Lukašenko uvedl půl armády do pohotovosti, hrozí odvetou za sankce

Na předběžné podobě sankčního seznamu se v Berlíně na neformální čtvrteční a dnešní schůzce shodli ministři zahraničí zemí EU. Německá kancléřka Angela Merkelová si dnes postěžovala, že Lukašenko s ní nechtěl hovořit.

Autoritářský vůdce prohlásil, že Západu nejde o Bělorusko, ale o to vytvořit si z této země dosazením nové vlády odrazový můstek proti Rusku. Řekl, že vychází "z horší varianty manévrů NATO, proto byl nucen reagovat" vlastními vojenskými manévry u hranic a uvedením poloviny armády do bojové pohotovosti. "Nejsme idioti," pochválil se, že prohlédl údajný záměr Západu.

Lukašenko dnes pohrozil podle něj tvrdou odvetou v reakci na litevské sankce proti režimu v Minsku a na ujednání ministrů zahraničí EU o sankcích vůči lidem zapojeným do zfalšování běloruských prezidentských voleb z 9. srpna a do neoprávněného použití síly proti účastníkům demonstrací. Lukašenko chce především při přepravě běloruského zboží bojkotovat litevské přístavy a Litevcům a Polákům znemožnit letecké spojení s Ruskem a Čínou běloruským vzdušným prostorem. "Uvidíme, jak s tím budou žít. Ukážeme jim, co jsou to sankce," pohrozil.

Šéf české diplomacie Tomáš Petříček dnes na závěr dvoudenní berlínské schůzky řekl, že se s kolegy z ostatních unijních zemí shodl na podobě sankčního seznamu. Lukašenko na něm zatím není, aby se neohrozil jeho případný dialog s opozicí. Nicméně není vyloučeno, že se na něm ocitne, neboť seznam se bude podle vývoje může doplňovat.

Jednání v Berlíně bylo neformální, proto ministři žádné definitivní rozhodnutí nepřijali, sankční seznam by ale mohl být schválen příští týden. "Je jasněji, jak seznam bude vypadat. Budou do něj zahrnuti vysocí představitelé běloruského režimu," řekl Petříček. O zhruba dvou desítkách osob, kterých by se sankce měly týkat, na dnešní závěrečné tiskové konferenci hovořil šéf unijní diplomacie Josep Borrell.

Německá kancléřka Angela Merkelová na dnešní tiskové konferenci vyjádřila přesvědčení, že v Bělorusku nebudou rozmístěny ruské policejní zálohy, o jejichž zformování ve čtvrtek informoval ruský prezident Vladimir Putin. Šéf Kremlu řekl, že tak učinil na Lukašenkovu žádost pro případ, že by se situace v Bělorusku vymkla kontrole, a vyslovil naději, že k takovému vývoji nedojde. Merkelová také uvedla, že se snažila s Lukašenkem telefonicky spojit, ten to ale odmítl.

V Bělorusku propukly protesty hned po oznámení drtivého vítězství Lukašenka v prezidentských volbách 9. srpna. Mnoho lidí je přesvědčeno, že výsledek byl zfalšovaný a že ve skutečnosti zvítězila opoziční kandidátka Svjatlana Cichanouská. Do ulic více měst, včetně Minsku, proto vyšly desetitisíce demonstrantů, proti nimž v prvních dnech brutálním způsobem zasahovaly speciální policejní síly OMON a zatkly téměř 7000 lidí.

Protesty v Bělorusku pokračují a policie už bez použití nadměrné síly postupně zvyšuje počet zadržovaných osob. Ve čtvrtek jich jen v Minsku policisté zatkli přes 260. Podle ochránců lidských práv bylo mezi nimi i 50 novinářů, které po "prověření dokladů" policie propustila s výjimkou čtyř, kterým hrozí ve správním řízení před soudem desetidenní trest vězení za účast v nepovolené hromadné akci.

V odsouzení prezidentských voleb, považovaných za zfalšované, se dnes k Evropské unii přidala Ukrajina, která kvůli tomu s Běloruskem zmrazila kontakty, i když nevidí důvod k úplnému přerušení diplomatických vztahů. Podle ministra zahraničí je Kyjev rovněž připravený uvalit na Bělorusko sankce, pokud tak učiní EU.