Děti jako živý štít? Z východní Ukrajiny přicházejí děsivé zprávy

V Kramatorsku dnes podle televize Espreso vojenské jednotky zlikvidovaly poslední dva hlídkové posty vzbouřenců a město drží v obklíčení. Armáda ovládá i místní letiště a televizní věž, kterou separatisté měli pod kontrolou do pátku.

"V Kramatorsku postupujeme, boj pokračuje," napsal na Twitteru ukrajinský ministr vnitra Arsen Avakov. Nepřátelská palba je podle něj vytrvalá, lidé by neměli vycházet do ulic.

Ve Slavjansku, hlavním centru proruských povstalců v Doněcké oblasti, je situace nepřehledná. Na východním okraji města podle agentury Unian ženisté odstraňují miny, které na přístupových cestách rozmístili separatisté. O postupu armádních jednotek v tomto stotisícovém městě svědčí fakt, že podle místních obyvatel bylo dnes obnoveno vysílání ukrajinských televizních kanálů, přerušené před třemi týdny.

Zdroj: YouTube

Dramatická konfrontace dnes ovládla obec Andrijivku, která leží asi deset kilometrů jihozápadně od Slavjanska. Podle separatistů byla ves vystavena útoku ukrajinských radikálů z Pravého sektoru, kteří zastřelili deset lidí a 40 dalších zranili.

Podle verze velitele ukrajinské Národní gardy Stepana Poltoraka naopak jednotku "protiteroristických sil" napadli separatisté, kteří na vojáky začali střílet kryti živým štítem sestaveným z místních dětí. Ze zadních pozic vzbouřenci zastřelili dva vojáky a 12 jich zranili.

Ekonomika v ohrožení?

Mezinárodní měnový fond v úterý varoval před geopolitickým napětím na Ukrajině a v Rusku a jeho dopadem do ekonomik ve střední a východní Evropě. Analýza ukazuje, že zranitelná je především východní Evropa.

Nejzranitelnější jsou vůči propadu ruského hospodářství sousední východoevropské země – tedy především Pobaltí, Moldávie a Bělorusko. Tyto ekonomiky mají jednak vyšší podíl vzájemného obchodu s Ruskem, současně vysoký podíl přímých zahraničních investic z Ruska a v neposlední řadě v nich žijí početné ruské menšiny, které těží (především v případě Běloruska a Moldávie) z přílivu ruských remitend.

Obchodní vazby střední Evropy na Rusko jsou o poznání nižší – hrubé exporty činí 2–5 % HDP, zatímco exporty očištěné o následné re-exporty se pohybují okolo 1 % HDP. I finanční propojení s Ruskem není pro žádnou ze zemí kritické. Výraznější otřesy by ale podle MMF mohly pociťovat v případě eskalace krize bankovní sektory v Rakousku, v Maďarsku a na Kypru, kde kombinovaná expozice vůči Rusku a Ukrajině přesahuje 5 % HDP.

Expozice ale i tak pravděpodobně není dostatečně výrazná na to, aby nastartovala v těchto zemích bankovní krizi. Problémy ruských a ukrajinských poboček by ale mohly ohrozit ziskovost mateřských bank, napsal server investujeme.cz.