Kyjev a Moskva hlásí rostoucí ztráty nepřítele, část civilistů z Mariupolu je v bezpečí

Rusko od začátku invaze přišlo o více než 13.500 vojáků, 404 tanků a skoro 100 vrtulníků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb podle listu Ukrajinska pravda. Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury Interfax ohlásilo, že ruské jednotky plně ovládly Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny. Údaje znepřátelených stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské ztráty podle Kyjeva zahrnují také 1279 obrněných vozidel, 150 děl, 64 raketometů, 36 kusů protileteckých zbraní, 81 letadel, 95 vrtulníků, 640 kusů automobilové techniky, tři čluny, 60 cisteren a devět bezpilotních strojů. Generální štáb dodal, že tyto údaje se upřesňují. Sčítání komplikuje velká intenzivnost bojů.

Ruští vojáci ovládli Chersonskou oblast, uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov při dnešní tiskové konferenci.

Podle britského ministerstva obrany by Rusko mohlo v Chersonu dosadit promoskevskou vládu, po vzoru separatistických republik s centry v Doněcku a Luhansku.

Konašenkov oznámil také dílčí úspěchy v Donbasu na východě Ukrajiny, včetně zničení tří hangárů se čtyřmi bitevními letadly Su-25, jedním bitevním vrtulníkem Mi-24 a pěti transportními helikoptérami Mi-8 na letišti v Kramatorsku. Mluvčí ohlásil také, že ruští výsadkáři ukořistili u ukrajinských sil deset protitankových raket Javelin americké výroby a další západní zbraně.

Za uplynulých 24 hodin ruské letectvo a protivzdušná obrana podle Konašenkova sestřelily jeden bombardér Su-24, jeden bitevník Su-25, jeden vrtulník Mi-8 a 13 ukrajinských bezpilotních strojů, včetně šesti dronů Bayraktar turecké výroby. Ruské letectvo také zasáhlo 136 vojenských objektů, včetně čtyř radarů a jedné stanice radioelektronického boje.

Od začátku operace ruské síly zničily 156 ukrajinských dronů, 1306 tanků a dalších obrněnců, 127 raketometů, 471 děl a minometů a také 1054 kusů speciální automobilové techniky, tvrdil mluvčí ruského ministerstva.

Za kolaboraci s Ruskem hrozí na Ukrajině až 15 let vězení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nedávno přijatý zákon, který hrozí až 15 lety vězení za kolaboraci s Ruskem. Oznámila to dnes ukrajinská média s odvoláním na místopředsedu parlamentu.

"Zákon o kolaborantství prezident už podepsal a bude zveřejněn (v úředním věstníku)," řekl v televizi první místopředseda sněmovny Oleksandr Kornijenko.

Zákon rovněž umožňuje rozpouštět politické strany a organizace, usvědčené z kolaborace s agresorem, dodala televize.

První civilisté z Mariupolu jsou v bezpečí, další tisíce čekají na záchranu

Prvních 300 civilistů, kteří se v pondělí evakuovali z obléhaného ukrajinského města Mariupol, dorazilo do Záporoží. Oznámila to dnes mariupolská radnice. Situace v přístavním městě, kde na evakuaci čeká asi 200.000 lidí, je kritická. Podle mluvčího Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) chybí potraviny a lidé řeší, jak nasytit rodiny.

"Snažíme se do Mariupolu dostat už čtvrtý den - nyní stojí humanitární konvoj asi 60 kilometrů od města, ale nenechali ho projet," řekl dnes zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Podle něj se v pondělí podařilo vyjet ven z města jen asi 160 osobním autům, která vezla 300 lidí.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes naznačil, že další evakuace by mohla ruská strana umožnit dnes nebo ve středu. Nejspíš se ale budou týkat jen tureckých občanů. "Budou tady podmínky pro evakuaci našich občanů z Mariupolu. Dobré zprávy očekáváme dnes nebo zítra," řekl šéf turecké diplomacie poté, co telefonoval se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Mluvčí MVČK Ewan Watson řekl, že by dnes měla pokračovat i evakuace civilistů z města Sumy. Červený kříž tam připravuje dva konvoje se třemi desítkami autobusů.

V Mariupolu, který je dlouhodobě vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla. Od začátku ruské invaze tam přišlo o život více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí.

Související

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 39 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 4 hodinami

včera

Rusko, Kreml

Rusko kvůli ukrajinským útokům zrušilo prestižní festival

V Moskvě byl pouhé čtyři dny před svým plánovaným zahájením zrušen mezinárodní vojensko-hudební festival Spasská věž, který se měl konat na Rudém náměstí. Pořadatelé akce na svém oficiálním účtu na platformě Telegram oznámili, že se událost odkládá na rok 2027 z důvodů, které leží mimo jejich kontrolu. Tento tradiční festival vojenských hudeb se poprvé uskutečnil v roce 2007 na základě rozhodnutí ruského prezidenta Vladimira Putina a v minulosti byl kvůli epidemiologické situaci zrušen pouze jednou, a to v roce 2020 během pandemie koronaviru.

včera

Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

USA tlačí na Netanjahua, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy

Americký zmocněnec a zeť prezidenta Donalda Trumpa Jared Kushner se v Jeruzalémě zúčastnil více než čtyřhodinového jednání s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Během schůzky vyvíjel na izraelského lídra tlak, aby nestavěl překážky mírovému plánu pro Pásmo Gazy. Jednání se zúčastnil také ředitel Rady míru (Board of Peace) Nickolay Mladenov, který předtím absolvoval rozhovory se zástupci Hnutí palestinského odporu v Egyptě.

včera

Donald Trump

Trump omezil rozsah vojenských cvičení. Vyvolal pochybnosti o spolehlivosti USA

Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa omezit rozsah plánovaných vojenských cvičení se Jižní Koreou vyvolává podle vojenských analytiků oslovených serverem CNN pochybnosti o spolehlivosti Spojených států vůči jejich klíčovým spojencům v Tichomoří. K tomuto kroku hlava státu přistoupila v momentě, kdy Severní Korea pokračuje v rozšiřování svého jaderného a raketového programu a upevňuje vojenské vazby na Rusko a Čínu.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump pohrozil vojenským úderem Ománu

Americký prezident Donald Trump pohrozil vojenským úderem Ománu, pokud podle jeho slov bude zasahovat do vyjednávání Spojených států s Íránem. Své vyjádření přednesl v pondělním telefonickém rozhovoru pro televizi Fox News. Reagoval tak na informace o tom, že Omán vede s Íránem vlastní jednání týkající se správy a plavby v mezinárodně klíčovém Hormuzském průlivu.

včera

Transfúze

Krev nemá prázdniny. Ministerstvo nabádá k darování krve, zásoby se tenčí

Zásoby krve v českých nemocnicích se v letních měsících výrazně snížily a na některých pracovištích se dostávají na kritickou úroveň. Dárců přichází méně, potřeba krve však neklesá. Nemocnice ji každý den potřebují při operacích, úrazech, porodech i léčbě závažně nemocných pacientů. Ministerstvo zdravotnictví proto společně s transfuzními pracovišti vyzvalo všechny, kteří mohou krev darovat, aby v následujících dnech přišli k odběru.

včera

včera

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Čísla nelžou. Kongo zažívá nejhorší epidemii eboly ve své historii

Současná epidemie smrtelně nebezpečné eboly v Demokratické republice Kongo je nejsmrtelnější v historii této africké země. Potvrzených už je přes 2300 obětí. Více mrtvých si choroba vyžádala jen jednou, a to během minulé dekády, kdy se šířila hned v několika afrických státech najednou. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci

Americký prezident Donald Trump nařídil Pentagonu, aby omezil účast armády na společném vojenském cvičení s jihokorejskou armádou. Vysvětluje to dobrým vztahem se severokorejským diktátorem Kim Čong-unem i neochotou Soulu se podílet na jaderném odzbrojení Íránu. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy