Žádní odpovědní lidé a covidioti? Britský profesor varuje před polarizací

Profesor John Drury a člen vládní poradní skupiny pro mimořádné situace ve svém rozhovoru pro britský deník Guardian informoval, že v dobách nouze lidé spíše projevují smysl pro solidaritu a spolupráci místo panikaření a egoismu. Britským premiérem Borisem Johnsonem kritizované přeplněné londýnské metro navíc neměla na svědomí ani tak nedisciplinovanost dotyčných cestujících, nýbrž skutečnost, že se museli nějakým způsobem dopravit do práce.

V ostatních případech, kdy to bylo možné, se Britové chovali vzorně a dodržovali přijatá opatření, včetně povinného sociálního distancování. Drury zároveň také zpochybnil průzkumy ukazujících klesající míru zodpovědnosti lidí, zejména mladších ročníků. Uvedl například, že se jedná o přímou úměru mezi čím dál nižší důvěrou ve vládu a s ní ruku v ruce jdoucí despekt k jejím nařízením. "Média a nepřímo i politici to často zkreslovali," řekl profesor.

Drury spolu s několika svými dalšími kolegy v odborném článku pro britský časopis Social Psychology dále poukázal také na nebezpečí zveličování katastrofy, které často odvádí pozornost od reálných špatných ukazatelů, a zbytečně staví oběti do role provinilců. Kromě toho také připomněl, že vláda vycházela z předpokladu, že kdyby přijala přísná restriktivní opatření příliš brzy, neměla by v nich podporu z řad veřejnosti, která by si ještě plně neuvědomovala reálné nebezpečí epidemie covid-19.

V tomhle směru Drury argumentuje, že se britská vláda pouze snažila vyhovět poptávce lidí neomezovat se ve svém dosavadním životním stylu, a že právě tento "populismus" je příčinou vysokého počtu úmrtí na nový koronavirus. Profesor dále také poukazuje na některé systémové chyby, včetně hierarchizace britské společnosti a s ní související nerovnost a chudobu. 

Pokud jde o informace z médií o veřejných parcích přeplněných lidmi, které někteří novináři pejorativně označovali jako sobecké a bezohledné "covidioty", tak ani ty nelze podle Druryho brát příliš vážně, jelikož stejně jako pracující dojíždějící v přeplněných vlakových soupravách neměli dotyční na vybranou. Chtěli-li si během karantény udělat zdravotní procházku nebo si i zacvičit, pak jim skutečně nezbývalo než se shromažďovat v parcích. Jedná se zejména o obyvatele velkých měst. 

Profesor zároveň také varoval před nebezpečím polarizace společnosti a jejího rozdělování do takzvaných komunit, tedy na zodpovědné občany a "covidioty". Jestli je někdy více důležité táhnout za jeden provaz, pak rozhodně během nouzí a katastrof. Namísto odvádění pozornosti směrem k údajným sobcům nemajících v sobě ani trochu smyslu zříct se některých svých práv ve prospěch celku by se všichni měli momentálně zaměřovat na lokalizaci jednotlivých ohnisek nákazy.