Šéf moskevského metra dostal po tragické nehodě vyhazov

Novým náčelníkem metra se stal Dmitrij Pegov, který dosud působil u státních drah, kde začínal jako pomocník strojvedoucího. Poslední roky stál v čele ředitelství rychlovlaků. Teď má podle starosty za úkol vrátit Moskvanům důvěru v metro jako "nejbezpečnější druh dopravy". Pegov jako první krok přislíbil důkladnou prověrku infrastruktury podzemky, jejíž opotřebení podle kritiků přinejmenším přispělo k tragédii.

Zdroj: YouTube

Vykolejení tří vagonů soupravy si 15. července vyžádalo životy 23 lidí. V nemocnicích zůstává ještě desítka těžce raněných. Z hlediska počtu obětí šlo o nejhorší nehodu v historii moskevského metra.

Ze Státní dumy, dolní komoře parlamentu, zazněla jak kritika "neopodstatněné" a "předčasné" kádrové změny, tak i chvála za tento krok. Komunisté požadují ještě odstoupení zástupce starosty pro dopravu. Podle tisku se po takovém neštěstí daly kádrové změny čekat, ty se však až dosud odehrávaly na nižší úrovni.

V čele metra, které je páteří moskevské dopravy a denně přepraví miliony cestujících, Besedin působil od února 2011.

Celý systém metra má, k začátku roku 2007, délku 278,3 km se 172 stanicemi na dvanácti linkách (jedenáct označených číslem a jedna lehkého metra jako L1). Během každého pracovního dne přepraví podzemní dráha mezi osmi až devíti miliony lidí (tedy zhruba tolik, kolik ve městě samotném žije lidí), uvedlo rusko-info.cz.

Vlastníkem metra je ruský stát. Jednotlivé linky mají svůj název, barvu a od 90. let i číslo. Většina z nich spojuje okraje města přes jeho centrum, s výjimkou linky 5 - Kolcevaja. Ta je okružní a slouží hlavně k propojení všech tras – veškeré stanice, které se na ní nacházejí, jsou přestupní, většinou mezi dvěma, ale někdy i mezi třemi trasami. Další z linek, která není stejného typu jako ostatní, je jedenáctá s názvem Kachovskaja, což je oddělená větev původně druhé, Zamoskvorecké linky.

Eskalátory jsou jedním z nejdůležitějších prvků Moskevského metra, fungují již od jeho začátku. V celé síti je jich celkem 544, jedná se o 29 různých typů (pouze 50 % z nich ale vyhovuje současným náročným provozním podmínkám). I proto také bývají eskalátory v nejstarších stanicích pod centrem města vyměňovány. Rekonstrukce probíhají již od 70. let 20. století, kdy byly zaváděny do stanic i v jiných zemích známé schody typu ET. V některých dalších stanicích však zatím ještě k výměně nedošlo a to i přesto, že ty provozované jsou již více než 50 let staré. Rekonstrukce jsou časově velmi náročné, výměna znamená uzavření někdy i celé stanice na dobu devíti měsíců až roku a půl. V případě že se opravují přestupní eskalátory, dochází k ztížení přestupu, což vede na velmi vytížených klíčových stanicích ke kritickým situacím.