Kyjev a Moskva hlásí rostoucí ztráty nepřítele, část civilistů z Mariupolu je v bezpečí

Rusko od začátku invaze přišlo o více než 13.500 vojáků, 404 tanků a skoro 100 vrtulníků, uvedl dnes ukrajinský generální štáb podle listu Ukrajinska pravda. Ruské ministerstvo obrany naopak podle agentury Interfax ohlásilo, že ruské jednotky plně ovládly Chersonskou oblast na jihu Ukrajiny. Údaje znepřátelených stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruské ztráty podle Kyjeva zahrnují také 1279 obrněných vozidel, 150 děl, 64 raketometů, 36 kusů protileteckých zbraní, 81 letadel, 95 vrtulníků, 640 kusů automobilové techniky, tři čluny, 60 cisteren a devět bezpilotních strojů. Generální štáb dodal, že tyto údaje se upřesňují. Sčítání komplikuje velká intenzivnost bojů.

Ruští vojáci ovládli Chersonskou oblast, uvedl mluvčí ruského ministerstva obrany Igor Konašenkov při dnešní tiskové konferenci.

Podle britského ministerstva obrany by Rusko mohlo v Chersonu dosadit promoskevskou vládu, po vzoru separatistických republik s centry v Doněcku a Luhansku.

Konašenkov oznámil také dílčí úspěchy v Donbasu na východě Ukrajiny, včetně zničení tří hangárů se čtyřmi bitevními letadly Su-25, jedním bitevním vrtulníkem Mi-24 a pěti transportními helikoptérami Mi-8 na letišti v Kramatorsku. Mluvčí ohlásil také, že ruští výsadkáři ukořistili u ukrajinských sil deset protitankových raket Javelin americké výroby a další západní zbraně.

Za uplynulých 24 hodin ruské letectvo a protivzdušná obrana podle Konašenkova sestřelily jeden bombardér Su-24, jeden bitevník Su-25, jeden vrtulník Mi-8 a 13 ukrajinských bezpilotních strojů, včetně šesti dronů Bayraktar turecké výroby. Ruské letectvo také zasáhlo 136 vojenských objektů, včetně čtyř radarů a jedné stanice radioelektronického boje.

Od začátku operace ruské síly zničily 156 ukrajinských dronů, 1306 tanků a dalších obrněnců, 127 raketometů, 471 děl a minometů a také 1054 kusů speciální automobilové techniky, tvrdil mluvčí ruského ministerstva.

Za kolaboraci s Ruskem hrozí na Ukrajině až 15 let vězení

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj podepsal nedávno přijatý zákon, který hrozí až 15 lety vězení za kolaboraci s Ruskem. Oznámila to dnes ukrajinská média s odvoláním na místopředsedu parlamentu.

"Zákon o kolaborantství prezident už podepsal a bude zveřejněn (v úředním věstníku)," řekl v televizi první místopředseda sněmovny Oleksandr Kornijenko.

Zákon rovněž umožňuje rozpouštět politické strany a organizace, usvědčené z kolaborace s agresorem, dodala televize.

První civilisté z Mariupolu jsou v bezpečí, další tisíce čekají na záchranu

Prvních 300 civilistů, kteří se v pondělí evakuovali z obléhaného ukrajinského města Mariupol, dorazilo do Záporoží. Oznámila to dnes mariupolská radnice. Situace v přístavním městě, kde na evakuaci čeká asi 200.000 lidí, je kritická. Podle mluvčího Mezinárodního výboru Červeného kříže (MVČK) chybí potraviny a lidé řeší, jak nasytit rodiny.

"Snažíme se do Mariupolu dostat už čtvrtý den - nyní stojí humanitární konvoj asi 60 kilometrů od města, ale nenechali ho projet," řekl dnes zástupce vedoucího kanceláře ukrajinského prezidenta Kyrylo Tymošenko. Podle něj se v pondělí podařilo vyjet ven z města jen asi 160 osobním autům, která vezla 300 lidí.

Turecký ministr zahraničí Mevlüt Çavuşoglu dnes naznačil, že další evakuace by mohla ruská strana umožnit dnes nebo ve středu. Nejspíš se ale budou týkat jen tureckých občanů. "Budou tady podmínky pro evakuaci našich občanů z Mariupolu. Dobré zprávy očekáváme dnes nebo zítra," řekl šéf turecké diplomacie poté, co telefonoval se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem.

Mluvčí MVČK Ewan Watson řekl, že by dnes měla pokračovat i evakuace civilistů z města Sumy. Červený kříž tam připravuje dva konvoje se třemi desítkami autobusů.

V Mariupolu, který je dlouhodobě vystaven intenzivnímu ruskému ostřelování, trpí statisíce lidí nedostatkem vody, potravin, léků, elektřiny a tepla. Od začátku ruské invaze tam přišlo o život více než 2500 obyvatel, tvrdí místní úřady. V přístavním městě strategického významu žilo před válkou více než 430.000 lidí.

Související

Rusko, Kreml

Rusko chce po Evropě finanční odškodnění za škody způsobené během války na Ukrajině

Ruský politický aparát přišel s novým požadavkem vůči západním státům. Tamní zákonodárci totiž prohlásili, že Moskva bude po evropských zemích nekompromisně požadovat finanční odškodnění za škody způsobené během válečného konfliktu na Ukrajině. Vedení Ruské federace se navíc nadále hodlá domáhat navrácení přibližně tří set miliard dolarů v podobě aktiv, která byla na Západě zmrazena po vypuknutí invaze v roce 2022.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Armáda Ukrajina Ruská armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 2 hodinami

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Zemřel Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie

Českou uměleckou obec zasáhla o víkendu smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, jenž stál v minulosti v čele Národní galerie či Akademie výtvarných umění. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy