Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes jednal po telefonu s generálním tajemníkem Severoatlantické aliance Jensem Stoltenbergem o rozšíření NATO. Telefonát ale v jednáních o vstupu Švédska a Finska do bloku nepřinesl žádný průlom a Erdogan zopakoval šéfovi NATO své předchozí požadavky. Stockholm a Helsinky podle něj musí přestat "podporovat terorismus" nebo zrušit omezení vývozu zbraní do Turecka, informovala agentura Reuters.
"Obě země musí prokázat, že přestaly podporovat terorismus, odvolaly sankce proti Turecku a jsou připravené projevit alianční solidaritu," uvedla kancelář tureckého prezidenta.
Ankara tvrdí, že Švédsko a Finsko podporují "teroristické skupiny". Tak označuje Turecko některé kurdské organizace, například Stranu kurdských pracujících (PKK) či příznivce klerika Fethullaha Gülena, které turecké úřady považují za strůjce neúspěšného vojenského puče v roce 2016.
Ve čtvrtek Turecko vyzvalo spojence v NATO, aby postupovali ve shodě v boji proti terorismu. Apel přichází v době, kdy Ankara zvažuje nové vojenské tažení v severní Sýrii, které dnes v deníku El País označil mluvčí tureckého prezidenta Ibrahim Kalin za "protiteroristickou operaci". Turecké plány kritizovaly například USA a ve čtvrtek se vůči nim vymezilo i Rusko.
Podle Kalina "teroristické skupiny" v obou skandinávských zemích rekrutují nové členy, shromažďují peníze a vedou propagandu proti Turecku. Mluvčí také poukázal na to, že obě země zamítly desítky žádostí o vydání údajných členů do Turecka. "Až uvidíme vývoj v našich žádostech, tak (přístupový) proces postoupí dál," uvedl.
Ve středu Stoltenberg uvedl, že Severoatlantická aliance s Tureckem jedná. "Všichni spojenci v NATO jsou připraveni si sednout a projednat tyto obavy, a to včetně hrozby, kterou pro Turecko představuje PKK," uvedl Stoltenberg s tím, že Turecko patří mezi státy NATO, jež čelily největšímu počtu teroristických útoků.
Švédsko a Finsko podaly oficiální žádost o vstup do NATO v květnu. Učinily tak kvůli růstu bezpečnostních obav v souvislosti s ruskou agresí proti Ukrajině.
Související
Istanbulem otřáslo zemětřesení. Oběti nejsou, promluvil Erdogan
Tureckem otřásají masivní demonstrace. Úřady se po zatčení Erdoganova rivala snaží blokovat sociální sítě
Recep Tayyip Erdogan , Jens Stoltenberg , NATO
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Zelenskyj pogratuloval Magyarovi k vítězství. Chce posilovat a rozvíjet spolupráci s Maďarskem
Aktualizováno před 1 hodinou
Opoziční strana Tisza Pétera Magyara vyhrála volby v Maďarsku. Orbán přiznal porážku
včera
Nepomohlo překreslování volebních obvodů, ovládnutí médií ani Trumpova podpora. Proč Orbán prohrál?
včera
První povolební projev Magyara: Dnešek by se měl zlatým písmem zapsat do historie maďarské svobody
včera
Demokratická opozice se z pádu Orbána raduje. Česko ztratilo spojence, truchlí Macinka a ANO
včera
„Maďarské srdce dnes bije pro Evropu silněji.“ Evropa slaví konec Orbána
včera
Noc, na kterou Maďarsko nezapomene. Lidé v ulicích Budapešti oslavují pád Orbána
včera
Index: Voliči v Praze stáli hodinové fronty. Příznivci Orbána byli v menšině
včera
Z obdivovatele Orbána politickým dravcem. Kdo je pravděpodobný budoucí premiér Maďarska Péter Magyar?
včera
Sečtena čtvrtina hlasů. Volby v Maďarsku vyhrává opozice
Aktualizováno včera
Volby v Maďarsku skončily. První průzkumy ukazují na drtivé vítězství strany Tisza
včera
Jak funguje volební systém v Maďarsku? Patří k nejsložitějším na světě
včera
Volby v Maďarsku míří do finále. Účast zřejmě bude rekordní
včera
Trump nařídil americkému námořnictvu blokádu Hormuzského průlivu
včera
Orbán je jako Havel, prohlásil Turek a pustil se do Pavla. Pak se přidal i úřad Macinky
včera
Maďarsko hlásí rekordně vysokou volební účast. Podle Trumpova experta nahrává Orbánovi
včera
Zastrašování, výhrůžky, hromadný svoz voličů. U voleb v Maďarsku dochází k řadě incidentů
včera
Žádné mobily ani papír s tužkou, policie do 15 minut. Volby v Maďarsku provází přísná pravidla
včera
Maďarsko hlásí rekordní volební účast. Odvoleno mají Orbán i Magyar
včera
Fidesz, nebo Tisza? Maďaři dnes rozhodnou o budoucnosti své země, pod Orbánem se láme větev
Parlamentní volby v Maďarsku, které jsou naplánovány na dnešní den, představují v pořadí desáté hlasování o složení zákonodárného sboru od pádu komunismu v roce 1990. Občané budou v tomto termínu rozhodovat o obsazení celkem 199 poslaneckých křesel. Současná politická garnitura v čele s premiérem Viktorem Orbánem, jehož strana Fidesz v koalici s KDNP dominuje maďarské scéně nepřetržitě od roku 2010, se pokusí obhájit svůj mandát v atmosféře výrazných společenských změn. Během uplynulého funkčního období došlo mimo jiné k obměně na postu hlavy státu, kdy po rezignaci Katalin Novákové v únoru 2024 nastoupil do úřadu Tamás Sulyok.
Zdroj: Libor Novák