Covid dopadá i na dopravu. Za Londýnem se hromadí taxíky

Tony Georgiou si prohlíží pole zaplněné taxíky zaparkovanými jeden vedle druhého. "Už jsem ztratil přehled, kolik vozů tu vlastně máme. Musí tu být tak 150 až 200 aut, která jsme stáhli z provozu," říká s beznadějí v hlase Georgiou, šéf společnosti GB Taxis Limited, která pronajímá vozy řidičům s licencí.

Ikonické klenuté taxíky byly původně navrženy tak, aby vyhovovaly cestujícím v cylindrech. Patří k symbolům Londýna stejně jako červené telefonní budky nebo policisté v čepicích.

Centrum města je teď kvůli druhé celostátní uzávěře liduprázdné a většina řidičů se rozhodla své pronajaté taxi vrátit. Společnosti, které auta pronajímají, jsou zahlcené vrácenými vozy a musí je skladovat na polích za Londýnem.

"Děje se to všude, všude okolo silnice M25 (londýnský okruh), jsou tam pole plná taxíků, stejně jako tady," vysvětlil agentuře AFP Steve McNamara, generální tajemník Asociace řidičů taxi s licencí (LTDA). Tato nevídaná situace je podle McNamary pro některé neudržitelná.

Z aut Tonyho Georgioua už ukradli díly za 120.000 liber (přibližně 3,5 milionu korun). Podnikatel neví, zda jeho firma po 16 letech existence právě tento boj přestojí.

Po Londýně obvykle jezdí 20.000 vozů taxislužby. Podle čísel asociace LTDA, která sdružuje 11.000 vozů, a letiště Heathrow jich je v současnosti v provozu jen 20 procent.

"Od června jsme přišli o 5000 až 6000 aut," uvádí McNamara. Někteří řidiči taxi si podle McNamary teď přivydělávají rozvážkou pro supermarkety, ale většina jich přestala pracovat.

Ti, kteří nadále vozí klienty, by si mohli vydělat 20 procent svého obvyklého ročního platu, který se zpravidla pohybuje mezi 15.000 a 80.000 liber (442.000 korun až 2,36 milionu korun).

Podle McNamary je hlavní příčinou poklesu počtu taxíků nový koronavirus a ne aplikace typu Uber.

Londýnské dopravní podniky (TfL) potvrdily, že zatímco k 1. březnu registrovaly 19.000 vozů taxi s licencí, na začátku listopadu to bylo 16.000.

Letiště Heathrow bylo dříve nejfrekventovanějším v Evropě. Taxikář Sam Houston tam obvykle čekal na jízdu tři hodiny, dnes, v době koronaviru, se mu čekání na jediného zákazníka běžně protáhne na 20 hodin nebo i celý den. Dříve prý 45letého řidiče tato práce obstojně uživila, ale epidemie je podle něj nejhorší období, jaké kdy za osm let s taxi zažil.

Někteří jeho kolegové se pokusili získat podporu v rámci systému částečné nezaměstnanosti pro živnostníky, ale mnozí z nich nesplňují podmínky pro získání peněz.

"Chceme od vlády cílenou podporu pro naše odvětví," říká Sam Houston a souhlasí s ním i McNamara, který dodává, že řidiči mají finanční obtíže, ačkoliv mnozí z nich nedávno investovali do elektromobilů nebo platebních terminálů. Požaduje specifickou finanční podporu, která by se podobala té, kterou získaly restaurace. Taxislužby byly podle McNamary "stejně tvrdě zasažené, ne-li více, jako tento sektor".