Běloruský prezident Alexandr Lukašenko se rozhodl posílit své postavení na mezinárodní scéně a zmírnit rostoucí napětí mezi Ruskem a západními státy. Na bezpečnostní konferenci v Minsku dnes oznámil, že jeho země uspořádá "mezinárodní bezpečnostní dialog" a zasadí se za omezení raketové výzbroje v Evropě. Lukašenko chce rovněž zapojit Washington do řešení konfliktu na východě Ukrajiny.
Prezident Alexandr Lukašenko oznámil, že jeho země je připravena vypracovat text "deklarace odpovědných států," které by se zavázaly upustit od rozmisťování raket středního a krátkého doletu v Evropě.
Kontinent je vystaven hrozbě rozmístění těchto zbraní po rozhodnutí Spojených států a Ruska vypovědět smlouvu o likvidaci raket středního a krátkého doletu (INF) z roku 1987. Obě země se obviňují z jejího porušování, americký postup měl podporu všech spojeneckých zemí NATO.
"Konfrontace a nedůvěra mezi Ruskem a Západem je na maximu," varoval Lukašenko. "Během několika minut mohou Rusko a NATO projít cestou od neplánovaného lokálního konfliktu k jaderné válce," dodal. Poslední kapkou se podle něj může stát konec rusko-americké smlouvy o omezení strategických útočných zbraní z roku 2010, jejíž další osud je nejasný. "Lidstvo spěje sedmimílovými kroky k čáře, za níž je propast," řekl běloruský vůdce a vyzval evropské státy, aby se vrátily ke koncepcím celoevropské bezpečnosti.
Lukašenko se rovněž důrazně vyslovil pro ukončení konfliktu na východě Ukrajiny, který trvá od roku 2014. Ocenil pokrok, jehož bylo v minulých dnech dosaženo díky rozhodnutí Kyjeva uznat samosprávný autonomní status povstaleckých oblastí. Bělorusko se na diplomatickém úsilí o ukončení donbaské krize podílí od samého počátku, Minsk je místem podpisu dvou mírových dohod z let 2014 a 2015.
Dosavadní vyjednávací formát, do něhož jsou zapojeny kromě Ukrajiny a Ruska Německo a Francie, ale podle běloruského prezidenta nestačí. "Konflikt nelze urovnat bez účasti Spojených států," řekl Lukašenko. Upozornil rovněž, že do řešení se musí víc zapojit Moskva navzdory svému tvrzení, že se na válce mezi Kyjevem a separatisty nepodílí.
Rusko ale dnes dalo najevo, že s tímto názorem nesouhlasí. Podle kremelského mluvčího Dmitrije Peskova Moskva přímou účast Spojených států na řešení krize na východě Ukrajiny nepodporuje. "Washington by ale mohl k řešení konfliktu na Donbasu Kyjev pobídnout," upozornil Peskov.
Související
Lukašenko čelí rostoucímu tlaku ze strany Putina. Do války s Ukrajinou se mu ani trochu nechce
Bělorusko po ultimátu Kyjeva stáhlo opakovače signálu. Lukašenko odolává tlaku Putina na zapojení se do války
Alexandr Lukašenko , Bělorusko , Rusko , INF (smlouva o likvidaci raket)
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Mladík podezřelý z vraždy Charlieho Kirka může dostat trest smrti
před 1 hodinou
Počty mrtvých rostou, nikdo ale netuší, kdo vlastně zemřel. V Nepálu začal velký sběr DNA
před 2 hodinami
Německo obvinilo Rusko ze spáchání dronového útoku na letišti v Lipsku
před 2 hodinami
Dohoda USA s Venezuelou? Trump ji označil za největší v historii, podle expertů je otřesná
před 4 hodinami
Ruská armáda zahájila novou fázi útoků na Ukrajinu
před 4 hodinami
Zelenskyj varoval letecké společnosti. Prakticky uzavřel vzdušný prostor nad Ruskem
před 5 hodinami
Katastrofa v Nepálu má přes tisíc mrtvých. Čtyři tisíce se dál pohřešují
před 6 hodinami
Počasí na první zářijový víkend. Česku se nevyhne déšť, teploty ale moc neklesnou
včera
Trump chce oživit slávu Hollywoodu. Téma probral s otcem Angeliny Jolie
včera
Pavel zahajoval školní rok na Prostějovsku. Mohl za to dopis od místních žáků
včera
Messi už další MS nepřidá. Legendární Argentinec ukončil reprezentační kariéru
včera
Jiřikovský odvolal bitcoinový dar pro ministerstvo. Úřad již reaguje
včera
Expremiér Starmer zcela opouští britskou parlamentní politiku
včera
Zelenskyj po dalším ruském útoku tlačí na dodávky vojenské pomoci
včera
Psi, kteří se zapsali do dějin. Například jako váleční hrdinové
včera
Senát jim nedáme. ODS zahájila kampaň před podzimními volbami
včera
Šéf diplomacie Macinka se kriticky vyjádřil k návrhu státního rozpočtu
včera
Írán je mrtvý, jako národ selhává, vzkazuje Trump
včera
Policie obvinila cizince z porušování mezinárodních sankcí v Česku
včera
Reforma platů ve státní správě. Nejnižší tarif už nemá být pod minimální mzdou
Ministerstvo práce a sociálních věcí navrhuje od 1. ledna 2027 změnu systému odměňování státních zaměstnanců a ve veřejných službách a správě. Nejnižší platový tarif bude nově odpovídat měsíční minimální mzdě, která by měla v roce 2027 činit 24 900 Kč. Další růst platových tarifů pak bude nepřímo navázán na růst minimální mzdy, jejíž automatický valorizační mechanismus byl zaveden v roce 2024. Zjednoduší se také systém platových stupňů, které v platových tarifech zohledňují délku započitatelné praxe.
Zdroj: Jan Hrabě