Washington/Moskva - Rusko už soustředilo při hranicích s Ukrajinou na 30.000 příslušníků armády a speciálních sil, což je o plnou třetinu víc, než byl stav z minulého týdne. Oznámila to dnes agentura Reuters s odvoláním na informace amerických a západoevropských bezpečnostních agentur.
Udané číslo může být podle expertů nepřesné, některé odhady se pohybují kolem 35.000 mužů, jiné uvádějí množství o 10.000 osob menší. Všechny údaje ale svědčí o tom, že Moskva do hraničních oblastí nové a nové vojáky vytrvale přesouvá.Podle západních odborníků se na hranice přesouvají příslušníci ruských motostřeleckých a obrněných jednotek a útvary letecké podpory. Doplňují je speciální síly složené z bojovníků v uniformách bez označení, tedy stejní ozbrojenci, kteří před anexí operovali na okupovaném Krymu.Důvod soustředění vojsk v hraničních oblastech je neznámý. Špionážní údaje o záměrech šéfa Kremlu Vladimira Putina nejsou k dispozici nebo jsou jen útržkovité, píše Reuters. "Nikdo ale nevylučuje, že se připravuje další ruská vojenská agrese," řekl informovaný americký činitel.Dánsko vyšle bojové letouny do PobaltíDánsko se chystá vyslat šest bojových letounů do Pobaltí, aby podpořilo ochranu vzdušného prostoru na východní hranici NATO po ruské anexi Krymu. Oznámil to dnes dánský rozhlas. Mise dánských stíhaček F-16 má začít 1. května a potrvá do srpna.Podle mluvčího dánského ministerstva zahraničí musí vyslání letadel na svém čtvrtečním zasedání schválit parlament. Podle dánského rozhlasu má být vojenská mise projevem solidarity s pobaltskými státy v době, kdy se vztahy se sousedním Ruskem výrazně zhoršily.Čtyři bojové letouny nabídla minulý týden Litvě, Lotyšsku a Estonsku i Francie. Ruská intervence na Krymu vyvolala také reakci Washingtonu, který se zavázal posílit vojenskou spolupráci s Polskem a třemi pobaltskými zeměmi.V Polsku a Rumunsku operují americké radarové letouny AWACS, několik cvičných operací provedly bojové lodi USA v mezinárodních vodách Černého moře.
Související
Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan
Euromajdan byl prvním ukrajinským vítězstvím ve válce s Ruskem, řekl Zelenskyj
Ukrajinská krize , Ruská armáda , dánsko
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Trump vyzval Írán a Izrael k okamžitému zastavení palby. Ukončili jsme operaci, reagoval Teherán
před 2 hodinami
Obama byl zděšen, Washington měl Londýn za neschopný. Nová kniha odhaluje, jak USA reagovaly na brexit
před 3 hodinami
EU slaví, Rusko zuří. V Arménii zvítězila ve volbách vládnoucí proevropská strana
před 3 hodinami
Pavel z jednání vlády po pár minutách odešel. Povede delegaci na OSN
před 4 hodinami
Si Ťin-pching dorazil na návštěvu Severní Koreje. Experti vysvětlují, proč přiletěl za Kimem
před 5 hodinami
Zelenskyj se sešel s evropskými lídry. Definovali pět základních podmínek pro příměří
před 6 hodinami
Netanjahu Trumpa neposlechl. Izraelská armáda zahájila bombardování Íránu
před 7 hodinami
Filipíny zasáhlo silné zemětřesení. Počet mrtvých roste
před 8 hodinami
Počasí se příští víkend ochladí, mohou se objevit deště i bouřky
včera
Arménci dali Rusku košem. Ve volbách jasně vyhrává strana premiéra Pašinjana, ukazují odhady i první výsledky
včera
OBRAZEM: Velkou cenu Monaka ovládl italský mladík Kimi Antonelli, stal se nejmladším vítězem závodu
včera
Ostře sledované volby v Arménii skončily. Voliči rozhodli o směřování své země
včera
Nikdy jsem neslíbil, že nebudou nové války, brání se Trump. Před volbami ale říkal něco jiného
včera
Odchod z EU stojí Británii miliardy liber. Lidé brexitu hořce litují
včera
Trump neplánuje stáhnout 50 tisíc vojáků z Blízkého východu. Válku v Íránu srovnal s Vietnamem
včera
Ruský bezpilotní letoun vážně poškodil jednu z budov Černobylu
včera
Příběh, který plnil přední stránky světových médií, skončil tragicky. Amerického studenta našli v Japonsku mrtvého
včera
Rusko je ochotno opět jednat s USA. Míč je ale na straně Američanů, tvrdí
včera
Válka se začíná vracet zpět do Ruska. V tamní společnosti začíná bublat nespokojenost
včera
Rusko, nebo Západ? Arménie v klíčových volbách rozhoduje o své budoucnosti
V Arménii se dnes rozběhlo hlasování v klíčových parlamentních volbách, které mohou rozhodnout o budoucím směřování této třímlionové jihokavkazské země. Voliči si vybírají mezi setrváním na současné trajektorii postupného přibližování k Západu a návratem k tradičnímu spojenectví s Ruskem.
Zdroj: Libor Novák