Válka zažehnána? Putin žádá o zrušení sporného dekretu

"V souvislosti se zahájením třístranných jednání o dané otázce (zastavení bojů na východě Ukrajiny) navrhla hlava státu Radě federace zrušit její usnesení z 1. března roku 2014 o nasazení ozbrojených sil Ruské federace na území Ukrajiny," uvedl Peskov. Cílem Putinova rozhodnutí je podle něj normalizace situace ve východních oblastech Ukrajiny.

Usnesení horní komory ruského parlamentu dávalo Putinovi právo použít ruskou armádu na ukrajinském území "do normalizace společenské a politické situace". Rada federace tehdy reagovala na Putinovu žádost o "ochranu bezpečnosti ruských občanů a krajanů, jakož i příslušníků ruských ozbrojených sil" dislokovaných na okupovaném a později anektovaném Krymu.

Dnešní žádostí zrušit dekret Rady federace Putin reaguje na jednání zástupců kyjevské vlády a východoukrajinských vzbouřenců, jež v pondělí vyústilo v dohodu o dočasném příměří platnou do pátečního rána. Zastavení palby je součástí mírového plánu ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, který kromě západních státníků osobně podpořil i Putin.

Násilnosti na Ukrajině v noci pokračovaly bez ohledu na dohodu o příměří, kterou v pondělí v Doněcku uzavřeli zástupci kyjevského ústředního vedení s představiteli Doněcké a Luhanské "lidové republiky". K závazku oboustranného zastavení palby, které vyprší v pátek ráno, přispěla i mise zprostředkovatelů z Ruska a Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Noční útok jednotek ukrajinské armády na město Pryvillja na západě Luhanské oblasti si podle povstalců vyžádal jednu mrtvou a jednu zraněnou ženu. Granáty prý rovněž zasáhly jeden z místních dolů, který prý v důsledku armádního útoku zatopila voda. Podle zpráv ukrajinských médií se nad ránem střílelo z minometů a granátometů i v okolí Slavjanska v Doněcké oblasti. Není ale zřejmé, která strana tam příměří porušila, informuje Česká televize.

Ministři zahraničí členských zemí EU na svém včerejším zasedání v Lucemburku jednoznačně podpořili mírový plán nového ukrajinského prezidenta Porošenka, který podle nich představuje dobrou příležitost pro zastavení bojů a snížení napětí. Ministři rovněž ocenili kroky nové ukrajinské hlavy státu směrem k míru a stabilitě, které učinil po svém uvedení do funkce.

„Prezident Porošenko plní to, co slíbil při svém inauguračním projevu. Jde o snahu nastolit mír na Ukrajině s jasně stanovenými podmínkami. Jsem velmi rád, že ministři zahraničí zemí EU tento plán přijali a podpořili," uvedl na adresu nového ukrajinského prezidenta ministr Lubomír Zaorálek.

Ministři na zasedání v Lucemburku rovněž schválili vznik mise EU, která má napomoci reformě ukrajinského bezpečnostního sektoru, zejména policie, a posílit vládu práva. Začátek jejího působení je plánován na léto letošního roku. „Jde o misi, ve které by měli mít čeští zástupci své místo," připomenul ministr Zaorálek aktivní zájem ČR o angažmá v této oblasti. Cílem mise je zlepšení funkce bezpečnostních složek chránících občany, jejich řádné fungování včetně kontrolních mechanismů, informuje MZV ČR.