K migrační krizi v Bělorusku a Polsku přispívají dezinformace z facebooku

Roli dezinformací v současné migrační krizi deník ilustruje na případu 35letého Muhammada Faradže. Kurd z Iráku tento měsíc po více než týdnu v drsných podmínkách u polsko-běloruské hranice vzdal snahu o její překročení a vrátil se do hotelu v Minsku. Krátce nato narazil na facebooku na video, v němž se tvrdilo, že Polsko se chystá otevřít hranici a že zájemci o cestu na Západ se mají shromáždit u jisté čerpací stanice poblíž utečeneckého tábora u obce Bruzhi.

Faradž rychle absolvoval asi 300kilometrovou cestu zpět k hranici, aby stihnul avizovanou možnost vstupu do Polska. Nic takového se ale nekonalo a Iráčan strávil dalších deset dní v podmínkách, které popsal "jako něco z hororového filmu".

U polsko-běloruské hranice se v posledních týdnech a měsících ocitly tisíce migrantů z Iráku a dalších zemí Blízkého východu či severní Afriky, kteří chtějí projít dál na Západ, zejména do Německa. Varšava tyto lidi odmítá přijmout a společně se zbytkem EU obviňuje Lukašenkův režim z využívání migrantů v "hybridní válce". Běženci mezitím zůstávali v mrazivém počasí v pohraničních lesích nebo v provizorním ubytování a snažili se všemožně proniknout na druhou stranu hranice. Několik lidí při těchto pokusech zahynulo.

"Facebook tuhle humanitární krizi prohloubil a teď zde máte spoustu lidí, kteří sem byli přivedeni a kteří byli jasně mystifikováni a oškubáni," řekla Monika Richterová z analytické společnosti Semantic Visions, která mapovala dění na sociálních sítích v souvislosti s vývojem na polsko-běloruské hranici. Komunikace v arabštině a kurdštině týkající se migrace do EU přes Bělorusko prý jde na facebooku raketově vzhůru od července.

Podle analytiků ve facebookových skupinách kolují telefonní čísla údajných převaděčů, kteří prezentují Bělorusko jako výhodná "zadní vrátka" do Evropy. Objevují se i videa, v nichž lidé mluví o tom, jak se přes Bělorusko a Polsko úspěšně dostali do Německa. Jeden příspěvek nabízel "každodenní cesty z Minsku do Německa s pouhými 20 kilometry chůze".

Sociální sítě podle NYT fungují jako "nepředvídatelný urychlovač nadějí a iluzí" migrantů, kteří hledají lepší životní podmínky na Západě. Zavádějící a nepravdivé informace se k nim přitom nemusí dostávat jen od převaděčů a podvodníků, šíří je i různí komentátoři nebo lidé, kteří se zdají být motivováni snahou pomoci. "Nic zatím nenasvědčuje koordinované kampani ze strany pana Lukašenka s cílem oslovovat migranty na internetu falešnými informacemi," dodává deník.

Fenomén, který v novém článku popisuje, zřejmě není zcela ojedinělý. Agentura AP upozornila na vliv dezinformací v souvislosti se zářijovým příchodem tisíců migrantů z Haiti k hranici mezi Mexikem a Spojenými státy. K situaci údajně přispělo i nepochopení migrační politiky americké vlády, která mnohé běžence obratem poslala zpět do vlasti.