Dva týdny války na Ukrajině: Sankce a lidské ztráty v řádech stovek až tisíců

Začátek invaze

Ruský prezident Vladimir Putin 24. února v 04:00 SEČ oznámil, že dal svolení ke "speciální vojenské operaci" na ukrajinském Donbasu. Moskva prý nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny. Putin mimo jiné řekl, že Rusko bude usilovat o demilitarizaci a "denacifikaci" Ukrajiny. Ruské síly napadly Ukrajinu z Ruska i Běloruska i z poloostrova Krym, který Rusko anektovalo v roce 2014 a zahájily zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na téměř na celou zemi. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyhlásil v zemi válečný stav a Kyjev přerušil diplomatické vztahy s Ruskem.

Důvody ruské anexe z pohledy Moskvy

Moskva tvrdí, že cílem takzvané speciální operace je demilitarizace a denacifikace sousední země. Později Ruský prezident Vladimir Putin oznámil, že k dalším požadavkům patří neutrální a nejaderný status Ukrajiny jakož i uznání ruské anexe Krymu a nezávislosti povstaleckých republik v Donbasu v administrativních hranicích Doněcké a Luhanské oblasti.

Reakce západních zemí a protiruské sankce

- Z řady zemí včetně Česka zazněla ostrá kritika Moskvy. Lídři zemí Evropské unie se summitu hned první den invaze shodli na zavedení dosud nejtvrdších sankcích proti Rusku. Na unijní sankční seznam, který se postupně rozšiřuje po ruské anexi Krymu v roce 2014, přibylo více než 300 poslanců Státní dumy (dolní komory ruského parlamentu), kteří navrhli uznání nezávislosti separatistických území na východě Ukrajiny. Sankce nově postihují 27 politiků, armádních činitelů, byznysmenů či oligarchů, mezi nimi je například ministr obrany Sergej Šojgu.

- Nové sankce v reakci na ruskou invazi oznámily také Spojené státy, Británie či Kanada. Americká vláda uvedla do praxe avizované sankce proti ruské centrální bance. Odstřihla ji od aktiv ve Spojených státech a s okamžitou platností zakazuje Američanům veškeré transakce jak s ruskou centrální bankou, tak s ruským ministerstvem financí.

- Druhý balíček sankcí vedle omezení významných sektorů ruské ekonomiky zmrazil majetek prezidenta Vladimira Putina a ministra zahraničí Sergeje Lavrova.

- Součástí dalšího balíku prorotiruských sankcí bylo mimo jiné uzavření unijního vzdušného prostoru pro ruská letadla. Rusko v reakci zakázalo vstup do svého vzdušného prostoru leteckým společnostem ze 36 zemí. EU také vyřadila ze systému SWIFT sedm ruských bank a některé postihy již mířily rovněž na Bělorusko, které Moskvu v konfliktu podporuje.

- Státy Evropské unie se 9. března shodly na uvalení dalších sankcí, na sankčním seznamu se nově objevila jména 160 ruských politiků a oligarchů včetně šéfa aerolinek Aeroflot nebo zetě ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova. Unijní opatření se tak po několika předchozích vlnách sankcí budou vztahovat na 862 ruských činitelů a 53 subjektů.

- Německý kancléř Olaf Scholz také řekl, že rusko-německý plynovod Nord Stream 2 není možné za současného agresivního postoje Moskvy vůči Ukrajině uvést do provozu.

- Po téměř dvou týdnech od vstupu ruských vojsk na Ukrajinu Spojené státy také přistoupily k zákazu dovozu ropy, zemního plynu a uhlí z Ruska. Podobný krok oznámila i Británie, závislost na ruském plynu plánuje snížit i Evropská unie.

Oběti a počty zraněných

- Boje na Ukrajině si od 24. února vyžádaly život 516 civilistů, z toho 37 dětí, dalších 908 lidí bylo zraněno. Informoval o tom v Ženevě Úřad vysokého komisaře OSN pro lidská práva. Skutečný počet obětí bude podle něj patrně mnohem vyšší. Podle zástupce starosty Mariupolu Serhije Orlova přišlo od začátku ruské invaze jen v tomto obléhaném městě se zhruba 400.000 obyvateli o život nejméně 1170 civilistů.

- Kyjev uvedl, že Moskva přišla až o 12.000 vojáků. Není ale jasné, zda Ukrajina započítává do tohoto údaje pouze mrtvé, nebo také zajatce a raněné. Moskva své ztráty pravidelně nekomentuje, minulý týden přiznalo 498 padlých a 1597 zraněných mezi svými vojáky. Údaje je nemožné nezávisle ověřit. Podle odhadu amerických výzvědných služeb v Kongresu v bojích na Ukrajině padlo za necelé dva týdny 2000 až 4000 ruských vojáků.

Ztráty vojenské techniky

- Podle ukrajinského štábu ruské síly přišly o 303 tanků, 1036 bojových obrněných vozidel, 120 dělostřeleckých systémů, 56 salvových raketometů, 27 prostředků protivzdušné obrany, 48 letadel, 80 vrtulníků, 474 kusů automobilové techniky, tři lodě nebo čluny, 60 cisteren a sedm bezpilotních letounů.

- Ruské ministerstvo obrany uvedlo, že za dobu speciální operace, což je v Rusku oficiální termín pro současnou invazi na Ukrajinu, bylo zničeno 2482 objektů ukrajinské vojenské infrastruktury. Resort informoval mimo jiné o likvidaci 87 velitelských stanovišť a komunikačních center ukrajinských ozbrojených sil, 124 protiletadlových raketových systémů S-300, Buk-M1 a Osa a také 79 radarových stanic. Rusko podle něj rovněž zničilo 866 tanků a dalších obrněných bojových vozidel, 91 raketometů, 317 polních dělostřeleckých a minometných zbraní, 634 kusů speciální vojenské techniky a 81 bezpilotních letadel. Ani ukrajinské, ani ruské oficiální údaje týkající se současné války na Ukrajině nelze ověřit z jiných zdrojů.

Materiální a vojenská pomoc Ukrajině

- EU společně zaplatí dodávky zbraní mimounijnímu států poprvé v historii, ve svém rozpočtu na to vyhradila 500 milionů eur (12,5 miliardy korun).

- USA již loni věnovaly Ukrajině bezpečnostní pomoc za více než 650 milionů dolarů a celkem za více než 2,5 miliardy dolarů (asi 58,7 miliardy Kč) od roku 2014, kdy po vyhnání proruského prezidenta z Kyjeva a nastolení prozápadní vlády Rusko anektovalo ukrajinský poloostrov Krym a podpořilo povstání separatistů v ruskojazyčném regionu Donbas na východě Ukrajiny. Spojené státy v souvislosti s nynější situací na Ukrajině celkově přepravily do Kyjeva více než 1300 tun vojenské pomoci, poskytované z balíku v objemu 200 milionů dolarů (asi 4,4 miliardy Kč). Zásilky obsahovaly mimo jiné protitankové řízené střely Javelin.

- Pomoc nabídla nebo poskytla většina zemí Evropy, u některých se jednalo o historický krok. Finsko, které není součástí žádné vojenské aliance, ale je členem Evropské unie, dodá Ukrajině zbraně. Finská premiérka Sanna Marinová v pondělí uvedla, že se pro zemi jedná o "historické rozhodnutí". Švédsko, která se stejně jako Finsko drží zásady nedodávat výzbroj do zemí, kde se odehrává válečný konflikt, porušilo dosavadní praxi a odsouhlasilo dodávku zbraní na Ukrajinu. Také Německo v posledních dnech změnilo svůj zdrženlivý postoj a začalo ukrajinské armádě bojující proti ruské invazi posílat těžké zbraně.

- Jednou z prvních zemí, které Ukrajině poskytla konkrétní vojenskou pomoc, byla Česká republika. Celkem už ministerstvo obrany poslala na pomoc Ukrajině vojenský materiál za více než 650 milionů korun.

Bezletová zóny nad Ukrajinou

- Ukrajinský prezident již několikrát vyzval západní země k zavedení bezletové zóny nad Ukrajinou. Západní lídři se bezletovou zónu nad Ukrajinou zdráhají zavést v obavě, že by zapojením svých bojových letounů NATO vstoupilo do přímého konfliktu s Ruskem.

Migrační krize

- Ukrajinu už kvůli válce opustily dva miliony lidí, uvedl na twitteru vysoký komisař OSN pro uprchlíky Filippo Grandi. Více než polovina z nich, respektive 1,3 milionu, zamířila přes hranice do Polska. Úřad vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) uvádí, že ruská invaze na Ukrajinu způsobila nejrychleji se prohlubující uprchlickou krizi v Evropě od druhé světové války. Do ČR podle premiéra Petra Fialy dorazilo zatím přes 100.000 Ukrajinců.

Ekonomické dopady

- Německý automobilový koncern Volkswagen, který je největším výrobcem aut v Evropě, až do odvolání zastavil výrobu aut v Rusku, zastaven je i vývoz aut ze skupiny Volkswagen do Ruska. Veškeré aktivity v Rusku zastavila i Škoda Auto, která je součástí skupiny Volkswagen. Přerušila výrobu ve svých ruských závodech v Kaluze a v Nižném Novgorodu, zastavila také export aut do Ruska. K podobným krokům sáhla řada dalších automobilek a prodej v Rusku přerušily téměř všechny známé firmy z odvětví od módy až po elektroniku.

- Kvůli válce rostly ceny klíčových komodit. Cena zlata například přesáhla poprvé po roce a půl 2000 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh poprvé překonala hranici 200 eur (zhruba 5150 Kč) za megawatthodinu (MWh) a později se přiblížila k 350 eurům. Cena ropy se počátkem týden kvůli možnému zákazu dovozu z Ruska ocitla nejvýše od roku 2008. Válka na Ukrajině se nejen v Česku projevuje i u čerpacích stanic. Pohonné hmoty jsou po ruské invazi mnohde nejdražší v historii. O třetinu zrostla také světová cena pšenice.

- Ruská invaze dosud způsobila škody na ukrajinské infrastruktuře za deset miliard dolarů (237 miliard korun). Podle agentury Reuters to uvedl ukrajinský ministr infrastruktury Oleksandr Kubrakov. Obnova podle něj potrvá rok až dva.

Sportovní sankce

- Téměř všechny mezinárodní sportovní svazy vyloučily ruské sportovce ze svých soutěží. Ruský fotbalový svaz se odvolal proti vyloučení svých reprezentací a klubů ze soutěží FIFA a UEFA k Mezinárodní sportovní arbitráži (CAS) v Lausanne. UEFA vyloučila ze svých soutěží také ruské kluby, což se v pohárech dotklo Spartaku Moskva, který se měl v nadcházejícím osmifinále Evropské ligy utkat s Lipskem. Oba zápasy byly zrušeny a německý celek postoupil do čtvrtfinále bez boje. UEFA navíc odebrala Petrohradu pořadatelství letošního finále Ligy mistrů. Podle vedení ruského fotbalu postrádají rozhodnutí FIFA i UEFA právní základ a mají jednoznačně diskriminační charakter.