Evropská unie i USA schválily sankce vůči představitelům Ruska a Krymu. A další se už chystají, prozradil Zaorálek v TV

Podle neoficiálních informací unijních diplomatů je na seznamu 13 ruských občanů a osm občanů Ukrajiny. Mělo by jít například o členy parlamentu i několik příslušníků ozbrojených sil. Jejich jména zatím zveřejněna nebyla. Sankce by měly začít platit už dnes, až jejich podoba, včetně přílohy se jmény, formálně vyjde v oficiálním věstníku Evropské unie.Mezi osobami na seznamu je i předseda politické strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov, řekl novinářům český ministr zahraničí Lubomír Zaorálek. Eurokomisař Štefan Füle podotkl, že sankce se budou týkat také třeba proruského premiéra Krymu Sergeje Aksjonova. "Seznam odráží konsenzus, který je k dnešnímu dni," poznamenal eurokomisař v rozhovoru s novináři. Další doplnění seznamu je podle něj ve výlučné kompetenci členských zemí.Podle slovenského ministra Miroslava Lajčáka se sankce dotýkají těch, kdo konkrétními činy a aktivitami přispěli k narušení teritoriální integrity a suverenity Ukrajiny. "Seznam je otevřený. V případě, že se situace nezačne zlepšovat, budeme s ním pracovat dál," zdůraznil Lajčák s tím, že pak by se na seznam dostali i výše postavení činitelé.Mezi lidmi, kterých se sankce týkají už nyní, jsou vojáci, politici i představitelé krymské místní administrativy. Sankce je podle Lajčáka nutné vnímat především jako signál, že EU věc míní vážně a je připravena k dalším krokům. "Primárním smyslem je: pojďme hledat politické řešení situace a vidíte, že to myslíme vážně," vysvětlil slovenský ministr.Podle informací ČTK je na ruské straně sedm politiků z Rady federace, tři jsou zástupci ruské Dumy a tři vojenští velitelé. Mezi jmény, která by se mohla objevit na rozšířeném seznamu by podle diplomatů už mohli být i lidé jako poradci prezidenta Vladimira Putina Vladislav Surkov či Sergej Gljazev nebo ruský vicepremiér Dmitrij Rogozin.Lajčák doplnil, že ministři zahraničí souhlasili s tím, aby byla politická část asociační dohody mezi EU a Ukrajinou podepsána na summitu EU tento pátek. Naopak až lídři zemí a vlád by měli rozhodnout o zrušení příštího summitu EU-Rusko.Polský ministr Radoslaw Sikorski na tiskové konferenci po schůzce zdůraznil dohodnutou potřebu rychlého rozmístění pozorovatelské mise Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), především na východě a jihu Ukrajiny. "USA jsou z Marsu, EU z Venuše," komentoval také rozdíl ve jménech na dnes zveřejněném seznamu Washingtonu a tom z Bruselu. Připomněl, že ve Spojených státech rozhoduje jen prezident, v EU je potřeba konsensus 28 států a tak je výsledek vždy kompromisem.Také podle Zaorálka není seznam "principiálně uzavřený". Podle vývoje situace se k němu může například vrátit evropský summit ve čtvrtek a v pátek. V současné chvíli musí být podle ministra u osob na seznamu doložitelné, že se na akci proti ukrajinské suverenitě skutečně podíleli. "Můžeme najít další, u kterých se ukáže, že splňují podmínky. Pokud se postižení obrátí na soud, jsme přesvědčeni, že i z hlediska právního budeme schopni to dokázat," uvedl Zaorálek.Český ministr zahraničí v pořadu Události, komentáře potvrdil, že pokud Rusko neobnoví jednání, další sankce proti Rusku jsou již přichystané.  Ministři zahraničí zemí EU o sankcích několik hodin hovořili den poté, co na Krymu narychlo zorganizované referendum skončilo jasným výsledkem pro připojení tohoto strategického poloostrova k Ruské federaci.Podle šéfky evropské diplomacie Catherine Ashtonové jsou události jasným porušením ukrajinské suverinity. "Je stále čas vyhnout se negativní spirále a zvrátit nynější vývoj," poznamenala před novináři. Rusko by proto podle ní nemělo dělat kroky k anexi Krymu, ale naopak k uklidnění situace.Unie ani její spojenci, jako jsou třeba Spojené státy, výsledky hlasování konaného za přítomnosti tisícovek neoznačených vojáků ruské armády neuznávají. Hlasování bylo v rozporu s ukrajinskou ústavou i s mezinárodním právem také podle vlády v Kyjevě.Sankce, které lidem na seznamu znemožní cestovat do EU a znamenají zmrazení jejich osobního majetku i majetku jimi ovládaných firem, jsou druhým stupněm třístupňové unijní reakce na krymskou krizi. V první fázi už mimořádný summit EU na začátku měsíce přerušil jednání s Ruskem o vízové liberalizaci a nové smlouvě upravující vzájemné obchodní vztahy. EU žádá, aby Moskva a Kyjev začaly přímo jednat, třeba s mezinárodním zprostředkováním.Třetí fáze není jasně formulovaná, závěry mimořádného summitu hovoří o širokém vějíři hospodářských opatření v případě, že situace se bude dál zhoršovat, prakticky tedy ve chvíli ruského vojenského postupu dál na Ukrajinu mimo Krym. Různé možnosti už zvažuje aparát Evropské komise, chybět by mezi nimi nemuselo třeba zbrojní embargo či omezení bankovních operací.