Členství Švédska v NATO by podle tamního parlamentu snížilo riziko konfliktu

Vojenská neangažovanost nám sloužila dobře, ale nyní jsme v jiné situaci, uvedla švédská ministryně zahraničí Ann Lindeová. "Náš názor je, že bychom v reakci na případnou žádost o vstup do NATO neutrpěli konvenční vojenský útok," dodala Lindeová. Připojení se k Severoatlantické alianci by mělo "odstrašující účinek v severní Evropě," uvádí se v závěru zprávy.

Dokument neobsahuje jasné doporučení pro vstup do obranné aliance. Je však považován za základ pro blížící se rozhodnutí skandinávské země o možném členství v NATO. Podle zprávy by Švédsko členstvím posílilo nejen svou vlastní bezpečnost, ale přispělo by i k bezpečnosti podobně smýšlejících sousedních zemí.

Podle dokumentu by jednou z nevýhod švédského připojení k Severoatlantické alianci byla pravděpodobně negativní reakce ze strany Ruska. Analýza považuje za nejpravděpodobnější pokusy o ovlivnění veřejnosti a rozhodovacích orgánů. V úvahu podle dokumentu přicházejí i kybernetické útoky.

Švédská vládní sociálně demokratická strana bude v neděli rozhodovat, zda podpoří podání žádosti Švédska o vstup do NATO. Bezpečnostní analýzu vypracovalo osm švédských parlamentních stran a vláda.

Představitelé Finska ve čtvrtek oznámili, že podporují vstup své země do Severoatlantické aliance. Lindeová poté uvedla, že Švédsko při rozhodování o svém vstupu do NATO vezme v úvahu postoj svého souseda. V obou severských zemích zesílila po únorové ruské invazi na Ukrajinu podpora vstupu do NATO u politické reprezentace i u veřejnosti.

Vstup Finska a Švédska do NATO by posílil i českou bezpečnost, říká velvyslanec

Případné rozšíření Severoatlantické aliance o Finsko a Švédsko bude přínosem pro spojence a posílí i bezpečnost České republiky. ČTK to řekl český velvyslanec při NATO Jakub Landovský, podle něhož by mohl být přijímací proces rychlejší než při českém vstupu před 23 lety. Obě země se novými členy stanou v případě, že po podání přihlášky získají souhlas všech 30 aliančních států. Řada zemí včetně Česka již dala najevo, že je hodlá podpořit. Kriticky se naproti tomu dnes k věci postavil turecký prezident Recep Tayyip Erdogan.

"V našem případě to trvalo dva roky, ale to byla první vlna rozšíření po konci studené války, politicky citlivá doba," popsal rozdíl Landovský. Obě severoevropské země mají ve srovnání s rozšiřováním o Česko a další postkomunistické země výhodu v tom, že jsou dlouhodobě nejbližšími partnery NATO. Finsko a Švédsko přispívají do aliančních misí, operací i projektů a jejich armády jsou schopné plně spolupracovat s armádami členských zemí NATO a jsou dobře vybavené. I díky tomu budou podle Landovského velkým přínosem pro spojence a posílí českou bezpečnost.

Zájem obou dlouhodobě neutrálních států o vstup do NATO výrazně ovlivnila ruská invaze na Ukrajinu. Rusko přitom rozšiřování aliance chtělo zabránit a Moskva již pohrozila Finsku, jehož lídři vstup podpořili ve čtvrtek, nespecifikovanými odvetnými kroky. Finští politici mluví o tom, že je země připravena na možné kybernetické útoky nebo průniky ruských letadel do finského vzdušného prostoru. Před přijetím do NATO se však na země usilující o členství nevztahuje pravidlo kolektivní obrany v případě napadení.

"Všichni členové si plně uvědomují, že je třeba urychlit proces ratifikace. Protože délka procesu ratifikace, kdy je jasná vůle na obou stranách, je doba zranitelnosti," řekl český velvyslanec. V mezidobí mohou jednotlivé alianční země nabídnout zajištění ochrany Helsinkám a Stockholmu na bilaterálním základě, jak to již učinila Británie.

V případě, že obě země podají přihlášky, schválí zástupci zemí při alianci protokol o přístupu a rozhodující krok bude na národních parlamentech, které musejí dokument ratifikovat. S ohledem na ruskou hrozbu se očekává, že by ratifikace mohla být dokončena již na podzim. Kromě řady pozitivních ohlasů se však objevila i kritická reakce ze strany tureckého prezidenta Erdogana, jehož země by teoreticky mohla vstup severských států zablokovat.

Podle Landovského se země stane členem NATO ve chvíli, kdy bude poslední ratifikační listina z členské země uložena v depozitu ve Washingtonu. Právě v americkém hlavním městě byla v roce 1949 podepsána zakládající smlouva NATO.