Erdogan považuje Krym nadále za součást Ukrajiny

Ruskem anektovaný Krymský poloostrov by se měl podle mezinárodního práva vrátit Ukrajině, uvedl dnes turecký prezident Recep Tayyip Erdogan. Podporu Ukrajině vyjádřily a návrat okupovaného Krymu dnes podpořily i desítky dalších představitelů zemí a mezinárodních institucí na summitu Krymské platformy, která usiluje o obnovení územní celistvosti Ukrajiny a ukončení okupace poloostrova, který Rusko anektovalo v roce 2014.

"Mezinárodní právo vyžaduje, aby se Krymský poloostrov vrátil Ukrajině. Je to zásadní pro celý region a pro globální bezpečnost, pro stabilitu, podporu územní integrity, svrchovanosti a politické jednoty Ukrajiny," citovala Erdogana agentura Ukrinform.

Turecko se podobně jako Západ a další světové země řadí v Ruskem rozpoutaného konfliktu na stranu Ukrajiny. Jak ale podotýká ruskojazyčná verze BBC, Ankara se snaží udržet dobré vztahy s Moskvou i Kyjevem. V některých záležitostech působí jako neutrální prostředník, zaštítila například dohodu o vývozu obilí z Ukrajiny a snažila se i o zprostředkování mírových rozhovorů.

Erdogan se na začátku srpna setkal v Soči s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, se kterým se dohodl na rozšíření spolupráce v několika odvětvích. Minulý týden turecký státník jednal ve Lvově se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

Podle Zelenského se dnešního summitu pořádané Krymskou platformou zúčastnili zástupci 60 zemí a mezinárodních organizací včetně 40 prezidentů a premiérů. Většina účastníků se připojila on-line, přímo v Kyjevě byl mimo jiné polský prezident Andrzej Duda, který slíbil polskou podporu až do "posledního dne boje".

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že ruský zábor Krymu v roce 2014 "byl přímým předstupněm současné války" a Rusko obvinil, že z poloostrova učinilo "ozbrojené ležení, ze kterého ohrožuje zbytek Ukrajiny". Francouzský prezident Emmanuel Macron neevropské země vyzval, aby podpořily Kyjev. "Jde o naše univerzální hodnoty," řekl Macron.

"Krym je Ukrajina. Evropská unie neuznává a neuzná nelegální anexi Krymu a Sevastopolu. Ruská agrese vůči Ukrajině nezačala 24. února; začala v roce 2014," řekl předseda Evropské rady Charles Michel.

Související

Ilustrační fotografie. Rozhovor

10 let od krymského referenda. Konalo se pod hlavněmi ruských samopalů, připomíná Lebduška

Před deseti lety, 16. března 2014, proběhlo na ruskými vojsky obsazeném Krymu referendum, které posloužilo jako argument pro dokončení anexe poloostrova Ruskou federací. Výsledky hlasování byly na první pohled zkreslené, bez ohledu na skutečnost, že významná část tamních obyvatel připojení k Rusku podporovala, konstatuje ukrajinista Michal Lebduška v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Rovněž připomněl, že v otázkách, které byly v referendu položeny, v praxi absentovala možnost zachování statutu quo, tedy příslušnosti Krymu k Ukrajině. Analytik Asociace pro mezinárodní otázky dále vysvětlil například to, proč statut Krymu představoval palčivý problém rusko-ukrajinských vztahů již od rozpadu Sovětského svazu, proč se Rusku podařilo v roce 2014 poloostrov rychle ovládnout a z jakého důvodu jeho následnou anexi neuznává téměř žádný stát světa.  

Více souvisejících

Krym Recep Tayyip Erdogan Ukrajina

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole

Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy