Trojice okupovaných území na Ukrajině žádá o připojení k Rusku

Vůdce samozvané Luhanské lidové republiky (LNR) Leonid Pasečnik oficiálně požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Informovala o tom dnes agentura TASS, podle které stejný krok učinila i proruská správa jihoukrajinské Chersonské oblasti a Záporožské oblasti. Vůdce separatistické Doněcké lidové republiky (DNR) Denis Pušilin dnes za tímto účelem odjel do Moskvy.

Ruské ministerstvo zahraničí uvedlo, že brzy podnikne kroky, které uspokojí aspirace čtyř okupovaných regionů stát se součástí Ruska.

Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

"Drahý Vladimire Vladimiroviči, píšu vám jménem obyvatel Luhanské oblasti! (...) Žádám vás, abyste zvážil otázku připojení Luhanské lidové republiky k Rusku," uvedl Pasečnik v prohlášení zveřejněném v místních médiích a na telegramu. Podle něj je připojení k Ruské federaci snem obyvatel regionu, jehož část proruské síly ovládají od roku 2014. Téměř celou zbývající část ukrajinské Luhanské oblasti obsadily ruské a proruské jednotky od invaze z února letošního roku.

Se stejnou žádostí se na Putina obrátil i šéf Ruskem dosazené Chersonské oblastní správy Volodymyr (Vladimir) Saldo.

"V Chersonské oblasti se konalo referendum o připojení k Ruské federaci, ve kterém se přes 87 procent obyvatel našeho regionu vyslovilo pro znovusjednocení se svou historickou vlastí," napsal Saldo a zdůraznil, že se hlasování konalo v souladu s obecně uznávanými principy a normami mezinárodního práva. "Žádám prezidenta Ruské federace Vladimira Vladimiroviče Putina, aby Chersonskou oblast přijal jako součást Ruské federace," píše se v žádosti.

Putina oficiálně vyzval k připojení k Rusku i šéf okupační správy v Záporožské oblasti Jevhen Balickyj (rusky Jevgenij Balickij). Balickyj v dokumentu podle TASS zdůraznil, že volbu učinili lidé v referendu, ve kterém se rozhodli opět spojit "se svou rodnou vlastí - Ruskem".

Pušilin dnes kvůli výsledkům hlasování odjel do Moskvy. Vůdce DNR uvedl, že v ruské metropoli dokončí právní úkony spojené s připojením k Rusku. Před odjezdem poděkoval všem obyvatelům regionu, kteří se zúčastnili referenda, a prohlásil, že DNR jako součást Ruska přejde do nové fáze válčení.

Ruské ministerstvo zahraničí dnes uvedlo, že brzy budou podnikne kroky k připojení čtyř okupovaných regionů k Rusku. Úřad v prohlášení dodal, že hlasování se uskutečnilo v souladu s mezinárodním právem.

V době, kdy se Rusko chystá anektovat část ukrajinského území o rozloze Portugalska, stovky Ukrajinců podle agentury Reuters uprchly přes poslední ruské kontrolní stanoviště. Mnozí z nich uvedli, že tak učinili, dokud ještě mohou. Nevědí, zda bude útěk možný po připojení k Rusku, nebo zda nebudou nuceni bojovat na jeho straně.

Pětidenní, narychlo zorganizované hlasování se konalo od minulého týdne v Moskvou ovládaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských útvarech - DNR a LNR.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací.

Hlasování opakovaně provázely zprávy o nucené účasti a dalších volebních podvodech. Moskvou nyní ovládané oblasti navíc v uplynulých měsících kvůli válce opustila značná část jejich obyvatel.

Západní země i Kyjev hlasování a výsledky označují za neplatné. Celá akce je podle nich nelegální podvrh s cílem umožnit Moskvě anektovat násilně obsazená území.

Německo nepřijme výsledky referend

Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování o připojení k Ruské federaci v některých ukrajinských regionech. Ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o tom dnes v telefonickém rozhovoru ujistil německý kancléř Olaf Scholz, píše agentura Reuters.

Scholzův mluvčí také uvedl, že Německo bude Ukrajinu nadále podporovat finančně, politicky, humanitárně i dodávkami vojenského materiálu, aby Ukrajina mohla bránit svoji suverenitu a územní celistvost.

Ruské okupační a proruské úřady v Luhanské lidové republice (LNR), Chersonské oblasti a Záporožské oblasti dnes požádaly ruského prezidenta Vladimira Putina o připojení k Rusku. Své kroky staví na narychlo zorganizovaném pětidenním hlasování, které se v těchto oblastech konalo.

Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskem. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

Británie nikdy neuzná ruské pokusy o anexi, řekla Trussová

Británie nikdy neuzná pokusy Moskvy o anexi Ruskem okupovaných částí Ukrajiny. Britská premiérka Liz Trussová to dnes v telefonátu řekla ukrajinskému prezidentovi Volodymyru Zelenskému. S odvoláním na mluvčího úřadu ministerské předsedkyně to uvedla agentura Reuters. Hlasování o připojení k Rusku, která se konala ve čtyřech částečně okupovaných ukrajinských regionech, a která mají Kremlu v tomto kroku pomoci, dnes odsoudila řada dalších zahraničních představitelů včetně českého ministra zahraničí a Bílého domu.

"Premiérka dala jasně najevo, že Spojené království nikdy neuzná ruské pokusy o anexi svrchovaného území. Zopakovala, že Ukrajina se může spolehnout na podporu Spojeného království, dokud nebude prezident (Vladimir) Putin poražen," uvedl mluvčí. Trussová a Zelenskyj podle něj rovněž jednali o tom, jak spolupracovat při zajištění dlouhodobých dodávek plynu.

"Spojené království vždy patřilo k lídrům v podpoře Ukrajiny," napsal na twitteru po telefonátu Zelenskyj. "Očekáváme vůdčí roli Londýna i v reakci na ruské pseudoreferendum. V odpovědi na to je třeba posílit obrannou a finanční pomoc Ukrajině," dodal.

Zelenskyj hovořil s řadou zahraničních představitelů ve snaze získat další mezinárodní podporu v den, kdy se Moskva zřejmě chystá anektovat samozvanou Luhanskou lidovou republiku (LNR), samozvanou Doněckou lidovou republiku (DNR) a také Chersonskou a Záporožskou oblast. Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé těchto ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

Ukrajinský prezident kromě Trussové hovořil i s lídry Kanady, Turecka či Německa. O tom, že Německo nikdy nepřijme výsledky Moskvou pořádaných hlasování o připojení k Ruské federaci v některých ukrajinských regionech dnes Zelenského ujistil i německý kancléř Olaf Scholz. Shodně se vyjádřil i srbský prezident Aleksandar Vučić. Spojené státy uvedly, že spolupracují se spojenci na uvalení tvrdých ekonomických postihů na Moskvu, a exekutiva Evropské unie navrhla nové protiruské sankce.

Spojené státy uvedly, že neuznají ruské anektování ukrajinských oblastí. Bílý dům hlasování v okupovaných částech Ukrajiny označil za "nezákonná a nelegitimní". "Podle našich informací byl každý aspekt tohoto procesu referenda předem zinscenován a zorganizován Kremlem," řekla novinářům mluvčí Bílého domu Karine Jean-Pierreová a dodala, že Washington bude proti uznání anektovaných území vystupovat "i na půdě OSN". "Bez ohledu na ruské nároky zůstává toto území ukrajinským," řekla a dodala, že důsledky ruské anexe budou mimořádné.

Referenda na ukrajinských územích okupovaných Ruskem dnes odsoudil i český ministr zahraničí Jan Lipavský. "Zmanipulovaná pseudoreferenda na území Ukrajiny, kdy k občanům chodí ruští ozbrojenci a nutí je hlasovat proti vlastní zemi, nikdy neuznáme. A zasadíme se o to, aby i za toto popírání demokracie neslo vedení Ruska následky," uvedl.

Podobně se vyjádřilo také polské ministerstvo zahraničí. "Vyzýváme členy mezinárodního společenství, aby neuznávali legitimitu těchto pseudoreferend a jejich 'výsledků', které v žádném případě nemohou odrážet vůli obyvatel těchto regionů, kteří byli k hlasování často donuceni násilím," sdělilo ministerstvo v prohlášení.

Francouzská ministryně zahraničí Catherine Colonnaová dnes v Marseille slíbila, že Francie zachová svůj závazek vůči Ukrajině "v dlouhodobém horizontu".

"V době, kdy Rusko obnovuje svou agresivní rétoriku, kdy pořádá falešná referenda, která se podepisují na jeho statusu vyděděného státu, a v době, kdy v Baltském moři dochází k nevysvětlitelným incidentům, říkám se vší vážností: budeme muset udržet naše závazky v čase," uvedla ministryně. "Agrese, kterou Rusko na Ukrajině rozpoutalo, ještě zdaleka neskončila a její stopy v podobě lidských tragédií, civilních obětí, válečných zločinů a ničení bohužel nezmizí," dodala.

Vučić: Srbsko neuzná výsledek ruských referend na Ukrajině

Srbsko neuzná výsledky referend, která se konala ve čtyřech ukrajinských regionech částečně okupovaných ruskými silami. Podle agentury Reuters to dnes uvedl srbský prezident Aleksandar Vučić, a to navzdory jinak vřelým vztahům Bělehradu s Moskvou. Ruské okupační a proruské úřady tvrdí, že o připojení k Ruské federaci požádali v hlasování obyvatelé ukrajinských oblastí. Kyjev a Západ hlasování označují za neplatná.

"Srbsko to (referenda) neuzná, protože se řídí mezinárodním právem, Chartou OSN a rezolucemi OSN," řekl srbský prezident novinářům.

Hlasovalo se v Ruskem okupovaných částech Chersonské a Záporožské oblasti, k níž byly připojeny menší obsazené části dalších ukrajinských oblastí, a v samozvaných proruských Doněcké lidé republice (DNR) a Luhanské lidové republice (LNR) na východě Ukrajiny. Okupační úřady tvrdí, že lidé v referendech souhlasili s připojením k Rusku, výsledky se podle nich v jednotlivých regionech pohybují od 87 procent do více než 99 procent pro spojení s Ruskou federací. Kyjev a Západ hlasování označily za nelegální pseudoreferenda pořádaná pod pohrůžkou násilí.

Očekává se, že ruský prezident Vladimir Putin vystoupí v pátek v parlamentu s projevem o referendech. Podle Valentiny Matvijenkové, která předsedá horní komoře ruského parlamentu, by zákonodárci mohli projednat anexi 4. října.

Srbsko, které je kandidátem na členství v Evropské unii, je závislé na dodávkách zemního plynu z Ruska a odmítlo se připojit k západním sankcím proti Moskvě zavedeným kvůli ruské invazi na Ukrajinu.

Kreml podporuje Bělehrad v jeho pokračujícím odmítání uznat nezávislost Kosova, bývalé jihosrbské provincie obývané převážně etnickými Albánci. Moskva Srbsku v minulosti také dodala zbraně.

Srbsko však v OSN také opakovaně odmítlo podpořit ruskou invazi na Ukrajinu a tvrdí, že plně respektuje územní celistvost Ukrajiny. "Chráníme svou vlastní územní celistvost a je v našem zájmu chránit územní celistvost ostatních mezinárodně uznaných zemí," řekl Vučić.

Ukrajina rovněž odmítá uznat nezávislost Kosova na Srbsku.

Související

ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

Americké tajné služby čekají snížené tempo bojů na Ukrajině v příštích měsících

Americké zpravodajské služby očekávají snížené tempo bojů na Ukrajině po dobu příštích několika měsíců. Nevidí také žádné důkazy o snížené vůli Ukrajinců k odporu vůči ruské invazi, a to i navzdory útokům Moskvy na ukrajinskou energetickou síť a další kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

Více souvisejících

Rusko Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 20 minutami

před 31 minutami

Šanghaj

Další čínská města po protestech oznámila zmírnění přísných omezení

Další čínská města dnes oznámila zmírnění přísných omezení pohybu, jejichž cílem bylo zabránit šíření nemoci covid-19. Čína prosazuje politiku nulového výskytu případů nemoci, po rozsáhlých protestech proti omezením z minulého víkendu se však snaží tuto politiku učinit cílenější a méně svazující, uvedla agentura Reuters.

před 1 hodinou

Argentina vs Austrálie

MS v Kataru: Nizozemci ani Argentinci žádné překvapení v osmifinále nepřipustili a střetnou se ve čtvrtfinále

V sobotu začala prvními dvěma osmifinálovými zápasy vyřazovací fáze letošního mistrovství světa ve fotbale v Kataru. V prvním z nich se střetlo favorizované Nizozemsko s příjemným překvapením skupinové fáze, tedy s týmem USA. Ten sice začal duel aktivněji, ale byli to Evropané, kteří především díky Denzelu Dumfriesovi, jenž si v zápase kromě gólu připsal hned dvě asistence a přestože za stavu 2:0 dokázali Američané pozoruhodným gólem Wrighta snížit, Nizozemci nakonec vyhráli 3:1. V sobotu večer se pak rozhodlo o jejich čtvrtfinálovém soupeři a stala se jím taktéž favorizovaná Argentina. Ta svou roli favorita potvrdila proti Austrálii, když se o argentinské branky postarali Messi, jenž nastoupil k 1000. zápasu v kariéře, a Álvarez. Australané sice díky vlastnímu gólu soupeře snížili, ale na víc už se nezmohli.

před 1 hodinou

Lanovka na Sněžku

Sněžku v noci zasáhl orkán, lanovka je mimo provoz

Sněžku dnes zhruba hodinu po půlnoci zasáhl vítr o síle orkánu. Podle z dat měřicí stanice Poštovny Anežka na vrcholu Sněžky rychlost větru v nárazu dosáhla 119,5 kilometru v hodině. Hranice orkánu činí 117,7 kilometru v hodině. Kvůli silnému větru se dnes nerozjel horní úsek lanovky z Pece pod Sněžkou na Sněžku. Horní úsek lanovky byl mimo provoz i v sobotu.

před 1 hodinou

Snímek z filmu Černý jestřáb sestřelen (Black Hawk Down), který vyobrazuje poslední bojovou akci americké operace Gothic Serpent, ikonickou bitvu v ulicích Mogadišu.

Pokus o zastavení krize v Somálsku vyústil v proslulou bitvu v ulicích Mogadišu. Výsledek silně ovlivnil zahraniční politiku USA, říká afrikanista

Před třiceti lety, 4. prosince 1992, posvětil tehdejší prezident Spojených států George H. W. Bush vyslání více než 25 tisíc amerických vojáků do Somálska. Mírová operace pod americkým velením - posvěcená ze strany OSN -, do níž se zapojily téměř tři desítky zemí z celého světa, představovala zásadní zvrat v somálské občanské válce, která do té doby byla domácím klanovým konfliktem, hodnotí události Jan Záhořík v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Historik a afrikanista z Filozofické fakulty Západočeské univerzity v Plzni, který se dlouhodobě věnuje Rohu Afriky, vysvětluje, že somálská společnost je v vztahu k cizím vlivům a vměšování poměrně konzervativní, což se projevilo v útocích na zahraniční vojáky. Celkový nezdar mise, který v roce 1993 podtrhla ikonická bitva v ulicích Mogadišu, pak podle Záhoříka představoval zásadní moment pro americkou zahraniční politiku.

před 2 hodinami

Zásilkovna

Počty balíků se na začátku prosince zvýšily až na dvojnásobek

Počty přepravovaných balíků se na přelomu listopadu a prosince u kurýrních firem zvýšily o 50 až 100 procent. Vrchol sezony očekávají v následujících dvou pondělcích. Internetové obchody v současnosti mají až trojnásobné tržby proti zbytku roku. Vyplývá to z informací firem oslovených ČTK.

před 2 hodinami

uprchlíci

Česko vydalo uprchlíkům z Ukrajiny celkem 465.000 dočasných víz

Za uplynulých sedm dní získalo dočasnou ochranu 2171 ukrajinských uprchlíků, kteří před válkou odešli do České republiky. Je to o 117 méně než předchozí týden. Vyplývá to z údajů, které ministerstvo vnitra zveřejňuje na twitteru. Od únorového vpádu ruské armády do sousední země dosud Česko vydalo 465.058 dočasných víz, která jejím držitelům umožňují přístup k veřejnému zdravotnímu pojištění, vzdělání či na trh práce.

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Blízký východ zaostává v boji proti HIV. Experti odhalují proč

Celosvětový počet nových případů HIV se za posledních deset let výrazně snížil, ale na Blízkém východě a v severní Africe je tomu jinak. Od roku 1996, kdy vrcholila epidemie AIDS, která si dosud vyžádala více než 40 milionů životů, svět urazil dlouhou cestu. Mezi lety 2010 a 2021 se počet nově infikovaných na celém světě snížil o 32 procent. Ve stejném období se ale v tomto regionu zvýšil o 33 procent, napsala BBC.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Plyn a a uhlí letos zdražily o desítky procent, drahé kovy zlevnily

Burzovní ceny plynu, elektřiny či uhlí vzrostly od začátku letošního roku do konce listopadu o desítky procent, ropy zhruba o desetinu. Naopak drahé i průmyslové kovy vesměs zlevnily. Zdražila kukuřice, zatímco pšenice, bavlna nebo káva jsou levnější. ČTK to řekl analytik společnosti XTB Jiří Tyleček. Komoditní index agentury Bloomberg vzrostl o 17 procent.

před 4 hodinami

Obchody

Psychologické triky obchodníků: Proč nekupovat věci, jejichž cena končí na 99?

Při toulkách mezi nákupními regály v letošní předvánoční sezóně pravděpodobně narazíte na mnoho devítek na cenovkách. Vánoční sušenky za 4,99 dolaru, televize za 299 dolarů nebo sluchátka za 99,99. Trik s devítkami na cenovkách je tak častý, že se nad ním už nezamýšlíme, a pokud ano, jen litujeme ty, kteří si neuvědomují, že 99,99 je to samé jako 100. 

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 8 hodinami

Amsterdam nebo též Amsterodam je hlavní město Nizozemska od roku 1808. Nesídlí v něm však parlament, vláda ani královská rodina, tyto instituce mají své sídlo v Den Haag.

Amsterodam se chce zbavit opilých turistů, spustí odstrašující kampaň

Amsterodam na jaře zahájí odstrašující kampaň, díky níž chce bojovat proti turistům, kteří do nizozemské metropole cestují za alkoholem, drogami a sexem. Zahraničních výtržníků se chce zbavit pomocí cílené reklamy a nových omezení. Informoval o tom list The Times, podle nějž se město nejprve zaměří na britské cestovatele, které považuje za hlavní hrozbu pro klid a pohodu v ulicích a na kanálech ze 17. a 18. století.

před 8 hodinami

před 8 hodinami

ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

Americké tajné služby čekají snížené tempo bojů na Ukrajině v příštích měsících

Americké zpravodajské služby očekávají snížené tempo bojů na Ukrajině po dobu příštích několika měsíců. Nevidí také žádné důkazy o snížené vůli Ukrajinců k odporu vůči ruské invazi, a to i navzdory útokům Moskvy na ukrajinskou energetickou síť a další kritickou infrastrukturu. Podle agentury Reuters to v sobotu uvedla ředitelka úřadu amerických výzvědných služeb (DNI) Avril Hainesová.

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Hasiči

Požár v nemocnici Motol: Evakuovalo se 60 lidí z urgentního příjmu

V pražské nemocnici Motol dnes večer hořelo. Šlo o požár elektroinstalace v podhledu na toaletách, uhasila ho voda z prasklého potrubí. Kvůli požáru se evakuovalo 60 lidí z urgentního příjmu, lůžková část nemocnice nebyla zasažena. ČTK to sdělil mluvčí pražských hasičů Daniel Fík. 

včera

Jiřinu Bohdalovou trápí zdravotní potíže. Přesto se s ní setkáte ve vánočním příběhu i s Pierrem Richardem

Národ se několik dní trápil, co se stalo s milovanou Jiřinou Bohdalovou, která bojovala v posledních dnech se zdravotními potížemi. Podle dostupných informací dokonce musela být hospitalizována v jedné z pražských nemocnic. Kvůli její indispozici bylo zrušeno minimálně jedno zájezdní vystoupení. Už by měla být ale doma z nemocnice a dokonce se můžeme těšit, že ji brzy uvidíme v novém českém filmu. 

Zdroj: Martin Hájek

Další zprávy