Moskva - Jakutsko, odlehlý a nehostinný region na severovýchodě Sibiře, se chystá nalákat turisty na historickou pamětihodnost, která v jiných končinách Ruska chátrá a mizí. Někdejší vězeňské tábory z éry komunistického diktátora Josifa Stalina, známé jako gulag, se mají stát vizitkou Jakutska. Alespoň podle představ místních stratégů turistického ruchu.
"Gulag má dneska všechny šance stát se vizitkou k přilákání turistů, předmětem vědeckých výzkumů, exkurzí a zájezdů. Na příkladu událostí na Ukrajině vidíme, jak je důležité zachovat si svou historickou vzácnost. Tento projekt uchová historické dědictví nejen republiky, ale i celé země," nadchla se podle jakutské agentury Jasia oblastní ministryně pro rozvoj podnikání a turistiky Jekatěrina Kormilicynová.
S nápadem původně vyrukovala starostka vsi Topolinoje, v jejímž okolí se zachovaly pozůstatky hned několika lágrů. Jejich zvelebení by prý mohlo přidat na atraktivnosti výletům za polární kruh, a tak projekt dostal zelenou. Na řekách Olčan a Ilnekan a u sendučenského naleziště minerálů, kde se dříve lopotili vězni pod dohledem dozorců, tak mají vzniknout "turistické tábory".
Otcem sovětských pracovních a koncentračních lágrů na převýchovu, práci nebo likvidaci „třídních nepřátel" je velký vůdce proletariátu Lenin. Vyhnanství má v Rusku hluboké tradice, ale bestiální rozměr mu dal právě Lenin, F. E. Dzeržinskij a pokračovatel Stalin.
Gulagy byly zřizovány od roku 1918 pro odpůrce sovětské moci, ale i pro pachatele kriminálních činů a mentálně postižené obyvatele, od přelomu 30. let v nich byly internovány zejména oběti politických čistek a také zemědělci odmítající kolektivizaci, uvádí atllanka.net.
První tábory byly rozmístěny na ostrovech Solovky v Bílém moři (mnohdy v místech bývalých carských vyhnaneckých oblastí), později budovány v evropské části SSSR a podél trati Bajkal-Amur jako nepřetržitý zdroj levné pracovní síly (těžké práce v dolech, ve stavebnictví, zemědělství, ap.). V některých táborech pro ženy žily s matkami děti do věku dvou let, fungovaly i tábory pro mladistvé od 10 do 18 let.
Podle dostupných údajů dosahoval počet internovaných osob např. 11,5 mil. (1938), 13,5 mil. (1941), 4 mil. (1985), 850 000 (1989), z toho cca 20 000 osob ročně umíralo.
Související
Epstein pronikal i do nejvyšších pater ruské politiky. Pokusil se dostat až k Putinovi
Američané chtějí konec války na Ukrajině do léta, prozradil Zelenskyj
Rusko , turistika , Josif Stalin
Aktuálně se děje
včera
Tragickou nehodu na Šumpersku nepřežil důchodce. Žena utrpěla zranění
včera
Po potyčce cizinců v Chebu panuje podezření z pokusu o vraždu
včera
Klempíř na debatu s umělci nedorazil. Vymluvil se na jednání vlády
včera
České hokejistky s Kanadou zopakovaly stejně vysokou prohru jako s USA
včera
Pavel popíchl Motoristy po setkání s legendárním formulovým pilotem
včera
Běžec na lyžích Tuž se překvapivě postaral o nejlepší český úterní výsledek
včera
První informace o rozloučení s Brejchovou. Dva ministři přišli s návrhem
včera
Zimní počasí se pomalu začíná loučit, potvrzuje měsíční výhled meteorologů
včera
Jednání o míru je pro Putina jen zástěrka, varuje estonská rozvědka. Zanalyzovala, zda Rusko za rok napadne NATO
včera
Vytrvalostní biatlonový závod se českým mužům nevydařil. Nejlepší byl Hornig
včera
Tlak Washingtonu neustává. O budoucnosti Grónska budeme ještě mluvit, potvrdil Vance
včera
Kongres: Trumpovi úředníci začernili Epsteinovy spisy, aby zakryli jména významných osob
včera
MSC: Svět vstoupil pod vedením Trumpa do éry „politiky demoliční koule“
včera
Svět se stává příliš teplým i na umělý sníh. Počasí uvrhá zimní olympijské hry do nejisté budoucnosti
včera
Macron vyzval Evropu, aby konečně začala vystupovat jako skutečná velmoc
včera
Policie vyšetřuje možné ublížení na zdraví u stovek pacientů s defibrilátory
včera
Evropská komise chystá bezpečnostní opatření, kterým sníží vliv Číny v Evropě
včera
Putinovi se bezpečnostní záruky pro Ukrajinu nelíbí. Evropu to ale nesmí zajímat
včera
Jak Trump změnil Ameriku? Většině lidí se do USA nechce, zvažují i zrušení dovolené
včera
Starmer utnul výzvy k rezignaci. Odstoupit nehodlá
Britský premiér Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého úřadu poté, co lídr skotských labouristů Anas Sarwar veřejně vyzval k jeho rezignaci. Starmer na pondělním zasedání parlamentní frakce prohlásil, že není připraven odejít a uvrhnout zemi do chaosu, jeho pozice je však po sérii rezignací klíčových spolupracovníků vážně oslabena.
Zdroj: Libor Novák