Británie čelí kritice, některé žadatele o azyl hodlá posílat do Rwandy

Britská vláda dnes uzavřela dohodu se Rwandou, na jejímž základě bude africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán ohlášený v době, kdy k britským břehům míří čím dál víc běženců, pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona v boji proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi. Podle Johnsona je věc v souladu s mezinárodním právem.

Zpravodajský web BBC napsal, že Londýn hodlá některým žadatelům o azyl připlouvajícím přes Lamanšský průliv dávat "jednosměrné lístky" do Rwandy. To odpoledne potvrdila vyjádření britského ministerstva vnitra i rwandské vlády, podle nichž lidé odeslaní do více než 6000 kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Británie. Britská vláda uvedla, že lidé, jimž bude ve Rwandě uznán nárok na azyl, budou moci "vybudovat nový a prosperující život v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik".

Británie za to v první fázi slibuje Rwandě 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy Kč) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Dohodu dnes společně s představitelem rwandské vlády podepsala britská ministryně vnitra Priti Patelová během návštěvy ve rwandské metropoli Kigali.

V britských médiích se nejdříve objevila informace, že program se bude zpočátku týkat hlavně mužů, kteří na britské území přicházejí sami. Z následných oficiálních vyjádření ovšem vyplývalo, že do Rwandy může být odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl, či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení do Rwandy mohlo potkat i uprchlíky z Ukrajiny.

Kolik migrantů by africká země za výše uvedenou částku přijala, nebylo jasné. Premiér Johnson v dnešním projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí. On i Patelová při tom hovořili o snahách některých lidí "zneužívat" britský imigrační systém a o tom, že migranti mají volit legální cesty do Spojeného království. Samotná cesta s cílem zažádat o azyl ovšem nelegální není, přičemž oficiální statistiky ukazují, že britské úřady loni odmítly jen 28 procent rozhodnutých žádostí.

Dohodu se Rwandou Londýn prezentuje jako součást snahy narušit aktivity zločineckých organizací, které pomáhají migrantům dostat se do Británie. Loni jich tam na malých člunech dorazilo nejméně 28.500, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos už nebezpečnou cestu přes kanál La Manche absolvovalo více než 4500 běženců a roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

Nad efektivitou nově ohlášeného plánu se ovšem vznáší otazníky, nehledě na pochybnosti týkající se jeho legálnosti a zacházení s migranty ve Rwandě. Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International v reakci označil záměr vlády za "šokujícím způsobem nedomyšlený". Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude "vyplýtván obrovský objem veřejných peněz". "Katastrofální" situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

BBC v analýze upozorňuje, že sama Británie se loni v OSN dožadovala vyšetřování možného vraždění, mučení nebo unášení ze strany rwandských orgánů. "Ministři budou muset vysvětlit, proč je Rwanda tím správným místem, kterému svěřit ochranu lidských práv zranitelných žadatelů o azyl, kteří doufali, že je ochrání Spojené království," píše reportér Mark Easton.

Podle Patelové si Londýn Rwandu vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér Johnson zase Rwandu označil za "jednu z nejbezpečnějších zemí na světě". Podle něj nové partnerství nijak neporušuje mezinárodní právní závazky. Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad "pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií". Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé zadržovaní ve Rwandě čelí špatnému zacházení i mučení.

Televize ITV uvádí, že podobný "outsourcing" imigračních procesů v minulosti zvažovalo Dánsko, zatímco Austrálie posílá žadatele o azyl na Vánoční ostrov, kde migranti čekají na rozhodnutí úřadů. Interní analýza britské vlády podle ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

"Je to neproveditelná, neetická a vyděračská politika, která by britské daňové poplatníky stála miliardy liber... a která by zkomplikovala, nikoli zjednodušila cestu za rychlými a spravedlivými rozhodnutími o azylu," míní stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová z Labouristické strany. Proti dohodě se Rwandou se vymezily i další opoziční strany nebo charitativní organizace Refugee Council.

Podle Cooperové se vláda snaží odvést pozornost od "porušování zákona" v podání premiéra Johnsona. Tomu v úterý londýnská policie uložila pokutu za prohřešek proti pandemickým restrikcím, stejně jako jeho manželce Carrie nebo ministrovi financí Rishimu Sunakovi. Británie zároveň čelí kritice za přístup k ukrajinským válečným uprchlíkům, kterým odmítá odpustit vízovou povinnost.

Související

Více souvisejících

Velká Británie Rwanda migrace

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Instagram

Půl roku od prvního zákazu sociálních sítí: Jak se žije mladým v Austrálii dnes?

Před prosincovým zavedením restrikcí pro využívání sociálních sítí mladistvými v Austrálii se vedly bouřlivé debaty o možných rizicích. Odborníci se obávali především toho, že teenageři ztratí kontakt s aktuálním děním, protože pro ně tyto platformy představují hlavní a často i návykový informační kanál. Čerstvé vědecké poznatky shromážděné několik měsíců po začátku platnosti nové legislativy ukazují, jakým způsobem vládní zásah reálně ovlivnil chování tamní mládeže.

včera

včera

Bayraktar

Projekt mucholapka: Jak americká armáda trénuje obranu před drony z Běloruska?

Americká armáda v Litvě úspěšně zakončila rozsáhlé vojenské cvičení Project Flytrap 5.0 (v překladu mucholapka, pozn. red.), které bylo zaměřeno na testování moderních technologií proti nepřátelským bezpilotním letounům. Manévry pod vedením pátého sboru americké armády probíhaly ve výcvikovém prostoru Pabrade, který se nachází pouhých třicet kilometrů od hranic s Běloruskem. Do cvičení se zapojil také druhý kavaleristický pluk americké armády, 52. brigáda protivzdušné obrany a třetí výsadkový pluk britských ozbrojených sil.

včera

Hormuzský průliv

NATO by se nakonec mohlo podílet na znovuotevření Hormuzského průlivu, připustilo Švédsko

Švédsko nevylučuje možný podíl Severoatlantické aliance na znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Před ministerským zasedáním NATO ve městě Helsingborg to v rozhovoru uvedla švédská ministryně zahraničí Maria Malmer Stenergard. Podle jejího vyjádření je zachování volné plavby v této oblasti klíčovým zájmem Švédska i celé Evropy, a Teherán by neměl mít možnost využívat vodní cestu jako zbraň. Ministryně proto vyjádřila otevřenost k diskusím o různých formátech řešení této krize.

včera

Marco Rubio

Trump je zklamaný. NATO čeká jeden z nejdůležitějších summitů v historii, varoval Rubio

Americký ministr zahraničí Marco Rubio během ministerského zasedání ve Švédsku oznámil, že nadcházející vrcholná schůzka Severoatlantické aliance v Ankaře bude patřit k nejdůležitějším summitům lídrů v celé historii NATO. Hlavním důvodem je nutnost reagovat na otevřené zklamání prezidenta Donalda Trumpa z toho, jakým způsobem aliance přistoupila k americkým vojenským operacím na Blízkém východě. Podle šéfa americké diplomacie se tento zásadní rozpor nepodaří vyřešit okamžitě, ale bude vyžadovat podrobné jednání na nejvyšší úrovni hlav států za přibližně šest týdnů.

včera

Grónsko

Ne znamená ne. Grónsko jasně vzkázalo Trumpovi, že není na prodej

V hlavním městě Grónska, Nuuku, se v pátek sešly stovky místních obyvatel před novým americkým konzulátem, aby vyjádřily svůj nesouhlas s ambicemi Donalda Trumpa získat nad tímto ostrovem větší vliv. Protestní shromáždění se uskutečnilo na závěr týdne, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor akce Aqqalukkuluk Fontain v této souvislosti připomněl, že grónská vláda již dříve americké administrativě jasně vzkázala, že ostrov není na prodej.

včera

Ilustrační foto

Elektřina je vzácnost, o seniory se nikdo nestará. Jak se žije lidem na Kubě pod americkou blokádou?

Spojené státy americké oficiálně vznesly obvinění z vraždy a spiknutí proti bývalému kubánskému prezidentovi Raúlu Castrovi a pěti dalším osobám. Případ se týká sestřelení dvou civilních letadel organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu v roce 1996, při kterém zahynuli čtyři lidé, včetně tří občanů USA. Současný kubánský prezident Miguel Díaz-Canel označil tento právní krok za čistě politický manévr bez jakéhokoli právního základu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio naopak reagoval prohlášením, že Kuba představuje hrozbu pro národní bezpečnost USA, a šanci na mírovou dohodu mezi oběma zeměmi nevidí jako vysokou.

včera

Očkování, ilustrační foto

Chlapec předškolního věku z Ostravy zemřel na záškrt. Nebyl očkovaný

Krajská hygienická stanice Moravskoslezského kraje potvrdila v rámci pravidelného hlášení o epidemiologické situaci úmrtí na záškrt. Obětí závažného infekčního onemocnění se stal neočkovaný chlapce předškolního věku z Ostravy. Infekce byla způsobená bakterií Corynebacterium diphtheriae.

včera

Mark Rutte v Praze

Rutte představil plán, jak udržet USA v NATO

Generální tajemník NATO Mark Rutte má nový plán, jak zabránit americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi, aby se k alianci otočil zády. Jeho strategií je slíbit nové zbrojní zakázky, které přinesou ekonomický prospěch Spojeným státům. Zvýšení obranné produkce bude prioritním tématem schůzky ministrů zahraničí států NATO ve švédském městě Helsingborg. Podle vysokých diplomatů se Rutte snaží zajistit úspěch červencového summitu v Ankaře tím, že propojí řešení evropského nedostatku zbraní s byznysovými argumenty, které na Trumpa fungují.

včera

Ebola, ilustrační fotografie

Chybí i rukavice nebo roušky. Na současné epidemii eboly má velký podíl Trump, shodují se experti

Podle humanitárních pracovníků a zdravotnických expertů oslabily rozpočtové škrty ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa globální připravenost na epidemie. Tento výpadek financování se nyní naplno projevuje v demokratické republice Kongo, kde se na severovýchodě země rychle šíří nebezpečný kmen eboly. Kritika se zaměřuje především na propouštění zdravotníků, nedostatek ochranných pomůcek a celkové omezení americké podpory pro mezinárodní rozvojové programy.

včera

Marco Rubio

Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu, prohlásil Rubio. Podle odborníků se schyluje k válce

Americký ministr zahraničí Marco Rubio prohlásil, že Kuba představuje pro Spojené státy hrozbu v oblasti národní bezpečnosti a pravděpodobnost dosažení mírové dohody není vysoká. Jeho vyjádření přišlo pouhý den poté, co USA obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra z vraždy v souvislosti se sestřelením dvou letadel v roce 1996, při kterém zahynuli američtí občané. Rubio zdůraznil, že Washington preferuje diplomatické řešení, ale zároveň varoval, že prezident Donald Trump má právo a povinnost chránit svou zemi před jakoukoli hrozbou.

včera

Žena, která přežila hantavirus, promluvila o nesnesitelných bolestech. Nezvládla ani sáhnutí na vlasy

Američanka Shaina Montiel, která v současnosti pracuje jako učitelka speciálního vzdělávání v předměstí Los Angeles, promluvila o své zkušenosti s hantavirusem. Tímto onemocněním se nakazila v roce 1993, když jí bylo pouhých pět let a navštěvovala mateřskou školu. Tehdy se jednalo o extrémně vzácnou nemoc a lékařům trvalo dlouho, než dokázali určit správnou diagnózu.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy