Bělorusko bude pokračovat v manévrech s Ruskem, měly skončit dnes

Bělorusko bude pokračovat ve vojenských cvičeních s Ruskem, která měla původně skončit dnes. Ruští vojáci, kteří se měli vrátit do vlasti, tak v zemi zatím zůstanou. S odvoláním na běloruského ministra obrany Viktara Chrenina to dnes uvedla agentura DPA.

Západ odhaduje, že Rusko má v Bělorusku kolem 30.000 vojáků, a obává se, že je může využít k útoku na Ukrajinu a její hlavní město Kyjev. Moskva takový záměr popírá. Představitelka běloruské opozice Svjatlana Cichanouská označila přítomnost ruských vojáků za ohrožení běloruské svrchovanosti.

Bělorusko prodloužení manévrů zdůvodnilo "zvýšenou vojenskou aktivitou" poblíž svých hranic a hranic Ruska a také zvýšeným napětím na východě Ukrajiny, kde se v posledních dnech vystupňovaly střety mezi ukrajinskými vojáky a proruskými separatisty. Jak dlouho bude bělorusko-ruská vojenská akce, která začala 10. února, ještě trvat, Minsk neuvedl.

Dosud obě země opakovaně ujišťovaly, že cvičení dnes skončí a ruští vojáci se po něm stáhnou. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek řekl, že manévry obě země ukončí do neděle. Běloruský ministr zahraničí Uladzimir Makej zase v týdnu tvrdil, že "ani jeden ruský voják a ani jeden kus ruského vojenského vybavení nezůstane (v Bělorusku) po cvičení". Podobně se vyjádřil i mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov.

Jak upozorňuje list The New York Times, má Rusko na manévrech i své nejmodernější vybavení, včetně systému protivzdušné obrany S-400, jakož i stovek letadel, tanků a obrněných vozidel. V Bělorusku jsou i příslušníci ruských speciálních jednotek. Od skončení studené války nebylo podle NATO na území Běloruska tolik ruských vojáků jako nyní.

"Přítomnost ruských vojáků na našem území je porušením naší ústavy i mezinárodního práva a ohrožuje bezpečnost všech Bělorusů i celého regionu," uvedla Cichanouská v prohlášení. Podle ní může být Bělorusko "vtaženo do války někoho jiného a stane se útočící zemí". Prezident Alexandr Lukašenko podle ní "zaplatil za podporu ze strany Kremlu svrchovaností vlastní země".

"Požadujeme okamžitý odchod ruských jednotek z našeho území," uvedla Cichanouská a připojila požadavek, aby se věcí zabývala Rada bezpečnosti OSN a aby proti Minsku byly uvaleny další sankce.

Minsk je blízký spojenec Moskvy. Svědčí o tom mimo jiné skutečnost, že Lukašenko v sobotu se svým ruským protějškem Vladimirem Putinem přihlížel ruským testům strategických jaderných zbraní.

Americký prezident Joe Biden i britský premiér Boris Johnson jsou přesvědčeni, že Rusko chystá útok na Ukrajinu, při němž se pokusí obklíčit hlavní město Kyjev. Téměř třímilionová metropole je od hranic Běloruska vzdálena jen několik desítek kilometrů vzdušnou čarou.

Související

Alexandr Lukašenko

Kim Čong-un a Alexandr Lukašenko podepsali v Pchjongjangu smlouvu o přátelství

Severokorejský vůdce Kim Čong-un a běloruský prezident Alexandr Lukašenko podepsali ve čtvrtek v Pchjongjangu smlouvu o „přátelství a spolupráci“. Stalo se tak během historicky první návštěvy běloruského státníka v Severní Koreji, která byla provázena okázalými ceremoniemi, dělostřeleckými salvami a přehlídkou pochodujících vojáků na náměstí Kim Ir-sena před jásajícími davy.
Dezinformace, fake news, ilustrační foto

Rusko rozmístilo u hranic NATO 360 tisíc vojáků, píše tisk. Šíříte fake news, varuje média rozvědka a armáda

Evropskými a českými médii od včerejšího dne koluje informace, podle níž Rusko rozmístilo u hranic NATO na 360 tisíc vojáků. Tisk se v tomto tvrzení odkazuje na slova německého poslance a experta na obranu Rodericha Kiesewettera (CDU), který pro televizi NTV uvedl, že ruská armáda se má shromažďovat v Bělorusku. Litevské tajné služby spolu s armádou a Národním centrem pro řešení krizí (NKMC) ale tvrdí, že informace není pravdivá a jedná se o fake news.

Více souvisejících

Bělorusko Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 56 minutami

před 1 hodinou

NASA zahajuje program Artemis

Start mise Artemis II se blíží. Svět za pár dní zažije milník v novodobém dobývání vesmíru

Vypuštění mise Artemis II, která v nejbližších dnech vyšle čtyři astronauty na oblet Měsíce, představuje zásadní milník v novodobém dobývání vesmíru. Ačkoliv se od posledního přistání člověka na lunárním povrchu v rámci programu Apollo uplynulo více než 50 let, Spojené státy investovaly do programu Artemis již přibližně 93 miliard dolarů. Důvodem pro tento nákladný návrat není jen nostalgie, ale především strategické suroviny, technologická příprava na Mars a nová vlna vesmírného soupeření.

před 2 hodinami

Petr Pavel

Prezident Pavel udělil čtyři milosti

Prezident Petr Pavel udělil v pondělí čtyři milosti, kterými prominul tresty třem ženám a jednomu muži. Podle vyjádření Hradu vedly hlavu státu k tomuto kroku především vážné zdravotní komplikace odsouzených nebo snaha ochránit zájmy nezletilých dětí v náročných sociálních situacích.

před 3 hodinami

Předseda vlády Andrej Babiš

Babiš se kvůli vysokým cenám paliv sešel s pumpaři. Popírají umělé zvyšování cen

Kvůli dramatickému nárůstu cen benzinu a nafty se v pondělí dopoledne sešel premiér Andrej Babiš se zástupci nejvýznamnějších distributorů pohonných hmot v České republice. Jednání se zúčastnili šéfové společností MOL, OMV, Shell, EuroOil a PKN Orlen. Důležitost situace podtrhl fakt, že kvůli této schůzce bylo zrušeno i plánované koaliční vyjednávání.

před 4 hodinami

Ilustrační fotografie.

Budeš donášet, nebo jdeš sedět. Jak funguje ruská špionáž v Evropě?

Unikátní vhled do metod práce ruských tajných služeb přinesl soubor uniklých zpráv a nahrávek, které dokumentují, jakým způsobem Moskva získává a řídí své informátory v Evropě. Příběh studenta informatiky, kterému web Politico říká říkat Ivan, ukazuje drsnou realitu náboru: buď budeš donášet na své známé v protikremelských kruzích, nebo půjdeš na 15 let do vězení. Tato praxe se přitom zdaleka neomezuje jen na území Ruska, ale skrze nátlak na exulanty infiltruje i evropské státy.

před 4 hodinami

Lodní doprava, ilustrační foto

Průlom v blokádě: Trump naznačil, že umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu

Americký prezident Donald Trump v neděli naznačil, že Spojené státy umožní ruskému ropnému tankeru doplout na Kubu. Tento krok představuje zásadní průlom v dosavadní palivové blokádě, kterou Washington v posledních měsících vůči ostrovu uplatňoval. Kuba se v současnosti zmítá v hluboké energetické krizi, která ochromila běžný chod země, a prezidentovo vyjádření naznačuje ochotu k dočasnému ústupku z humanitárních důvodů.

před 5 hodinami

Íránský ostrov Charg

Složitá operace, která Hormuzský průliv nevyřeší. Obsazení ostrova Charg je Trumpův celoživotní sen

Americký prezident Donald Trump v aktuálním rozhovoru pro Financial Times opět rozvířil spekulace o možné vojenské operaci, jejímž cílem by bylo obsazení íránského ostrova Charg. Tento malý skalnatý výběžek v Perském zálivu, vzdálený jen asi 24 kilometrů od pevniny, představuje pro Teherán kritickou tepnu. Nachází se zde totiž terminál, přes který protéká 90 % veškerého íránského vývozu ropy, což z něj činí „hospodářskou krční tepnu“ celého režimu.

před 6 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Írán převáží uran v kontejnerech z Česka. Trump chce vyslat vojáky, aby jej zabavili

Americký prezident Donald Trump zvažuje vysoce riskantní vojenskou operaci, jejímž cílem je zabavit přibližně 454 kilogramů vysoce obohaceného uranu přímo na íránském území. Podle zpráv deníku Wall Street Journal, který se odvolává na bezpečnostní činitele, by taková mise vyžadovala přítomnost amerických pozemních sil v zemi po dobu několika dní i déle. Trump zatím definitivní rozhodnutí neučinil, ale myšlence zůstává nakloněn, neboť by tím mohl naplnit svůj hlavní cíl – definitivně zabránit Íránu ve výrobě jaderné zbraně.

před 7 hodinami

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump chce převzít kontrolu nad ostrovem Charg

Donald Trump v rozhovoru pro Financial Times vyjádřil svůj záměr zaměřit se na íránské ropné zdroje. Uvedl, že jeho prioritou by bylo převzít kontrolu nad tamní ropou, přičemž americké síly by mohly obsadit exportní uzel na ostrově Charg. Podle jeho slov je tento krok jeho oblíbenou variantou, i když čelí domácí kritice. Trump naznačil, že obsazení ostrova zůstává otevřenou možností mezi mnoha dalšími strategickými alternativami.

před 8 hodinami

Jaro na Petříně

Počasí se o Velikonocích výrazně oteplí. Naměříme až 17 stupňů

Přípravy na nadcházející velikonoční svátky letos doprovodí proměnlivé jarní počasí, které nabídne jak slunečné okamžiky, tak i dešťové přeháňky a chladná rána. Podle aktuálního výhledu meteorologů se teploty budou postupně šplhat nahoru, ale zejména na horách se ještě můžeme setkat se sněhem.

včera

včera

Nový papež Lev XIV. se poprvé ukázal světu.

Papež Lev se nezvykle ostře opřel do světových lídrů

Papež Lev během mše na Květnou neděli pronesl nezvykle ostrá slova na adresu světových lídrů, kteří vedou válečné konflikty. Svatý otec na Svatopetrském náměstí prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří mají ruce plné krve. Tento výrok je vnímán jako přímá, i když nejmenovaná kritika administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.

včera

Jemen

Nová fronta války s Íránem: Co změní zapojení Jemenu do konfliktu?

Válka s Íránem otevřela novou frontu v Jemenu, kde do konfliktu v sobotu oficiálně vstoupili šíitští povstalci Húsíové. Skupina podporovaná Teheránem odpálila dvě střely směrem na Izrael, čímž naplnila své měsíční hrozby. Kromě přímých útoků navíc varovala, že by mohla uzavřít klíčovou námořní cestu u jižního vstupu do Rudého moře, což vyvolává obavy z drastického narušení globálního obchodu a dodávek ropy.

včera

Nový íránský tank Karrar

Na pozemní invazi čekáme, jsme připraveni rozpoutat zkázu, vzkazuje Írán USA

Vojenský konflikt mezi Íránem na jedné straně a Spojenými státy a Izraelem na straně druhé vstoupil do svého třicátého dne. Situace na Blízkém východě se nadále dramatizuje, přičemž íránské politické špičky vysílají do světa silná prohlášení o připravenosti na přímý pozemní střet. Předseda íránského parlamentu Mohammad Báqer Qálibáf otevřeně obvinil Washington z pokrytectví a tajných příprav invaze.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Kudy unikají citlivé informace z EU? Kremlu donáší německá AfD, obávají se politici

V kuloárech evropské diplomacie i v německém Bundestagu sílí znepokojení nad bezpečností důvěrných dokumentů Evropské unie. Diplomaté a zákonodárci podle webu Politico varují, že citlivé informace o geopolitických strategiích, včetně podpory Ukrajiny, mohou unikat přímo do Kremlu. Hlavním zdrojem obav je přístup zástupců opoziční strany Alternativa pro Německo (AfD) k interní parlamentní databázi.

včera

Marian Jurečka

Jurečka v televizi tvrdě kritizoval vládu. Klempíře označil za infantilního a neschopného ministra, který jen točí videa

Televizní debata v pořadu Partie na CNN Prima NEWS se změnila v ostrou slovní přestřelku mezi bývalým ministrem práce Marianem Jurečkou (KDU-ČSL) a jeho nástupcem v resortu Alešem Juchelkou (ANO). Hlavním tématem byly neúnosně vysoké ceny pohonných hmot, které v současnosti drtí české peněženky v důsledku eskalujícího konfliktu Spojených států a Izraele s Íránem.

včera

Írán, ilustrační foto

USA chtěly zabránit Íránu v zisku jaderné zbraně. Udělaly ale pravý opak, shodují se experti

Budoucnost íránského jaderného programu se ocitla v kritickém bodě. Poté, co byl minulý měsíc společným zásahem Spojených států a Izraele zabit dosavadní nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se v Teheránu začíná otevřeně mluvit o přehodnocení dosavadní doktríny. Po více než dvě desetiletí Írán oficiálně tvrdil, že jeho úmysly jsou mírové, což bylo podloženo náboženským dekretem – fatvou, která vývoj jaderných zbraní zakazovala.

včera

včera

Pentagon

Pentagon se připravuje na pozemní operaci v Íránu. Mohla by trvat měsíce

Americké ministerstvo obrany připravuje pro prezidenta Donalda Trumpa plány na pozemní operaci v Íránu. Podle informací listu The Washington Post by nešlo o totální invazi s cílem dobýt celou zemi, ale o cílené akce, které by mohly trvat týdny i měsíce. Zapojit by se do nich měly tisíce vojáků, včetně speciálních jednotek a klasické pěchoty.

včera

Ukrajinská armáda zintenzivnila operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu

Ukrajinská armáda v posledním týdnu výrazně zintenzivnila své operace zaměřené na ruskou energetickou infrastrukturu. Tato ofenziva přichází v době, kdy Moskva těží z rostoucích cen ropy a částečného uvolnění mezinárodních sankcí. Kyjev se tak snaží zasáhnout klíčový zdroj příjmů Kremlu, který pohání ruskou válečnou mašinerii.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy