Irská metropole Dublin se po dvacetileté debatě a deseti letech odkladů dočká první linky metra s názvem MetroLink. Převážně podzemní trasa dlouhá 19,4 kilometru bude mít 16 stanic a propojí centrum města se severními předměstími. Dokáže přepravit 20.000 pasažérů za hodinu.
Jedna ze zastávek bude na dublinském letišti. Vláda v současnosti předběžně odhaduje náklady projektu na 9,5 miliardy eur (kolem 233 miliard Kč). Dokončení je plánováno na začátek příštího desetiletí.
Ekonomický záměr schválila irská vláda tento měsíc. MetroLink by mohl snížit vysokou závislost irské metropole na autech. V roce 2020 se podle indexu městské mobility společnosti Deloitte 59 procent všech cest po městě uskutečnilo osobním automobilem, zatímco autobusem, rychlodráhou nebo vlakem pouze 15 procent.
Statistiky dojíždějících do města a z něj vypadají lépe. V roce 2019 více než polovina osob cestujících do centra v ranní špičce využila veřejnou dopravu a dalších 18 procent šlo pěšky nebo jelo na kole. Dublinská síť lehké příměstské železnice Luas má však na severu města nedostatečné pokrytí a autobusy z letiště zase mohou kvůli nehodám nebo pracím na silnici jezdit jen velmi pomalu. MetroLink by mohl tyto nedostatky odstranit a poskytnout Dublinu propojenější síť veřejné dopravy méně náchylnou k dopravním zácpám.
Poprvé se vážný návrh linky dublinského metra v irské národní dopravní strategii objevil před dvaceti lety. Projekt zdržely administrativní tahanice a zastavila světová finanční krize v letech 2007 až 2008. Po jeho obnově se vlekly debaty o trase a rozsahu. I kdyby proces od nynějška probíhal hladce, stavba pravděpodobně nezačne dříve než v roce 2025.
Co se týče nákladů, jsou pouze orientační, a mohly by se vyšplhat až na 12,2 miliardy eur. Počítá se však s tím, že náklady na Metrolink budou kompenzovat přínosy ve výši 13,7 miliardy eur. Irsko má jen něco málo přes pět milionů obyvatel, a tak se zde takový infrastrukturní projekt nebere na lehkou váhu.
Po pomalém nebo dokonce záporném růstu na konci 20. století překročil počet obyvatel městské části Dublinu hranici jednoho milionu obyvatel teprve před 20 lety. Některým kritikům projektu se zdálo, že výstavba metra je spíše snahou Dublinu stát se velkoměstem než skutečnou potřebou jeho obyvatel.
Přesto se město v posledních dvou desetiletích dramaticky rozrostlo a počet jeho obyvatel nyní přesahuje 1,4 milionu. Přitom většina jeho zástavby je nízkopodlažní, s nízkou až střední hustotou zástavby, která není snadno a efektivně obsluhována železničními spoji.
Související

Američané už mají Trumpa dost. Mluví o občanské válce, mnozí prchají ze země

"Katastrofa pro všechny." Koho americká cla poškodí nejvíce?
Aktuálně se děje
před 1 hodinou

Trump chválí zásah Národní gardy v Los Angeles. Ta ale ve městě vůbec není
před 2 hodinami

Volby by vyhrálo ANO, koalice Spolu navzdory bitcoinové kauze posiluje
před 3 hodinami

Nečekaná dohra extrémního počasí: Hrozí ničivé dopady na celoplanetární úrovni, varují vědci
před 4 hodinami

Poplach v Rusku: Moskva po dronových úderech Ukrajiny uzavřela letiště
před 5 hodinami

Počasí: Do Česka dnes dorazí další silné bouřky
před 5 hodinami

Mír na Ukrajině je jen iluze. Podle zpravodajců na něj Putin nepřistoupí
před 7 hodinami

Rusko přišlo o víc, než jen bombardéry. Ukrajina zničila i ruskou představu o bezpečnosti
před 8 hodinami

Amerikou otřásají rozsáhlé protesty. Trump povolal tisíce příslušníků národní gardy
před 9 hodinami

Počasí bude příští týden letní, teploty překročí tropickou hranici
včera

Dva prvoligové týmy oznámily své nové trenéry. Boleslav bude trénovat Majer, Slovácko Kameník
včera

Češi zvládli další duel kvalifikace na MS, po Faerských ostrovech a Gibraltaru vyhráli nad Černou Horou
včera

Velký třesk byl největší explozí v celém vesmíru, která ale byla ta druhá? Vědci na to náhodou přišli
včera

Elon Musk smazal příspěvky týkající se konfliktu s prezidentem Trumpem
včera

Blažek pozastavil členství v ODS. Po bitcoinové kauze rezignoval i na vedení jihomoravské organizace
včera

Jakákoliv odveta v této válce už se dá odůvodnit téměř čímkoliv a příkopy mezi znesvářenými stranami se dále prohlubují, říká Řepa pro EZ
včera

Německo se chystá na masivní ruské útoky. Postaví protiatomové bunkry, na obranu dá desítky miliard eur
včera

Nadzvukové létání se po 20 letech vrací. Je ale potřeba vyřešit zásadní problém
včera

Zelenskyj se chce za týden setkat s Trumpem
včera

Rusko po masivním útoku na Ukrajinu obvinilo Kyjev z odkladu rozsáhlé výměny zajatců
včera
Zkáza Hitlerovy námořní pýchy. Krátký, ale nezapomenutelný příběh Bismarcku
Koncem května 1941 se na rozbouřených vlnách severního Atlantiku odehrála jedna z nejdramatičtějších námořních epizod druhé světové války – zoufalý hon desítek britských lodí na německou bitevní loď Bismarck. Tato obrovská a moderní válečná loď, chlouba nacistického Německa, vzbuzovala strach i respekt. Představovala pohyblivou pevnost na moři, kterou nacistická propaganda označovala za prakticky nepotopitelnou.
Zdroj: Tomáš Řepa