Premiér Erdogan vyhrál volby, stane se tureckým prezidentem v historicky první přímé volbě

Podle neoficiálních výsledků oznámených Erdoganovou vládnoucí Stranou spravedlnosti a rozvoje (AKP) získal její lídr 52 procent hlasů. Triumfoval tak už v prvním kole. "Předseda AKP a premiér Turecka Recep Tayyip Erdogan se stal prvním lidmi zvoleným prezidentem," napsal Bozdag na svém twitterovém účtu. Volební komise oficiální výsledky oznámí až v pondělí.Erdogan si i podle průběžného sčítání udržoval velký náskok před kandidátem opozice Ekmeleddinem Ihsanogluem, který obdržel okolo 35 procent hlasů.Favorizovanému premiérovi dávaly průzkumy šanci získat až 60 procent hlasů. Nejvýraznější turecký politik za dlouhá desetiletí v poslední době čelil kvůli autoritářskému způsobu uplatňování moci a islamizaci země řadě protestů.Erdogan dnes po odevzdání hlasu v asijské části Istanbulu zdůraznil, že lidé činí důležité rozhodnutí "pro tureckou demokracii a pro budoucnost země".Opozice nenašla dostatečně charizmatického kandidáta, který by se premiérovi postavil. Sedmdesátiletý Ihsanoglu, někdejší generální tajemník Organizace islámské spolupráce a mezinárodně uznávaný znalec islámské kultury, podle průzkumů neměl šanci Erdogana ohrozit. Opozice se zároveň obávala možných volebních manipulací, které mohly premiérův triumf usnadnit.Šéfka skupiny pozorovatelů OBSE Aasa Lindestamová řekla, že hlasování ve volebních místnostech, které kontrolovala, proběhlo hladce. Agentura Dogan uvedla, že v provincii Sanliurfa na jihovýchodě země byl zatčen muž, který chtěl odevzdat hned několik hlasů pro Erdogana. Na policejní stanici se pak údajně propukly potyčky mezi zástupci vládní strany a opozice.Ihsanoglu vyzval k jednotě a také tvrdil, že už bylo hlášeno několik nesrovnalostí z volebního procesu. Někteří lidé prý fotografovali své už označené hlasovací lístky mobilními telefony. Je prý možné, že pak tyto fotografie prokazování přízně vůči určitým politickým stranám. Ihsanoglu uvedl, že proto bude vznesena oficiální stížnost.Erdogan pozvedl úroveň Turecka, vyčítají mu autoritářství

Chronologický profil současného tureckého premiéra Recepa Tayyipa Erdogana, který byl dnes zvolen novým prezidentem Turecka:    26. února 1954 - Narodil se v Istanbulu; dětství strávil v severotureckém Rize, kde jeho otec pracoval u pobřežní stráže.     1970 - Stal se předsedou mládežnické odnože Strany národního pořádku (MNP) pozdějšího prvního islamistického premiéra Neçmettina Erbakana, jehož Erdogan považuje za svého učitele.     1973 - Absolvoval náboženskou střední školu v Istanbulu.     4. července 1978 - Oženil se s Emine Gülbaranovou (narozena 21. února 1955), s níž má dva syny a dvě dcery.     1973 - Začal studovat ekonomii na Marmarské univerzitě v Istanbulu.     1979 - Narodil se mu první syn Ahmet Burak Erdogan.     1981 - Narodil se mu druhý syn Necmettin Bilal Erdogan.     1981 - Dokončil studia ekonomie na Marmarské univerzitě v Istanbulu.     1983 - Stal se členem Strany prosperity (RP), která byla v lednu 1998 rozpuštěna kvůli nepřátelskému postoji vůči laickému režimu.     1983 - Narodila se mu dcera Esra Erdoganová.     1985 - Narodila se mu druhá dcera Sümeyye Erdoganová.     

Březen 1994 - Byl zvolen starostou Istanbulu; v této funkci vyřešil několik chronických problémů města, mj. nedostatek vody, znečištění města odpadky a smogem a dopravní chaos.     Prosinec 1997 - Na shromáždění ve městě Siirt na jihovýchodě země citoval starou tureckou báseň ("Mešity jsou naše kasárna a minarety naše bajonety..."), za což byl později odsouzen.     1998 - Po lednovém zákazu Strany prosperity (RP) vstoupil do Strany ctnosti (FP); v červnu 2001 byla zakázána.     Duben 1998 - Recitování turecké básně ve městě Siirt v prosinci 1997 soud klasifikoval jako podněcování k rasové a náboženské nenávisti a Erdogana odsoudil k 10 měsícům vězení.     Listopad 1998 - Kvůli soudnímu verdiktu (trestu za podněcování k rasové a náboženské nenávisti) se vzdal úřadu istanbulského starosty.     Březen-červenec 1999 - Ve vězení si odpykal trest za podněcování k rasové a náboženské nenávisti.     Srpen 2001 - Založil proislámskou Stranu spravedlnosti a rozvoje (AKP), jejímž je dodnes předsedou.     Listopad 2002 - V předčasných parlamentních volbách zvítězila jeho AKP, jež získala téměř dvě třetin křesel v zákonodárném sboru Turecka; Erdogan ale do něj hned neusedl kvůli záznamu v trestním rejstříku; premiérem se stal Abdullah Gül.     Prosinec 2002 - Parlament i přes veto prezidenta schválil změnu ústavy, jež Erdoganovi umožnila účast v doplňovacích volbách v provincii Siirt, kde byl jejich výsledek pro nesrovnalosti zrušen.     Březen 2003 - Erdogan vyhrál doplňovací volby v provincii Siirt a stal se poslancem; a pár dní nato i premiérem.     Říjen 2005 - Turecko zahájilo s EU jednání o vstupu; nicméně unie do podmínek zakotvila formulaci, podle níž vlastně Ankara do unie nikdy přijata být nemusí.     Květen 2007 - Parlament přehlasoval veto prezidenta a schválil tak ústavní dodatek umožňující přímou volbu prezidenta.     Červenec 2007 - V parlamentních volbách vyhrála Erdoganova AKP, jež jako první vládnoucí strana za více než 50 let získala více hlasů (46,6 procenta) než v předchozích volbách (34,3 procenta); hlasovalo pro ni o pět a půl milionu voličů více.     Červen 2011 - V parlamentních volbách opět zvítězila AKP a ještě s větším ziskem hlasů (49,83 procenta).     10. srpna 2014 - Již v prvním kole prvních přímých voleb tureckého prezidenta byl hlavou země zvolen Erdogan.