankce, přistupuje k barterovým dohodám, k vypořádání v národních měnách svých obchodních partnerů (juanu, rublu, rupii), obchoduje za zlato. A dohody Íránci uzavírají i s tak zvanými „černými rytíři" – nevelkými společnostmi různých zemí, které působí jako prostředníci a sankcí se nebojí.