Separatisté na Ukrajině založili "Svaz lidových republik" a jdou po plynu

Kyjev - Proruští separatisté na východě Ukrajiny založili ze svých jednostranně vyhlášených "lidových republik" v Doněcké a Luhanské oblasti "Svaz lidových republik". Ustavující zasedání "svazového parlamentu" se podle agentury RIA Novosti dnes konalo v Doněcku. Jeho šéfem se stal bývalý ukrajinský poslanec Oleh Carjov.

Vzbouřenci pokračují ve snaze upevnit své odtržení od Ukrajiny bez ohledu na mírový plán ukrajinského prezidenta Petra Porošenka. Obě strany se také vzájemně obviňují z porušování dohody o zastavení palby.

Přestřelky se od středečního večera odehrávají především u letiště města Kramatorsk v Doněcké oblasti. Ukrajinská média tvrdí, že armádní posty kolem letiště ostřelují vzbouřenci z automatických zbraní a z minometů. Na druhé straně RIA Novosti s odvoláním na mluvčího rebelů píše, že naopak vojáci ostřelují stanoviště povstalců u Kramatorska, ale také vesnice Semenivka a Čerevkivka.O vytvoření svazu "Doněcké (DLR) a Luhanské lidové republiky (LLR)" informoval v úterý "premiér" doněckých vzbouřenců Alexandr Borodaj. Oznámil, že parlament "Doněcké lidové republiky" schválil ústavní zákon o konfederativním spojení obou republik.

Šéf parlamentu nové konfederace Oleh Carjov byl nedávno kvůli svým separatistickým aktivitám na Ukrajině zbaven poslaneckého mandátu. Prorusky orientovaný politik se postavil do čela militantního hnutí Jihovýchod. V nové funkci chce prý především zajistit finanční stabilitu "lidových republik" a zabránit tomu, aby daně v regionu vybíral Kyjev.

Povstalci se zmocnili plynu

Povstalci na východě Ukrajiny mají pod kontrolou veškerý plynovodní systém a podzemní zásobníky plynu v Doněcké a Luhanské oblasti. Listu Ukrajinska pravda to dnes řekl jeden z vůdců samozvané Doněcké lidové republiky Andrej Purgin. "Potřebujeme pokrýt své potřeby, v zimě bychom zmrzli," řekl Purgin. Ukrajinský Naftogaz vzápětí jeho informaci popřel.

Pod kontrolou jsou podle Purgina dva zásobníky plynu, které budou vzbouřenci využívat. "Ruský plyn nedostáváme a plyn z podzemních zásobníků by mohl Kyjev odčerpat a prodat na Západ," zdůvodnil vůdce povstalců okupaci plynové infrastruktury.

Ukrajina má po Rusku největší síť podzemních zásobníků zemního plynu v Evropě s celkovou kapacitou okolo 32 miliard metrů krychlových plynu, které by měly zajistit polovinu roční spotřeby Ukrajiny. Podle původních odhadů mělo být v zásobnících kolem 20 miliard metrů krychlových plynu, nicméně dubnový audit zjistil, že se bezmála 13 miliard metrů krychlových plynu ztratilo. Pokud jde o otázku, jak dlouho může Ukrajina se svými zásobami vydržet, je potřeba vzít do úvahy několik faktorů.

"Za prvé, je rozdíl mezi spotřebou zemního plynu v zimních měsících, která je vyšší a spotřebou nyní, v létě, která je nižší. Za druhé, je otázkou, zda Ukrajina přijme nějaká opatření ve snaze snížit svoji běžnou průměrnou spotřebu. Za třetí, Ukrajina může částečně svoji spotřebu krýt vlastní produkcí. V neposlední řadě je otázkou, zda Ukrajina neznačně, stejně jako v roce 2009, odebírat plyn z Ruska určený pro evropské zákazníky. Za současného stavu by nicméně Ukrajina měla vydržet řadu měsíců (podle šéfa ukrajinské energetické společnosti Naftogaz Andrije Koboleva má Ukrajina zásoby zemního plynu údajně až do prosince)," říká Lukáš Tichý z Metropolitní univerzity Praha na serveru irr.cz.

"Prokázané zásoby zemního plynu na Ukrajině se pohybují okolo 1, 133 bilionů metrů krychlových, přičemž jak bylo řečeno výše, Ukrajina produkuje třetinu vlastní spotřeby plynu (kolem 20 miliard metrů krychlových plynu ročně). Ovšem problémem je, že domácí těžba zemního plynu stagnuje, či dokonce mírně klesá. Ukrajina tak má potenciál pokrýt svou spotřebu zemního plynu domácí produkcí do roku 2030, ale nikoliv bez odpovídajících reforem a zahraničních investic," tvrdí expert.

A dodává: "Zároveň připojením Krymu k Rusku přišla Ukrajina o některá naleziště plynu v této oblasti (přes 30 nalezišť s celkovými zásobami kolem 165,3 miliard metrů krychlových plynu v hodnotě 40 miliard USD). Navíc velká naleziště zemního plynu, například v Dněpro-doněcké pánvi, se nacházejí na východě země, kde probíhají protiteroristické operace ukrajinské armády proti separatistům. Na druhou stranu na území Ukrajiny se nacházejí zásoby břidlicového plynu ve výši až 4 bilionů metrů krychlových, s jehož těžbou ukrajinská vláda počítá po roce 2015."

Související

Viktor Janukovyč

Janukovyč se Putina bál. Každý akt ruské agrese vede k hlubší integraci Ukrajiny do EU, ukázal krvavý Euromajdan

Uběhlo již deset let od krvavých protestů v Kyjevě, známých jako Euromajdan. Dosavadní prezident Viktor Janukovyč byl svržen a na jeho místo byl zvolen Petro Porošenko. Co se tehdy ale na Ukrajině vůbec dělo a proč lidé protestovali? Běžní Ukrajinci byli nespokojení s politickým vedením země spojovaným s korupcí a organizovaným zločinem. Korupce v nejvyšších politických kruzích pálí zemi už od její samostatnosti z roku 1991 a stále je nutné ji řešit.

Více souvisejících

Ukrajinská krize Doněck (Ukrajina) Zemní plyn

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

AC Sparta Praha, stadion na Letné

Sparta s Olomoucí narazí v Konferenční lize na nejtěžší možné soupeře

Po posledním pohárovém týdnu je jisté, že v evropských klubových fotbalových soutěží zbyli už jen dva čeští zástupci, oba v Konferenční lize. Sparta i Olomouc se dozvěděly své soupeře pro osmifinále této soutěže. Ze soupeřů, kterých se jim nabízelo, vzešli ti nejtěžší možní. V případě Sparty jde o nizozemský AZ Alkmaar i s českým legionářem Matějem Šínem v kádru. Olomouc, pro kterou to bude historicky první evropské osmifinále, vyzve německou Mohuč. Poslední los v Nyonu také rozhodl o dvojice pro osmifinále zbylých dvou evropských soutěží Ligy mistrů a Evropské ligy.

včera

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Plzeň poprvé v Evropské lize prohrála a stalo se jí to osudným. Olomouc jde dál

Historií jsou odvety play-off měly Evropské i Konferenční ligy. V obou soutěžích měl český fotbal své zástupce, přičemž o osmifinále EL bojovala dosud neporažená Viktoria Plzeň, o osmifinále EKL zase pro změnu hrála Olomouc. Přestože větší pravděpodobnost postupu u většiny českých fanoušků mohla mít vzhledem k její dosavadní sérii neporazitelnosti Plzeň, naopak právě ona tuto svou šňůru přetrhla, když v odvetě s Panathinaikosem Atény prohrála na penalty. To olomouckému postupu do osmifinále se možná nevěřilo, přesto Hanáci svůj největší  klubový úspěch přetavili ve skutečnost, když i s notnou dávkou štěstí porazili švýcarské Lausanne na jeho umělém trávníku 2:1.

včera

včera

Julius Rosenberg (12. května 1918 New York – 19. června 1953) byl špion popravený spolu se svou manželkou Ethel Rosenbergovou (25. září 1915 New York – 19. června 1953) za špionáž pro Sovětský svaz a vyzrazení řady tajemství, včetně tajemství výroby atomové bomby.

Špehovali pro Sověty. V USA před 75 lety začal proces s Rosenbergovými

Před 75 lety, šestého březnového dne roku 1951, ve Spojených státech amerických odstartoval soudní proces se špiony, kteří získávali a dodávali informace pro vládu Sovětského svazu. Jednalo se o pár, o manžele Rosenbergovi. Kdo byli tito lidé a co obnášela jejich špionážní činnost?

včera

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump vyhlásil nový přístup k Íránu: Jediná možnost ukončení války je bezpodmínečná kapitulace

Americký prezident Donald Trump vyhlásil novou, nekompromisní linii vůči Teheránu a oznámil, že jedinou cestou k ukončení současného konfliktu je bezpodmínečná kapitulace Íránu. Na své sociální síti Truth Social zdůraznil, že nehodlá přistoupit na žádnou dohodu, dokud země zcela nesloží zbraně. Poté, co bude nastoleno nové a pro Washington přijatelné vedení, je Trump ochoten spolu se spojenci pracovat na ekonomické obnově země, kterou chce učinit silnější než kdy dříve pod heslem „Make Iran Great Again“.

včera

včera

včera

včera

Ropná rafinerie

Ceny ropy míří k největšímu nárůstu za poslední čtyři roky

Ceny ropy na světových trzích míří k největšímu týdennímu nárůstu za poslední čtyři roky. Tento prudký vývoj vyvolává vážné obavy z nového inflačního šoku, který by mohl opětovně rozpoutat krizi životních nákladů a poškodit globální hospodářský růst. Hlavním motorem růstu je eskalující konflikt s Íránem, kvůli kterému mezinárodní benchmark Brent tento týden posílil o 17,65 % a překonal hranici 85 dolarů za barel.

včera

Andrij Sybiha

Maďarsko zadrželo zaměstnance ukrajinské banky a desítky milionů dolarů a eur

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha vznesl závažné obvinění vůči maďarským úřadům, které podle něj v Budapešti vzaly jako rukojmí sedm zaměstnanců ukrajinské státní spořitelny Oschadbank. Incident se odehrál během přepravy značného finančního obnosu a cenností z Rakouska na Ukrajinu. Sybiha v této souvislosti hovoří o „státním terorismu a torpédování“ ze strany sousedního státu.

včera

Viktor Orbán

Trump mobilizuje síly. Chce v Maďarsku udržet u moci Orbána

Maďarský premiér Viktor Orbán čelí nejtěžšímu volebnímu souboji za posledních 16 let své vlády a americký prezident Donald Trump spolu se svým hnutím MAGA podle webu Politico mobilizují síly, aby mu pomohli. Podle aktuálních průzkumů Orbán poprvé zaostává za svým bývalým spojencem a nynějším vyzyvatelem Péterem Magyarem. Ten dokázal využít frustraci voličů z rekordní inflace, hospodářské stagnace a série politických skandálů, které otřásly maďarskou scénou.

včera

včera

Benjamin Netanjahu

Válka s Íránem může Netanjahuovi doma pomoci, Izraeli ale v zahraničí uškodí

Britský deník Telegraph v pondělí označil Benjamina Netanjahua za velkého válečného vůdce naší doby. Autor článku Charles Moore přirovnal izraelského premiéra k Winstonu Churchillovi, a to zejména kvůli jeho dlouhodobému zaměření na Írán, spojectví s Donaldem Trumpem a vojenským úspěchům proti teroristickým skupinám i Teheránu. Toto srovnání pravděpodobně potěšilo příznivce premiéra, který se sám stylizuje do role moderního ochránce světa před íránskou hrozbou, podobně jako Churchill kdysi čelil nacismu.

včera

5. března 2026 21:59

Opozice tepe vládu, Babiš se brání. Tvrdá kritika Česka z úst Merricka rezonuje politiky

Mezi českou vládou a Spojenými státy se rozhořel spor o výši investic do vlastní obrany. Premiér Andrej Babiš v reakci na kritiku amerického velvyslance Nicholase Merricka prohlásil, že navržené výdaje na armádu jsou pro letošní rok „maximem možného“. V rozhovoru pro Českou televizi zdůraznil, že jeho kabinet sice považuje obranu za důležitou, ale prioritou zůstávají sociální otázky a každodenní problémy českých občanů.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy