Výprask Kyjevu: V Luhanské oblasti je pro samostatnost 96% hlasujících

Podle místopředsedy luhanské volební komise Alexandra Malychina budou konečné výsledky k dispozici po 10:00 hodině SELČ. "Dokončeno není sčítání hlasů v severních okresech Luhanské oblasti, kde Národní garda během hlasování blokovala volební místnosti s použitím obrněných transportérů," oznámil novinářům. V oblastním centru Luhansku se k urnám údajně dostavilo 70 procent oprávněných voličů, celkem v Luhanské oblasti kolem 81 procent.

Úřadující ukrajinský prezident Oleksandr Turčynov dnes prohlásil, že Kyjev referendum na východě Ukrajiny neuzná. "Hlasování pod hlavněmi samopalů nebude právně závazné," řekl prezident. "Fraška, kterou teroristé a separatisté označují za referendum, není ničím jiným, než propagandistickou zástěrkou vražd, únosů, násilností a dalších těžkých zločinů," dodal.

Vyhlášení nezávislosti Doněcké a Luhanské oblasti bude mít podle Turčynova ničivé následky pro tamní ekonomiku, což se negativně odrazí na životě místních obyvatel. "Referenda zinscenovalo ruské vedení, jehož cílem je totálně destabilizovat situaci na Ukrajině, zmařit prezidentské volby a svrhnout státní moc," konstatoval prezident. "Tato propagandistická fraška nebude mít žádné právní následky kromě trestní odpovědnosti jejích organizátorů," poznamenal.

Psali jsme: Jak dál na Ukrajině? Zemi dnes zřejmě čeká klíčový den Separatisté hlásí triumf: V Doněcké oblasti chce samostatnost 90% lidí  

Nyní se bude čekat na reakci Moskvy, ruský prezident Vladimir Putin se k výsledkům zatím nevyjádřil. „Předpovědět prezidentovu reakci je těžké," odpověděl Putinův mluvčí Dmitrij Pěskov na otázku listu Kommersant, nakolik prezidentovo rozhodnutí uznat nebo neuznat výsledky referenda ovlivnilo to, že proruští aktivisté odmítli jeho žádost, aby referendum odložili. „Prezident je o to nežádal, on jim to pouze doporučil," upřesnil mluvčí Kremlu.

Podle jeho názoru se obyvatelé východu zachovali podle reálné situace v podmínkách pokračující vojenské akce ukrajinských sil. Pěskov kritizoval Spojené státy a Evropskou unii, že nevyužily svého vlivu a nezastavily nasazení bojové techniky proti civilistům.

Postoj Západu označil za jezuitskou politiku, uvedl Rozhlas.cz. „Pro Západ není důležité plnění dohod, hlavní je uspořádat volby a uzavřít právní otázku o legitimitě převratu, který západ organizoval," řekl mluvčí Kremlu listu Kommersant.

Analytik Bisnode Michal Řičař k současnému stavu pro cfoworld.cz říká: „Probíhající nepokoje na Ukrajině ovlivňují celou Evropskou unii, minimálně tím, že se negativně vyvíjí cena vstupů v podobě ropy a zemního plynu. Byť se na první pohled z oficiálních statistik nezdá, že by ČR a Ukrajina byly spolu významně ekonomicky propojeny – export i import je minimální, z mikropohledu vnímáme, že v ČR je téměř 11 tisíc právnických osob s ukrajinskými majiteli. Také největší počet pracujících cizinců v ČR je ukrajinského původu. Významná vnitrostátní nestabilita na Ukrajině jistě negativně ovlivní i ratingy firem s ukrajinskými vlastníky, neboť tyto firmy podléhají zvýšenému riziku, stresu. Zdražování vstupů povede celkově ke snížení výkonnosti ekonomiky, a to jak české, tak evropské."

"Můžeme tedy celkově očekávat, že se nás ukrajinská krize dotkne ve dvou rovinách – v podnikatelském prostředí, vzhledem k velkému počtu firem s ukrajinskými vlastníky; a v makroekonomickém prostředí, které se na určitý čas utlumí tak, jak se postupně zvýší cena ropy a plynu v reakci na probíhající nepokoje. Z časového hlediska je velký otazník nad délkou a tedy rozsahem dopadů. Lze usuzovat, že ukrajinská reforma bude na delší dobu, ovšem dopady do evropské ekonomiky by neměly být dlouhodobější, jedná se tedy o krátkodobý šok, který postupem času odezní s tím, jak se situace postupně stabilizuje," dodal ekonom.