Moskva tvrdí, že její letectvo dnes zabilo přes 200 ukrajinských vojáků

Francouzský hegemon Paris Saint Germain dokráčel v sobotu večer ke své historicky první trofeji pro vítěze nejprestižnější fotbalové evropské klubové soutěži Ligy mistrů. Stalo se tak poté, co si poradil sebevědomě ve finále s Interem Milán, který deklasoval jasně 5:0, čímž tak zaznamenal nejjasnější rozdíl v historii finálových duelů této soutěže. Italský celek se v mnichovské Allianz Areně k překvapení všech k ničemu nedostal, na vítězné straně je opěvován Désiré Doué, který nejen že na jednu s pěti branek přihrál, ale především další dvě ještě vstřelil. Za jasným výsledkem Pařížané směřovali od samého úvodu a tak to po poločase bylo pro ně 2:0 a v dalším dějství tak přidali ještě další tři trefy.

V posledních květnových dnech se toho v prostředí českého fotbalu odehrálo tolik významného, až to může mít dopad na léta dopředu. Pokud jsme si ještě před pár lety po zatčení lorda Voldemorta českého fotbalu, tedy někdejšího místopředsedy Fotbalové asociace ČR (FAČR) Romana Berbra mysleli, že se český fotbal definitivně odstřihl od těchto kontroverzních osob a že český fotbal bude mít konečně předsedu, který nebude ovlivnitelný všemožnými i nemožnými tlaky. Tyto naděje tuzemských fotbalových fanoušků se ale v poslední době rozplývají.

Jen několik hodin před znovuzahájením přímých jednání mezi Ruskem a Ukrajinou v Istanbulu došlo k rozsáhlým ukrajinským dronovým útokům hluboko na ruském území. Tato operace výrazně zkomplikovala šance na jakýkoli průlom v dosud nepříliš nadějných diplomatických rozhovorech a zároveň zvýšila tlak na amerického prezidenta Donalda Trumpa, jehož zahraničněpolitická pozice se nyní nachází na tenkém ledě.

Ledovce po celém světě čelí drastickému úbytku a téměř 40 % jejich celkové hmoty je podle nové vědecké studie již odsouzeno k zániku – a to i v případě, že by se globální teploty okamžitě přestaly zvyšovat. Výzkumníci z různých evropských institucí odhadují, že tento úbytek ledové hmoty povede v budoucnu ke zvýšení hladiny světových oceánů o 113 milimetrů.

Závěrečná tisková konference summitu NATO ve Vilniusu přinesla ujištění o jednotě Aliance a odmítnutí obav ze snižování americké vojenské přítomnosti ve východní Evropě. Ačkoli byla přijata pouze jediná novinářská otázka, ta směřovala právě k možnému omezení amerických kapacit na východním křídle.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj dnes během summitu v litevském Vilniusu zdůraznil jednotu a společný cíl západních lídrů – zastavit ruskou agresi a přinést skutečný mír. Podle jeho slov „všichni chceme to samé: ukončit ruskou válku a přivést skutečný mír“.

Rusko chce vše. V tom podle norského bezpečnostního experta Hanse Petera Midttuna leží důvod, proč ani nová jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu nemají naději na úspěch. „Schůzka není zaměřena na řešení správného problému,“ varoval Midttun exkluzivně pro EuroZprávy.cz.

Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a někdejší šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb v Polsku. Výsledek představuje zásadní zvrat na domácí politické scéně a silnou ránu pro premiéra Donalda Tuska, jehož středopravá vláda se nyní musí vyrovnat s prezidentem, který je ideologickým protivníkem a může zásadně zkomplikovat její další fungování.

Jako první o příletu informoval server F1NEWS.cz. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa Formule 1, přistál po dramatické Velké ceně Španělska v Praze. Důvodem jeho krátké zastávky v Česku je natáčení reklamy pro značku Heineken.

V luxusním paláci Çırağan v Istanbulu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých jednání mezi Ukrajinou a Ruskem. Přestože Moskva dříve tvrdila, že si nežádá žádné prostředníky, rozhovory byly zahájeny za přítomnosti tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana a šéfa turecké tajné služby Ibrahima Kalina.

Ukrajina v posledních dnech překvapila svět nejen odvahou, ale i vynalézavostí. Nejnovější operace proti ruským leteckým základnám, označovaná jako „Pavučina“, se podle ukrajinských představitelů stala jedním z nejsofistikovanějších útoků od začátku plnohodnotné invaze v roce 2022. I když není možné nezávisle ověřit ukrajinské tvrzení o způsobené škodě ve výši sedmi miliard dolarů, její symbolický dopad je zcela nesporný.

Česko i v pondělí zasáhnou další bouřky. Nová výstraha na tom nic nemění, ačkoliv přináší jisté změny. Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) časově posunul začátek varování na 14. hodinu a zmenšil oblast s vysokým stupněm nebezpečí. Na západě Čech se bouřky vůbec nečekají. 

Rozsáhlý útok ukrajinských dronů na ruské letecké základny, vzdálené tisíce kilometrů od fronty, představuje nejnovější z řady mimořádně odvážných operací Kyjeva proti mnohem většímu protivníkovi. Podle zdrojů z ukrajinské tajné služby SBU šlo o misi, která se připravovala více než rok a půl – bezpilotní letouny byly propašovány do Ruska ukryté ve dřevěných domech na nákladních vozech.

V istanbulském paláci Çırağan dnes odpoledne odstartovalo nové kolo jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, které by mohlo naznačit možný posun v dosud zablokovaném mírovém procesu. Na místo postupně dorazily všechny delegace – jako první turečtí hostitelé, následovaní ruskou delegací vedenou kremelským poradcem Vladimirem Medinským a nakonec ukrajinskou delegací, která přijela jen několik minut poté. Jednání byla zahájena ve 13:00 místního času (11:00 SELČ) bez stanoveného časového rámce, přičemž minulá kola netrvala ani dvě hodiny.

Wopke Hoekstra, eurokomisař pro klima, sehrál klíčovou roli při vyjednávání německé klimatické politiky a přiměl novou vládní koalici, aby podpořila kontroverzní opatření oslabující klimatický cíl Evropské unie pro rok 2040. Podle informací serveru Politico úspěšně prosadil využití mezinárodních uhlíkových kreditů, které by umožnily EU část emisních redukcí „nakoupit“ v zahraničí.

Vítězství Karola Nawrockého v prezidentských volbách v Polsku představuje zásadní posun ve střední Evropě. Historik bez politické minulosti, který staví na konzervativních hodnotách, patriotismu a silném nacionalismu, přebírá od 6. srpna nejvyšší ústavní funkci v zemi s téměř 38 miliony obyvatel. Tato událost přichází v klíčové době – uprostřed geopolitických napětí, obnovy pravice napříč Evropou i pokračující války na Ukrajině. Co tedy jeho nástup znamená pro budoucnost Polska, Evropské unie a širšího regionu?

Polskem otřásla politická zpráva roku – Karol Nawrocki, kandidát podporovaný Právem a spravedlností (PiS), byl zvolen novou hlavou státu. Ve finále prezidentských voleb získal těsnou většinu 50,89 % hlasů, zatímco jeho protikandidát, dosavadní varšavský primátor Rafał Trzaskowski, dosáhl na 49,11 %. Výsledky zveřejnila v pondělí brzy ráno Státní volební komise po sečtení všech hlasovacích okrsků.

Karol Nawrocki, narozený v roce 1983 v Gdaňsku, je historik, bývalý ředitel Institutu národní paměti (IPN) a od června 2025 prezident Polska. Jeho vítězství ve volbách znamená posun země směrem k nacionalistickému a konzervativnímu kurzu, který zdůrazňuje tradiční hodnoty, suverenitu a skeptický postoj k Evropské unii.

Poláci rozhodli. V těsném druhém kole prezidentských voleb zvítězil nacionalistický kandidát Karol Nawrocki, podporovaný vládnoucí stranou Právo a spravedlnost (PiS) a administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Porazil liberálního starostu Varšavy Rafała Trzaskowského poměrem 50,89 % ku 49,11 % hlasů.