Ázerbájdžán a Arménie si začaly vyměňovat těla zabitých vojáků

Ázerbájdžánské jednotky se přiblížily na pět kilometrů od strategického města Šuša, oznámila agentura AP. Vůdce neuznané Náhorně-karabašské republiky Arajik Harutjunjan vyzval obyvatele, aby se mobilizovali a připravili všechny zdroje na odražení útoku. "Ten, kdo kontroluje Šušu, kontroluje Náhorní Karabach," prohlásil Harutjunjan na videu natočenému v městské katedrále poškozené ázerjbájdžánským ostřelováním. Ve videu apeluje na obyvatele, aby pomohli bránit město, které se nachází jen pět kilometrů jižně od karabašské metropole Stěpanakertu.

Náhorní Karabach zároveň hlásí, že ázerbájdžánské jednotky ostřelovaly Stěpanakert, Šušu a Martakert, přičemž na posledně jmenované město podnikly i letecký útok. Ázerbájdžánské ministerstvo obrany letecký útok popřelo a Arménii obvinilo, že ostřelovala armádní i civilní cíle podél frontové linie a město Terter a Goranboj severně od ní. Zemřel podle něj jeden civilista. Ministerstvo také uvedlo, že sestřelilo dva arménské bitevní letouny Su-25, což arménské úřady odmítly jako "dezinformaci".

Enkláva Náhorní Karabach s převážně arménským obyvatelstvem od začátku současný bojů eviduje 1166 zabitých vojáků a uvádí, že boje připravily o život i 39 civilistů. Ázerbájdžán údaje o armádních ztrátách nezveřejňuje, civilních obětí je už podle něj 90. Ruský prezident Vladimir Putin nedávno řekl, že podle jeho informací zemřelo v současném konfliktu už na 5000 lidí.

Fakt, že obě strany ignorují už třetí domluvené příměří, odsoudil ve středu večer mluvčí unijní diplomatické služby Peter Stano. "Evropská unie považuje za nepřijatelné, že i po třech příměřích zprostředkovaných Ruskem, Francií a Spojenými státy boje v Náhorním Karabachu a jeho okolí pokračují," poznamenal.

Situaci měli dnes v Ženevě projednávat ministři zahraničí Arménie a Ázerbájdžánu s představiteli Francie, Ruska a Spojených států, tedy předsednických zemí takzvané Minské skupiny. Ta vznikla v roce 1992 s cílem zprostředkovat mírové řešení sporu. Dnešní jednání však bylo posunuto na pátek a vyhlídky na průlom v diplomatickém řešení konfliktu jsou pochmurné, napsala večer AP.

Současné boje o Náhorní Karabach jsou nejkrvavější za více než 25 let. Ozbrojený konflikt mezi Arménií a muslimským Ázerbájdžánem vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu ve válce, která si vyžádala na 30.000 mrtvých. Jejím důsledkem jsou statisíce uprchlíků. Nyní se enkláva s převážně arménským obyvatelstvem a přilehlé území nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje tato území za okupovaná.