Epidemie COVID-19 sílí na Balkáně. Region se pro nedostatek lékařů připravuje na nejhorší

"Jestliže mnohem větší a mnohem bohatší země nedokážou zvládnout krizi, jak tomu bude u nás?" ptá se Zoran Hristovski ze Severní Makedonie.

Od prvního případu z Chorvatska 25. února učinily různé vlády bezpečnostní opatření k zastavení epidemie: vyhlásily nouzový stav či stav katastrofy, uzavřely školy a hranice, zakázaly vycházení či odložily volby.

Lékaři podle AFP varují, že bude-li se situace vyvíjet tak prudce jako v Itálii, Španělsku či Francii, pak již tak nedostatečně zajištěný zdravotní systém zkrachuje.

Důvodem jsou chybějící zdroje a lékaři či zdravotní sestry, kteří odešli do západní Evropy. Balkán, který má stárnoucí obyvatelstvo, zažívá masivní emigraci, zvláště mladých vzdělaných lidí, kteří utíkají před nezaměstnaností, korupcí a nízkými mzdami.

Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) má Itálie na 1000 obyvatel 4,1 lékaře, zatímco Albánie jen 1,2 (to je nejméně v Evropě), Bosna dva a Rumunsko 2,2 lékaře.

V Kosovu nedostatek lékařů nutí v normálních časech obyvatele jezdit do sousedních zemí, ale to od uzavření hranic nemohou. Doktor Blerim Syla, předseda zdravotnických odborů, soudí, že v bývalé srbské provincii chybí asi 5500 zdravotníků. "Situace je alarmující, to nelze skrývat," říká.

V Severní Makedonii odchází každoročně do zemí, jako je Německo, téměř 50 procent lékařů, uvádí Nikola Brzanov ze sdružení Klub mladých lékařů, které usiluje o reformu zdravotnictví. "Často do ciziny odcházejí právě ti nejlepší lékaři," podotýká.

V Bělehradě profesorka němčiny, která nechtěla sdělit své jméno, uvedla, že měla nejméně desítku lékařů, které připravovala na výkon jejich povolání v Německu. "Učili se komunikaci lékaře s pacientem," říká.

Srbsko ve snaze bránit šíření nemoci Covid-19 a odradit lékaře od odchodu do zahraničí oznámilo, že zvýší mzdy ve zdravotnictví o deset procent.

V Bulharsku v posledních měsících demonstrovaly zdravotní sestry, jejichž počet se od pádu komunismu snížil o polovinu, proti přetížení a nízkým mzdám (v přepočtu asi 13.000 Kč).

Velký počet ze 48 milionů obyvatel regionu navíc nemá ochranné prostředky, ty v první řadě chybějí lékařům. "Roušky vidíme jen v televizi," říká lékař z nemocnice v Bukurešti. Jeden pozitivně testovaný pacient nakazil v nemocnici na severovýchodě Rumunska padesátku členů zdravotnického personálu.

"Vlády málo investovaly do zdravotnictví, a teď je to vidět," konstatuje expert na Balkán Florian Bieber. "Na jednotce intenzivní péče máme jen tři respirátory, je to bída," říká lékař z Prištiny. Také v Bosně mizivý počet respirátorů vzbuzuje velké znepokojení.

Bosenská ministryně zahraničí Bisera Turkovičová vyzvala šéfy diplomatických misí, aby se pokusili získat tyto přístroje v zemích, kde působí.

Chorvatsko, Rumunsko a Bulharsko jsou členy Evropské unie na rozdíl od zbytku regionu, který nemá přímý přístup k evropským fondům. Některé země, jako je Srbsko, se obrátily na Čínu a kritizovaly nedostatek solidarity ze strany Bruselu, který rozhodl o omezení exportu ochranných pomůcek.