Kosovo bude do konce roku uznávat méně než polovina států OSN, tvrdí srbský ministr

Dačić novinářům řekl, že srbská delegace na nynějším zasedání Valného shromáždění Spojených národů, vedená prezidentem Aleksandarem Vučičem, hovořila už s představiteli 53 členských zemí a během dalších dvou dnů jich bude už více než sto. Jedním z témat setkání byly i otázky týkající se dialogu Bělehradu s Prištinou a statusu Kosova.

"Mohu otevřeně říci..., že naši občané si mohou být jisti, že v nadcházejícím období... budou další země, které stáhnou nebo pozastaví rozhodnutí o uznání Kosova," prohlásil šéf srbské diplomacie.

Srbsko tak pokračuje v úsilí přesvědčovat země, které uznaly nezávislost Kosova, aby od tohoto svého rozhodnutí ustoupily. Priština to ostře kritizuje a loni kvůli tomu zavedla stoprocentní cla na dovoz srbského zboží.

Západ na Bělehrad naléhá, aby od této diplomatické aktivity upustil v zájmu obnovení dialogu s albánským vedením Kosova. Podle srbského vedení je ale základním předpokladem pokračování dialogu zrušení drastických cel. Teprve pak lze mluvit o zastavení aktivit, avšak recipročním, na jedné straně proti uznání Kosova a na straně druhé za jeho uznání.

Bezprostředním podnětem Prištiny ke zvýšení cel na srbské zboží bylo nepřijetí Kosova za člena Interpolu loni v listopadu. Bělehrad se o to předtím zasloužil intenzivní kampaní mezi členy této mezinárodní policejní organizace.

Kosovo se snahy o přijetí do Interpolu nevzdává a chce, aby se o jeho žádosti znovu hlasovalo. Nicméně Dačić dal nyní v New Yorku najevo, že si je jist tím, že "pokud nějaké hlasování vůbec bude, Kosovo určitě neprojde".

Kosovo vyhlásilo nezávislost na Srbsku v roce 2008, necelých deset let poté, co Bělehrad ztratil nad touto autonomní oblastí kontrolu v důsledku náletů NATO. Zásah aliance ukončil tažení srbské armády a policie proti ozbrojené vzpouře kosovskoalbánských separatistů, které se zvrhlo v masakry a etnickou čistku.

Mezi státy, jež nezávislost Kosova uznaly, je například vedle USA i většina zemí Evropské unie včetně Česka. Na druhé straně odmítavý postoj Srbska podpořily především Rusko a Čína. Kosovo ale neuznalo ani pět unijních zemí - Slovensko, Španělsko, Rumunsko, Řecko a Kypr.