Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes před schůzkou se svým americkým protějškem Antonym Blinkenem ve Stockholmu zopakoval, že Rusko si nepřeje nový konflikt na Ukrajině. Blinken znovu uvedl, že případná nová agrese vůči Ukrajině bude mít pro Moskvu "vážné důsledky".
Šéfové diplomacií Ruska a USA se sešli k rozhovoru na okraj výročního zasedání ministrů zahraničí zemí Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE). Akce se koná v době vystupňovaného napětí kvůli zprávám o stahování ruských ozbrojených sil k ukrajinským hranicím. Panují obavy, že se Rusko připravuje k nové agresi vůči Ukrajině, před čímž Moskvu varoval už v úterý vedle Blinkena i šéf NATO Jens Stoltenberg.
Rusko odmítá, že by se chystalo na Ukrajině zaútočit. Naopak obviňuje ukrajinské vedení, že zamýšlí řešit konflikt s proruskými separatisty na východě země místo politického přístupu silou. To ale Kyjev popírá.
Lavrov ve svém dnešním vystoupení před kolegy ve švédské metropoli kromě jiného zdůraznil znepokojení Ruska nad rozšiřováním Severoatlantické aliance směrem na východ. "Udělat z našich sousedních zemí předmostí konfrontace s Ruskem a rozmístit síly NATO v přímé blízkosti oblastí strategického významu pro naši bezpečnost je kategoricky nepřijatelné," prohlásil šéf ruské diplomacie.
Rusko podle něj chce, aby Západ respektoval i jeho bezpečnostní zájmy. Lavrov přitom vyzval k přijetí dlouhodobých právně závazných záruk bezpečnosti. Svůj návrh Moskva už připravuje, dodal.
Blinken na druhé straně v projevu prohlásil, že "USA jsou znepokojené důkazy, že Rusko připravuje plány agrese vůči Ukrajině". "Vyzýváme Rusko, aby respektovalo svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny, aby začalo snižovat napětí, vrátilo svá vojska do normálních mírových pozic a plnilo minské dohody, zejména část týkající se zastavení palby," řekl ministr.
Související
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
Lavrov se po téměř roce sejde s Rubiem. Chce, aby mu vysvětlil Trumpovy výroky o míru
Sergej Lavrov , Antony Blinken , Rusko , NATO
Aktuálně se děje
před 24 minutami
Čína zařadila českou Tatru na sankční seznam
před 1 hodinou
Trh s ropou drží na uzdě vynalézavá řešení, ta ale dochází. Co bude, až padnou poslední zábrany?
před 2 hodinami
Krize na Blízkém východě eskaluje. Hormuzský průliv zůstává zavřený, lodě nemohou už využít ani Báb al-Mandab
před 4 hodinami
Nová Trumpova cla pocítí nejvíc obyčejní Američané. Podle expertů Trump překročil své pravomoci
před 5 hodinami
Měsíc od zemětřesení ve Venezuele: Pět tisíc mrtvých a 16 tisíc zraněných. Desetitisíce lidí se stále pohřešují
před 6 hodinami
Trump uvalil na 80 zemí světa včetně EU nová cla
před 7 hodinami
Dohoda připravovaná 20 let rozzuřila Trumpa. Den po podpisu ji pohřbil
před 9 hodinami
Tropické počasí se vrátí, potvrdili meteorologové. Panuje ale menší nejistota
včera
Česko se musí připravit na důchodce. Jedno opatření stačit nebude
včera
Česko obměňuje diplomacii. Bude ho zastupovat šest nových velvyslanců
včera
Závažný zločin v Jablonci. Případ řeší policie, spekuluje se o vraždě dítěte
včera
Nové informace k pádu vrtulníku Venom. K zemi padal desítky metrů
včera
Odejde z Lyonu? O oporu české reprezentace Šulce se zajímá klub z Premier League
včera
Trump pohrozil Íránu, pokud Hútíové opět zaútočí na komerční lodě
včera
Zemřel exředitel CIA Woolsey. Zdraví mu zničil záhadný syndrom, který postihl stovky diplomatů
včera
Rusku dochází dech? Skutečný ekonomický stav veřejnosti tají, v tichosti chystá další mobilizaci
včera
V Náměšti nad Oslavou se zřítil armádní vrtulník s pěti vojáky na palubě
včera
Cena ropy po útoku Hútíů na saúdskoarabské tankery prudce roste. Blíží se hranici sta dolarů za barel
včera
Lavrov se po roce setkal s Rubiem. Varoval USA před podporou Ukrajiny
včera
Evropa na suchu. Extrémní počasí mění kontinent k nepoznání
Klimatická krize spojená s extrémními vlnami veder proměňuje evropský kontinent a výrazně zhoršuje sucho, které region zasáhlo. Závěry vědecké analýzy ukázaly, že extrémně horký vzduch doslova vysává vlhkost z řek, jezer, půdy i vegetace. V západní Evropě zvýšilo globální oteplování pravděpodobnost vzniku takto horké atmosféry osmdesátkrát, zatímco ve východních částech kontinentu čtyřicetkrát. Znečištění z fosilních paliv pak způsobilo, že k takto silnému vysušení půdy dochází v západní Evropě pětkrát a ve východní dokonce jedenáctkrát častěji.
Zdroj: Libor Novák