Svět v ohrožení? WHO vyhlásila kvůli ebole mezinárodní krizový stav

V praxi to znamená, že organizace nyní může na celém světě vydávat závazná pravidla zacílená na zamezení dalšího šíření nákazy. Možné je například vyhlašování karantény, uzavírání hranic nebo omezení mezinárodního cestovního ruchu, uvedla agentura DPA.

Smrtelnému virovému onemocnění podlehlo v západní Africe od února celkem 961 lidí. Jen během úterý a středy si ebola podle WHO vyžádala 29 obětí a 68 lidí se nově nakazilo. Celkový počet registrovaných případů nákazy stoupl na 1779.

WHO tento týden svolala expertní komisi, která vyhodnocuje závažnost epidemií. Její členové dnes podle DPA jednomyslně schválili vyhlášení nouzového stavu. "Všechna opatření jsou zaměřena na to, jak zabránit dalšímu mezinárodnímu šíření (eboly)," prohlásila dnes v Ženevě generální ředitelka WHO Margaret Chanová.

Zatím komise nevyhlásila zákazy cestování, ale lidé na cestách mají být informováni o situaci a o opatřeních na ochranu před nákazou. Samotní pacienti infikovaní ebolou pak mohou cestovat jen ve výjimečných případech, kdy není možná dostatečná léčba v místě jejich pobytu. Stav nouze má být vyhlášen na národní úrovni v zasažených zemích, pokud se tak už nestalo.

Šéf zdravotní bezpečnosti při WHO Keidži Fukuda zdůraznil, že prostřednictvím správných kroků a opatření je možné ebolu zastavit. "Není to záhadná nemoc. Je to nakažlivá nemoc, kterou lze zadržet," řekl Fukuda novinářům. "Není to vir, jenž by se šířil vzduchem," vysvětlil expert.

Proti ebole zatím neexistuje oficiálně schválená vakcína a vir zabije zhruba každého druhého nakaženého. WHO však hodlá příští týden svolat odborníky na lékařskou etiku, aby posoudili možnosti použití experimentálních léků.

WHO uvedla, že nynější epidemie je nejhorší od chvíle, kdy byla ebola před téměř 40 lety poprvé identifikována u člověka. Současná situace je podle organizace tak vážná i kvůli nerozvinutým zdravotnickým systémům v zasažených zemích a chybějícím lidským, finančním a materiálním zdrojům.

Virus Ebola se přenáší především tělesným kontaktem s nakaženou osobou, případně kontaktem s masem divokých zvířat. Prvotní symptomy, které se mohou objevit 2 až 21 dnů po nakažení, jsou neurčité, nemoc je charakteristická náhlými horečkami, pocitem slabosti, bolestmi svalů a hlavy a bolestmi v krku. Posléze následuje zvracení, průjem, vyrážka, selháni funkce ledvin a jater a v některých případech i vnitřní či vnější krvácení.

V konečných fázích může docházet ke krvácení z očí a epileptickým záchvatům. Zda pacient přežije, záleží na jeho fyzické kondici a kmenu viru. Proti nákaze dosud neexistuje žádná účinná vakcína ani léčba, z nakažených umírá 25% - 90%.