Jak vyřešit rusko-ukrajinský konflikt? Miliardář svým návrhem šokuje

"Cílem projektu je zabránit pronikání ze strany státu, který vede vůči naší zemi agresi. Tento projekt lze zrealizovat během šesti měsíců," citovala dalšího činitele dněpropetrovských úřadů Svjatoslava Olijnyka agentura Interfax-Ukrajina.

Mělo by jít o pevný kovový plot v délce 1920 kilometrů z velmi pevné oceli s ostnatým drátem. Bariérou by navíc procházel elektrický proud. Náklady stavby se odhadují na 100 milionů eur (2,7 miliardy korun). Iniciátoři počítají s tím, že stěna bude stát na hranicích v Doněcké, Luhanské a Charkovské oblasti.

V přístupu k plotu by měly bránit široké a hluboké příkopy a ostnaté dráty, a to jak z ukrajinské, tak ruské strany. Kromě toho by v prostoru mezi příkopy a stěnou měly být rozmístěny signální a protipěchotní miny.

Historický vývoj Ukrajiny byl ovlivněn kolonizacemi sousedních států, zejména Ruska a Polska. Po úpadku Kyjevské Rusi se ocitlo ukrajinské území a obyvatelé pod nadvládou Polska a poté také Ruska. Polská kolonizace byla vojenského charakteru, ruská spíše administrativního. V roce 1654 byla levobřežní Ukrajina připojena k Rusku, což se považuje za začátek přívalu Rusů na Ukrajinu. Perejaslavská dohoda způsobila postupnou likvidaci ukrajinské státnosti a v letech 1780-1781 byla Ukrajina definitivně rozdělena do ruského impéria na Kyjevskou, Černigovskou a Novgorodsko-severskou gubernii.

V roce 1897 proběhlo první celoruské sčítání lidu. Na území tehdejší Ukrajiny žili 2 milióny 500 tisíc Rusů a 16 miliónů 924 tisíc Ukrajinců. K tehdejšímu území Ukrajiny nepatřil dnešní Halič, severní Bukovina, Podkarpatská Rus a Krym.

Díky průmyslovému potenciálu Ukrajiny probíhala ve 30. letech ve východních regionech intenzivní industrializace, která vedla k větší migraci Rusů. Na národnostní složení měla také vliv kolektivizace, která probíhala v letech 1929-1937. Desítky tisíc rodin žily pod násilím a poté byly deportovány na Sibiř a jiné neosídlené části Ruska. V té době vycestovaly z Ukrajiny přibližně 3 milióny lidí. Kvůli zemědělským změnám a faktorům (negativní postoj k ukrajinským rolníkům, odběr obilí) proběhl v letech 1932-1933 hladomor, který si vzal 4-5 miliónů obětí.

V roce 1959 proběhlo v Rusku první poválečné sčítání lidu. Na území Ukrajiny žilo přibližně 7,1 miliónů Rusů, což bylo přibližně 16,6 % celkového počtu obyvatel. Počet Rusů se na Ukrajině stále zvyšoval, při posledním sčítání v SSSR v roce 1989 jich tam bylo 11 miliónů 355 tisíc, tedy 22 % ze všech obyvatel. Ukrajinců bylo 72 % a zbylých 5 % tvořili ostatní etnické skupiny.

Z posledního sčítání také vyplynulo územní rozložení Rusů na Ukrajině. Nejvíce jich žilo na Krymu (67 %), na jihu a východě Ukrajiny v Luhaňské, Doněcké, Chersonské, Záporožské a Oděské oblasti. V Kyjevě byl podíl Rusů přibližně 20 % a v centrální části Ukrajiny asi 15 %. V západních oblastech se podíl Rusů pohyboval mezi 4 % až 12,5 %. Nejmenší podíl jich žil v Ternopolské oblasti, pouze 2,3 % obyvatel, informuje hks.re.