NÁZOR - Potyčka mezi novináři a ruskými bodyguardy před středečním setkáním amerického prezidenta Joe Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byla marginálií, tvrdí profesor E. J. Doinne v komentáři pro server Washington Post. Sociolog a politolog z Georgetown University nicméně soudí, že událost dobře vypovídá o rozdílu mezi rabiátskými zvyky Putinova režimu a Bidenovou vírou ve svět přátelštější k demokratickým svobodám.
Výstižná předehra
Doinne odkazuje na zprávu korespondentky Anity Kumarové, že ruská ochranka křičela na novináře, ať "zmizí" a začala je vytlačovat, na což novináři a představitelé Bílého domu reagovali rovněž křikem a výzvami, aby svého jednání zanechala. Kumarová se dle svých slov po několika strkancích téměř ocitla na zemi.
Politolog konstatuje, že šlo o výstižnou předehru pro následnou tiskovou konferenci Vladimira Putina, kde hájil uvěznění ruského opozičníka Alexeje Navalného, aniž by uvedl jeho jméno, a v rámci klasické ukázky svého oblíbeného vykrucování ospravedlňoval represe svého režimu výpady vůči americkému přístupu k lidským právům a drzým tvrzením, že se pouze pokouší zabránit nepokojům, které proběhly ve Spojených státech 6. ledna na Kapitolu.
"Putin následně roztočil pozoruhodný sylogismus, když tvrdil, že za situace, kdy Spojené státy považují Rusko za nepřítele, Spojenými státy podporovaní obhájci lidských práv v Rusku jsou nepřátelé jeho státu," pokračuje autor komentáře. Doplňuje, že ruský prezident také - byť nepříliš důvěryhodně - kategoricky odmítl, že by ruská vláda hrála jakoukoliv roli v kybernetických útocích na Spojené státy.
To, že Putin vystupoval defenzivně, považuje Doinne za dobrou zprávu ze ženevského summitu. Setkání Putina s Bidenem bylo podle politologa zcela odlišné od bizarních schůzek ruského vládce s Bidenovým předchůdcem Donaldem Trumpem, už jen kvůli tomu, že současný šéf Bílého domu odmítl vystoupit společně s Putinem, nikterak mu nepoklonkoval a nestavěl jeho slova nad poznatky amerických tajných služeb.
Naopak, na pozdějším setkání s novináři Biden odmítl jakoukoliv paralelu mezi uvězněním Navalného a událostmi z 6. ledna jako "absurdní" a své úvodní věty využil k tomu, aby ujistil, že jeho cesta do Evropy má za cíl posilovat demokracii, vyzdvihuje profesor.
Biden dle svých slov Putina informoval, že žádný americký prezident si nemůže udržet důvěryhodnost svého lidu, pokud nevystoupí na obranu demokratických hodnot a obecných a základních svobod, které podle amerického pohledu náleží všem mužům a ženám a které jsou součástí DNA Spojených států, uvádí Doinne.
To, že byl Biden na konci tiskové konference jizlivý, když na něj reportérka CNN tlačila ohledně jeho údajně přílišné důvěry ve změnu Putinova chování, považuje expert za klíčovou výzvu ženevského jednání. Připomíná, že šéf Bílého domu označil setkání s Putinem za zkoušku, zda obě strany chápou vzájemné rozdíly a mohou nalézt společnou půdu pro budoucí diskuzi, nikoliv za snahu dosáhnout zásadních dohod.
Kulka, které se Biden vyhnul
"To ukazuje na problém, který setkání od počátku představovalo," píše politolog. Má za to, že schůzka mohla nejen pozvednout Putinův kredit, ale také zastínit zbytek Bidenovy evropské cesty, která představovala velmi úspěšný pokus o obnovu amerického spojenectví s dávnými evropskými přáteli.
Biden během cesty opakoval mantru "Amerika je zpět", čímž odkazoval na vůdčí roli Spojených států ve světě po druhé světové válce, konstatuje politolog. Za důkaz, že Evropa tento přístup vítá, považuje Doinne skutečnost, že Bidenova fráze "udělejme to znovu a lépe" se dostala i do komuniké schůzky G7.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Pokud se Biden snažil o oživení dřívější představy o globální úloze Spojených států, to, na čem se s evropskými politiky dohodl, představuje podle autora komentáře ostrý rozchod s úspornými opatřeními předchozí dekády i reaganovskými a thatcheristickými vizemi o malém státu z 80. let. Londýnský deník Financial Times ostatně v sobotu otiskl článek, v němž píše o "zjevné přeměně Západu v sociální demokracii", podotýká Doinne.
Klíčové dokumenty z Bidenovy cesty a veřejná prohlášení evropských politiků totiž míří na omezování nerovností, posílení sociálního zabezpečení, boj s klimatickou změnou a podporu vládních opatření k obnově ekonomického růstu, upozorňuje profesor. Soudí, že díky nevyhnutelnému zájmu médií pak Bidenova schůzka s Putinem mohla spíše zhoršit, než zlepšit celkový dojem, jelikož hrozilo, že naředí Bidenovo prodemokratické poselství značnou dávkou reálpolitiky, povede k přeceňování Putinovy role ve světě a oslabí sblížení západních zemí v otázce progresivních hospodářských opatření.
"Biden se nakonec této kulce vyhnul. Svou cestu začal i zakončil zdůrazněním toho, jak se liší od Trumpa," deklaruje politolog. Vyzdvihuje, že americký prezident svému ruskému protějšku projevil respekt pouze tím, že se s ním sešel, navíc po celou dobu kázal své demokratické poselství. Než zamířil zpět do Spojených států, Biden vzkázal, že dokud bude prezidentem, bude se držet otevřenosti, zodpovědnosti a transparentnosti, připomíná autor komentáře. Naznačuje, že to byl zřejmě jeho jasný vzkaz Vladimiru Putinovi.
Související
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
Lipavský promluvil o třetí světové válce. Macinka vidí situaci jinak
Rusko , USA (Spojené státy americké) , Vladimír Putin , Joe Biden , demokracie
Aktuálně se děje
včera
Trump varoval Írán. Miny v průlivu povedou k nevídaným následkům
včera
Snowboardistka Maděrová druhým místem Špindlerův Mlýn nezklamala
včera
Fico tvrdí, že EU je ve sporu s Ukrajinou na straně Slovenska
včera
Šéf ČT nesouhlasí s končícím Moravcem. Pravidla platí pro všechny, řekl
včera
Zemřel cestovatel a dobrodruh Leoš Šimánek. Bylo mu 79 let
včera
Stylové zakončení životní sezóny. Rychlobruslař Jílek získal stříbro na MS ve víceboji
včera
Britové posílají jednu válečnou loď blíž k Íránu. Trump je předtím kritizoval
včera
Další důkaz jarního počasí. Meteorologové ale přišli i s varováním
včera
Trumpův plán na zastavení financování ruské válečné mašinérie se útokem na Írán zhroutil
včera
Modžtaba Chámeneí stojí v čele Íránu 48 hodin. Za celou dobu ho ale nikdo neviděl
včera
Nebezpečně vyhlížející požár na Letné. Plameny ohrožují domy
včera
Hegseth varoval Rusko, aby se do války s Íránem nezapojovalo. Íránské duchovní označil za zbabělce
včera
CNN: Letecké údery jaderný program nezastaví. USA zvažují nasazení pozemní armády v Íránu
včera
Írán vyhrožuje likvidací Trumpa. Válka podle Teheránu ani zdaleka nekončí
včera
USA a Izrael selhaly, režim nepadnul. Útoky na okolní země jsou sebeobrana, tvrdí Írán
včera
Politico: Merz chce zabránit příklonu Babiše k radikálním postojům Slovenska a Maďarska
včera
Bílý dům v kleštích. Válka v Íránu sevřela Trumpa mezi hrozbu globální recese a riziko námořní katastrofy
včera
Trump telefonoval s Putinem. Řešili Ukrajinu i válku v Íránu
včera
Ceny ropy pod Trumpových zmatečných prohlášeních klesly, poté opět vyrostly
včera
Válka v Íránu je téměř u konce, prohlásil Trump. Krátce na to řekl pravý opak
Americký prezident Donald Trump vysílá v souvislosti s trvajícím konfliktem velmi rozporuplné signály ohledně toho, kdy by mohly boje skončit. Zatímco v jednom prohlášení uvedl, že americké cíle jsou již v podstatě splněny a válka s Íránem je již téměř u konce, protože Írán již nedisponuje žádným námořnictvem, letectvem ani funkčním spojením, vzápětí před republikánskými poslanci prohlásil, že vítězství stále není dostatečné. Tato nejednotná komunikace přichází v době, kdy se vojenské operace na Blízkém východě přelévají do druhého týdne.
Zdroj: Libor Novák