Bude Putin u moci déle než Stalin? Referendum o změnách ústavy vyvrcholí ve středu

V Rusku ve středu vyvrcholí referendum o ústavních změnách, které by prezidentovi Vladimiru Putinovi umožnily zůstat v Kremlu i po vypršení současného mandátu. V případě přijetí ústavní novely by nyní sedmašedesátiletý prezident - pokud se rozhodne znovu kandidovat a pokud jej voliči zvolí - mohl setrvat ve funkci až do května 2036. Délkou působení v čele státu tak překonal všechny sovětské vládce, včetně Josifa Stalina.

S návrhem první ústavní reformy od přijetí základního zákona v roce 1993 přišel Putin v polovině ledna v projevu k zákonodárcům, oficiálně kvůli posílení role parlamentu při vytváření vlády či sociálním garancím. Mezitím se v balíku změn objevila i zmínka o Bohu či o manželství jako svazku muže a ženy - a také možnost "vynulovat" dosavadní prezidentské mandáty, což by Putinovi otvevřelo možnost v roce 2024 znovu kandidovat, a to případně na dvě další šestiletá období.

Balík změn již schválily obě komory parlamentu, zákonodárné sbory všech 85 regionů i ústavní soud a podepsal prezident. Ke vstupu v platnost chybí již jen přijetí v celostátním hlasování.

Podle původního plánu se mělo referendum konat 22. dubna, ale kvůli pandemii bylo odloženo. V situaci, kdy v Rusku denně přibývají tisíce nových případů k více než 600.000 nakaženým, se úřady snaží o "maximálně bezkontaktní" hlasování, včetně jeho rozložení do více dnů. Referendum, vyhlášené na 1. července, začalo již 25. června a v některých odlehlých končinách Dálného východu a Sibiře či na lodích a polárních stanicích ještě dříve.

Hlasování ještě před stanovenou lhůtou ruské zákony připouštějí a obvykle ho využívá jen malá část voličů. V případě referenda se začalo hlasovat den po velké vojenské přehlídce v Moskvě, která podle některých komentátorů měla lidem zlepšit náladu a mobilizovat je, aby se hlasovalo "v ovzduší svátku vítězství nad nákazou".

Pro přibližně 110 milionů oprávněných voličů jsou k dispozici roušky a dezinfekce. V Moskvě a v Nižním Novgorodu úřady umožnily i internetové hlasování, k němuž se předběžně zaregistrovalo 15 procent voličů v metropoli a pět procent v okolí Nižního Novgorodu. Za tři dny podle šéfky ústřední volební komise Elly Pamfilovové odhlasovalo na 30 milionů voličů.

K mobilizaci voličů mělo podle médií přispět i rozdávání nákupních poukázek ve volebních místnostech či loterie pro účastníky, ve kterých se dají vyhrát byty, auta, televize či chytré mobily. Některé náhody budí podiv široko daleko: třeba v Omsku byt vyhrála předsedkyně volební komise.

Státní propaganda burcuje voliče k účasti bez zmínky o dalším setrvání Putina v Kremlu. Nicméně podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina jde o nezbytný krok "zaručující stabilitu a rozptylující nejistotu". Sám Putin v televizi prohlásil, že se ještě nerozhodl, zda po roce 2024 zůstane v Kremlu, ale že samotná existence takové možnosti bude zásadní - jinak by místo normální práce pro stát začalo na všech příčkách moci hledání možného nástupce.

Podle průzkumu nezávislého sociologického střediska Levada se mezi Rusy souhlas s Putinovým počínáním jako prezidenta nyní pohybuje na úrovni 59 procent, což je nejnižší bod od jeho vstupu do velké politiky v roce 1999. V průzkumech státních agentur se Putinova obliba pohybuje nad 60 procenty.

"I přes pokles popularity v posledních letech zůstává šéf státu velice oblíbený," poznamenala tisková agentura AFP.

Podle hlavního odpůrce Kremlu Alexeje Navalného má hlasování jediný cíl: umožnit Putinovi "stát se doživotním prezidentem". Opozičník vyzval k bojkotu referenda, které podle něj představuje "státní převrat".

Proti změnám ústavy se postavila i komunistická strana, která obvykle podporuje Kreml ve všech klíčových otázkách. Putin má slovy předsedy komunistů Gennadije Zjuganova "více moci než car, faraon a generální tajemník komunistické strany dohromady".

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin referendum Alexej Navalnyj Sergej Sobjanin (moskevský starosta)

Aktuálně se děje

před 42 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Nigel Farage před volbami

Farage: Pokud vyhraje Harrisová, měla by omilostnit Trumpa

Nigel Farage, lídr britské krajně pravicové strany Reform UK, vyzval bývalého amerického prezidenta Donalda Trumpa, aby v případě porážky v nadcházejících prezidentských volbách proti demokratické kandidátce Kamale Harrisové výsledek přijal.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Televizní duel Harrisové a Trumpa.

Změna klimatu i vztah k Číně. Voliči rozhodují o budoucnosti USA i celého Západu

Americké prezidentské volby, naplánované na 5. listopadu 2024, jsou předmětem celosvětové pozornosti, neboť přinášejí zásadní otázky o směru, kterým se Spojené státy vydají. Letos proti sobě stojí demokratická kandidátka, viceprezidentka Kamala Harrisová, a republikánský exprezident Donald Trump. Výsledek těchto voleb může zásadně ovlivnit nejen americkou domácí politiku, ale také postavení USA ve světě. 

před 6 hodinami

Ukrajinští vojáci brání svou zemi před ruskými agresory.

Ukrajinská armáda se poprvé střetla se severokorejskými vojáky

Ukrajinský ministr obrany Rustem Umerov oznámil, že ozbrojené síly jeho země poprvé narazily na severokorejské vojáky, kteří byli údajně vysláni na pomoc Rusku. V rozhovoru pro jihokorejskou veřejnoprávní stanici KBS uvedl, že mezi ukrajinskými a severokorejskými jednotkami došlo k „malému střetnutí,“ aniž by specifikoval přesné místo či čas incidentu.

před 7 hodinami

Jean-Claude Juncker

Juncker: Pokud vyhraje Trump, Evropa musí ukázat sílu

Bývalý předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker vyzval Evropskou unii, aby zaujala sebevědomý postoj ve vztazích se Spojenými státy, bez ohledu na to, kdo zvítězí v nadcházejících prezidentských volbách v USA. Juncker varoval EU, aby při jednáních „nepůsobila ustrašeně.“

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Ilustrační foto

Volby v USA: První obec sečetla výsledky. Trump i Harrisová mají tři hlasy

V malé obci Dixville Notch v americkém státě New Hampshire se v úterý ráno rozběhly prezidentské volby ve Spojených státech. Prvních šest registrovaných voličů odevzdalo své hlasy hned po otevření volební místnosti o půlnoci místního času (06:00 SEČ), přičemž současní kandidáti Kamala Harrisová a Donald Trump si shodně rozdělili po třech hlasech. Uvedl to server CNN.

před 8 hodinami

Co bude s NATO, pokud volby vyhraje Trump? Rutte se budoucnosti nebojí

Severoatlantická aliance zůstane jednotná, bez ohledu na to, zda v nadcházejících amerických prezidentských volbách zvítězí Kamala Harrisová nebo Donald Trump. Tuto jistotu vyjádřil generální tajemník NATO Mark Rutte během své pondělní návštěvy v Berlíně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy