Komisařka OSN vyzvala Rusko, aby stáhlo vojska z Ukrajiny. Varovala před válečnými zločiny

Ruské útoky podle Bacheletové způsobují obrovské škody na civilní infrastruktuře na Ukrajině. Její úřad mimo jiné prověřil 77 případů poškození zdravotnických zařízení, včetně 50 nemocnic. Vysoká komisařka připomněla, že útoky nerozlišující cíle jsou zakázané mezinárodním právem.

Bacheletová dále informovala o nejméně 24 případech, v nichž existují věrohodná tvrzení o tom, že Rusko na Ukrajině použilo kazetovou munici, kterou řada zemí zakazuje. Její úřad prověřuje i možné použití této munice z ukrajinské strany.

Vysoká komisařka OSN pro lidská práva také poznamenala, že její úřad v některých zemích monitoruje "vzestup rusofobie".

Predikovat, jak se bude válka v nadcházejících dnech či týdnech vyvíjet, je obtížné. Rusko po úterním jednání s Ukrajinou oznámilo, že výrazně omezí své vojenské aktivity v okolí Kyjeva a Černihivu. Agentura UNIAN ale uvedla, že k hromadnému stahování ruských jednotek z těchto oblastí nedochází.

Ruské ministerstvo obrany v posledních dnech tvrdí, že vojska se přeskupují, aby mohla "osvobodit" Donbas na východě Ukrajiny. Podle prohlášení vedení ukrajinské armády ale může být tvrzení o stahování vojsk jen klamavou taktikou, která má vyvolat představu, že Moskva upustila od záměru obklíčit Kyjev.

Není ani zřejmé, na kolik je se situací na Ukrajině obeznámen ruský prezident Vladimir Putin. Nejmenovaný americký činitel s odkazem na odtajněné informace amerických zpravodajských služeb agentuře Reuters sdělil, že se Putinovi jeho vlastní poradci obávají sdělit, že se ruské armádě při invazi nedaří.

Někteří experti nevylučují ani možné použití jaderných zbraní. "Domnívám se, že ruský prezident by mohl být motivován použít jadernou zbraň tehdy, pokud by to vnímal jako otázku přežití – a teď nutně nemyslím fyzické přežití, ale přežití jeho režimu. (...) Stejně tak si myslím, že by to mohl být schopen udělat jako nějaké symbolické gesto – velmi ošklivě řečeno. Nemyslím, že je použití jaderné ruské síly proti členským státům NATO vůbec reálné. Reálnější – smutně vzato – by bylo nějaké velmi omezené použití jaderné zbraně na Ukrajině," řekl Českému rozhlasu děkan Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy a expert na evropskou a transatlantickou bezpečnost Tomáš Karásek. Sám o tom ale přesvědčen není.