Putin rehabilitoval krymské Tatary: Za Stalina trpěli, řekl šéf Ruska

"Podepsal jsem dekret, který rehabilituje populaci krymských Tatarů, populace Arménů, Němců a Řeků - tedy všech, kteří za Stalinových represí trpěli," citoval Reuters z Putinova prohlášení.

Na dvoumilionovém Krymu, který Rusko v březnu anektovalo, žije asi 300.000 krymských Tatarů. Příslušníci tohoto etnika kvůli přičlenění autonomního poloostrova k Rusku s ohledem na historické zkušenosti vyjadřují obavy o svou budoucnost.

Psali jsme: Na Krym se vrátil strach: Vyžene Rusko Tatary?  

Většina Tatarů žije v Tatarstánu – zemi rozkládající se takřka na samém východě Evropy na soutoku řek Volhy a Kamy, ale velká diaspora se nachází v okolních ruských oblastech, v Baškortostánu, na Sibiři, na Krymu a ve Střední Asii, zejména v Kazachstánu a Uzbekistánu. S tatarskou menšinou se však setkáme také v Polsku, Litvě, Bulharsku, Rumunsku, Finsku, Turecku nebo Číně.

Po kolapsu ruského impéria roku 1917 a během bolševické revoluce Lenin agitoval mezi muslimy za náboženskou svobodu a naplnění národních zájmů pod vládou komunistů. Tataři využili nepřehledné situace a společně s Baškiry na společném Národním shromáždění vyhlásil 19. listopadu 1917 stát Idel-Ural. Tento stát zahrnoval rozsáhlá a strategická území, rozkládající se na ploše 220 000 km2. To se setkalo s prudkým odporem Lenina i Stalina.

Aby zabránili tomuto sjednocení, bolševici nejprve 23. března 1919 zformovali Baškirskou autonomní republiku a následně 27. května 1920 Tatarskou autonomní sovětskou socialistickou republiku, uvěznili představitele vlády a překreslili hranice ve prospěch ruských územních jednotek (oblastí). Tímto se 75% tatarské populace ocitlo mimo hranice Tatarstánu.

Masové čistky roku 1920 eliminovaly všechny členy tatarské vlády a větší část inteligence. Pravidelné perzekuce Tatarů pokračovaly do Stalinovy smrti, zatímco systematická rusifikace zůstala nezeslabena až do konce Brežněvovy éry. Ekonomické represe a budování průmyslových komplexů typu Magnitogorsk přinutily mnoho Tatarů opustit svoji vlast a jejich místo v Tatarstánu zaujali Rusové, Ukrajinci a další během budování automobilového koncernu Kamaz, uvádí server tartar.cz.

Krymští Tataři osídlili Krym ve 12. století. Myšlenka na obnovu krymského tatarského státu byla obnovena v létě 1917. V roce 1918 zde nakrátko existovala tzv. Tavridská sovětská republika. V době nacistické okupace se roku 1942 konal v Simferopolu (tatarsky Aqmescid) národní islámský sjezd, na němž byl vyhlášen Krymský chanát. Po obsazení Krymu Rudou armádou Stalin prohlásil Tatary za kolaboranty a nechal veškeré tatarské obyvatelstvo masově deportovat do Uzbekistánu, na Sibiř a na Ural.