Moskva: Ruské jednotky splnily na Ukrajině dnešní cíle

Ruské ozbrojené síly splnily úkoly stanovené na dnešek pro "speciální vojenskou operaci" na Ukrajině. Podle agentury TASS to večer prohlásil mluvčí ruského ministerstva obrany generálmajor Igor Konašenkov. Rusko dnes časně ráno zahájilo rozsáhlou vojenskou invazi na Ukrajinu a jeho postup vyvolal odpor a kritiku v řadě zemí, jež ohlašují protiruské sankce.

"Celkem bylo v důsledku úderů ruských ozbrojených sil vyřazeno 83 pozemních objektů vojenské infrastruktury Ukrajiny. Od začátku speciální vojenské operace byly sestřeleny dva Su-27, dva Su-24, jeden vrtulník a čtyři útočné bezpilotní letouny Bayraktar TB-2 ukrajinských ozbrojených sil," citoval TASS generála.

Konašenkov rovněž řekl, že operace pokračuje. Podle něj separatisté v Donbasu za vydatné podpory ruské dělostřelecké a letecké podpory prorazili linii dotyku dělící je od ukrajinských vládních sil a postoupili šest až osm kilometrů na území, které bylo v Doněcké a Luhanské oblasti dosud pod kontrolou Kyjeva.

Ruská strana informace o případných vlastních ztrátách neuvádí. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během dne tvrdil, že Rusové utrpěli velké ztráty. Údaje uváděné z obou stran nelze ověřit z nezávislých zdrojů.

Ruský prezident Vladimir Putin dnes nad ránem oznámil, že dal rozkaz k zahájení "speciální vojenské operace" v ukrajinském Donbasu. Ve středu ho vůdci východoukrajinské separatistické Doněcké lidové republiky a Luhanské lidové republiky požádali, aby jim pomohl odvrátit "agresi ze strany ukrajinské armády".

Ruský útok na Ukrajinu, který se týká i míst mimo Donbas, odsoudili představitelé řady zemí, včetně USA a Evropské unie. Shodně Moskvu obviňují, že svou agresí hrubě porušila mezinárodní právo.

Ukrajina zastavila po ruské invazi v přístavech obchodní námořní dopravu

Ukrajinská armáda zastavila po ruské invazi v přístavech obchodní námořní dopravu. Informovala o tom dnes kancelář prezidenta Volodymyra Zelenského. To vyvolalo obavy z přerušení dodávek předních vývozců obilí a olejnatých semen, napsala agentura Reuters. Ceny pšenice na komoditní burze v Chicagu vystoupaly nejvýše za devět a půl roku, v Evropě cena termínového kontraktu na pšenici vystoupala na rekordní maximum.

Rusko již dříve pozastavilo až do odvolání pohyb obchodních plavidel v Azovském moři, ale ponechalo ruské přístavy v Černém moři otevřené pro plavbu, uvedli dnes jeho představitelé a pět zdrojů z obilnářského průmyslu.

Ukrajina je významným vývozcem kukuřice, která je z velké části určena pro Čínu a Evropskou unii. S Ruskem také soupeří v dodávkách pšenice velkým odběratelům, jako jsou Egypt a Turecko.

Ruská armáda dnes ráno zahájila rozsáhlý letecký, námořní i pozemní útok na sousední Ukrajinu, jde o největší výpad jednoho státu proti druhému v Evropě od druhé světové války. Boje s ruskými jednotkami nyní podle ukrajinských představitelů zuří téměř podél celé hranice s Ruskem a Běloruskem, Rusko napadlo mimo jiné letiště Hostomel poblíž Kyjeva. Na Ukrajině platí válečný stav a prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl zbraně všem Ukrajincům, kteří se chtějí ruské armádě postavit.

"Trh se stále snaží získat jasný obraz o skutečné vojenské situaci na místě. Přístavy v Azovském a Černém moři zatím podle prvních zpráv spedičních společností zřejmě poškozeny nebyly," uvedl jeden z evropských obchodníků s obilím. Dodal, že trh si dává pozor na případné vyhlášení vyšší moci, což znamená, že dodavatelé nebudou kvůli extrémním okolnostem plnit smluvní závazky.

Dánský námořní přepravce A.P. Moller-Maersk, jeden z nejvýznamnějších kontejnerových dopravců na světě, dnes uvedl, že kvůli konfliktu do konce února zastavil veškeré zastávky svých lodí v ukrajinských přístavech a uzavřela svou hlavní pobočku v Oděse na pobřeží Černého moře.

Rusko, největší světový vývozce pšenice, přepravuje své obilí především z přístavů v Černém moři. Přístavy v Azovském moři jsou mělčí a mají menší kapacitu.

Mariupol, jeden z největších ukrajinských přístavů v Azovském moři, odbavuje především relativně malé lodě o nosnosti 3000 až 10.000 tun. Z přístavů v Azovském moři směřuje pšenice, ječmen a kukuřice ke středomořským dovozcům, například do Egypta, Libanonu či Turecka a na Kypr. Jiný evropský obchodník citovaný agenturou Reuters uvedl, že tyto země budou muset hledat alternativní dodávky, pokud lodě nebudou moci v blízké budoucnosti vyplout.

Na Rusko a Ukrajinu připadá 29 procent světového vývozu pšenice, 19 procent světového vývozu kukuřice a 80 procent světového vývozu slunečnicového oleje.

Rusko loni vyprodukovalo 76 milionů tun pšenice a podle očekávání amerického ministerstva zemědělství vyveze v sezóně od července do června 35 milionů tun, což je 17 procent globálního objemu. Rusko dodává pšenici všem hlavním světovým odběratelům. Největšími dovozci jsou Turecko a Egypt.

Ukrajina předtím požádala Turecko o uzavření úžin Bospor a Dardanely ruským plavidlům. Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan sice ruský útok na Ukrajinu odsoudil, ale žádost Kyjeva nekomentoval. Podle smlouvy z roku 1936 má Ankara nad úžinou kontrolu a může omezit průjezd válečných lodí v době války nebo v případě ohrožení.

Související

Bílý dům, Washington D.C., USA

Experti: USA Ukrajinu potřebují. Přehlíží fakt, že Rusko nikdy nebude spojenec

Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.

Více souvisejících

Ukrajina ,  Rusko ,  Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Mikuláš Minář

Vláda se mstí za prohrané volby, varuje Minář a svolává demonstraci

Spolek Milion chvilek svolal na nedělní odpoledne od šestnácti hodin na pražské Staroměstské náměstí protestní shromáždění, kterým reaguje na zrychlené jednání Poslanecké sněmovny o kontroverzním převodu financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. Tento krok vládní koalice vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany opozice i veřejnosti, která se obává o nezávislost veřejnoprávních médií.

před 2 hodinami

Orlí hnízdo v plamenech

Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého

Policie v německé spolkové zemi Bavorsko zadržela podezřelou osobu v souvislosti s rozsáhlým požárem, který vypukl na historickém alpském útočišti Adolfa Hitlera známém jako Orlí hnízdo neboli Kehlsteinhaus. Záchranné složky v Traunsteinu obdržely hlášení o požáru v pátek ve 21:15 hodin místního času. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že budova je zcela zachvácena plameny.

před 3 hodinami

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 5 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Prezident Trump přijal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

včera

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu

Vláda Netanjahua končí? Podle průzkumů ve volbách neobhájí pozici

Podle nejnovějšího průzkumu veřejného mínění směřuje pravicová koalice izraelského premiéra Benjamina Netanjahua ke ztrátě parlamentní většina v nadcházejících volbách. Volby do izraelského Knesetu se uskuteční již 27. října a rozhodnou o novém složení politické scény v zemi. Výsledky průzkumu agentury Agam Labs ve spolupráci s Hebrejskou univerzitou naznačují, že dosavadní vládní blok pravděpodobně neobhájí svou pozici.

včera

Radomír Lašák

Nevydržel ani tři měsíce. Šéf Letiště Praha Lašák rezignoval

Radomír Lašák nečekaně končí v čele státní společnosti Letiště Praha, kde ve funkci nevydržel ani tři měsíce od svého srpnového nástupu. Ministerstvo financí v pátek oznámilo, že Lašák podal rezignaci na funkci předsedy představenstva z osobních důvodů. Vedení podniku dočasně převezme stávající člen představenstva Jiří Kraus. 

včera

Začíná velké omezení na příjezdu do Prahy. Práce potrvají do prosince

V Praze dnes začalo další rozsáhlé dopravní omezení. Technická správa komunikací (TSK) zahájila rozsáhlou výměnu povrchu vozovky na Cínovecké ve směru do centra. Práce ve více než dvoukilometrovém úseku od Mratínského potoka po Rochlickou ulici potrvají do 10. prosince. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy