NÁZOR - Environmentální faktory hrají klíčovou roli při šíření infekčních nemocí jako covid-19, tvrdí bioložka Manolya Adanová a expert na životní prostředí Basil Mahfouz. V komentáři pro server The Independent připomínají, že mnozí, včetně amerického prezidenta Donalda Trumpa, tvrdí, že teplejší letní měsíce mohou pandemii zpomalit, avšak předběžný výzkum podle Světové zdravotnické organizace (WHO) ukazuje, že virus se zřejmě nebude chovat jinak v odlišných teplotách.
Proměna zdravotnictví je nutnost
Výzkum předchozích epidemií také naznačuje, že rostoucí využívání klimatizací může umožnit patogenům šířit se v letních měsících, upozorňují vědci. Dodávají, že o covid-19 nemáme kompletní data, ale zkoumání jiných virů, například SARS, ukazuje, že výrazný vliv na jejich šíření mají environmentální faktory.
Pro šíření SARS je optimální teplota 22-25°C a vlhkost 40-50 %, přičemž virus stěží přežívá v teplotách nad 38°C a vlhkosti přes 95 %, konstatují Adanová a Mahfouz. Očekávají, že dopad klimatické změny na ekosystémy ovlivní i chování virů a posílí jejich schopnost infikovat komunity po celém světě.
Jak environmentální podmínky ovlivňují chování patogenů, klimatická změna přináší riziko, že podstatně promění přenos infekčních nemocí, míní odborníci. Vysvětlují, že na vzestup mořské hladiny a silné deště na lokální úrovni usnadní šíření s vodou spjatých chorob, zatímco hurikány a další extrémní atmosférické jevy mohou usnadnit šíření vzduchem se přenášejících patogenů, například nových druhů chřipky.
"Na globální úrovni tající mořský led a ledovce uvolňují dávné zamrzlé viry a bakterie a pomáhají arktickým patogenům kontaminovat nové oblasti," pokračují Mahfouz a Adanová. Odkazují na výzkum vědců z University of California a University in Scotland, kteří sledovali šíření morbilliviru phocine, který se přenesl z mořských živočichů v severním Atlantiku na ty v severním Pacifiku.
Klimatické změny také umožňují šíření onemocnění skrze přenašeče a mezihostitele, jako jsou hmyz a hlodavci, uvádějí experti. Zmiňují výzkum vědců ze Stanford University, který podtrhl, že globální oteplování umožňuje nemoci přenášejícím komárům posouvat se na území, která pro ně dříve nebyla obyvatelná, a infikovat tamní nepřipravené obyvatelstvo.
V reakci na rostoucí riziko globálních epidemií a další vedlejších produktů rychle se měnícího životního prostředí je dramatická proměna a inovace veřejného zdravotnictví, konstatují oba vědci. Dodávají, že vlády nyní jednají pod tlakem, přičemž nedostatek plánů a neefektivní rozdělování zdrojů nechává jednotlivé země odkázané na jednorázová opatření, která přinášejí velké společensko-ekonomické škody.
Covid-19 není první
"Covid-19 není první virus, který ohrožuje civilizaci," pokračují Adanová a Mahfouz. Připomínají, že politické napětí po první světové válce zamezilo mezinárodní akci k zastavení španělské chřipky, která si při absenci efektivní mezivládní spolupráce a komunikace vyžádala v letech 1918-1920 mezi 50-100 miliony životů a zasáhla 27 % tehdejší světové populace.
První světová válka si vyžádala 16 milionů přímých obětí, tedy až o 84 milionů méně než španělská chřipka a politici, kteří do té doby trvali na alokaci většiny daňových výnosů do vojenské oblasti, si uvědomili, že existují smrtelnější hrozby než jiné státy, konstatují vědci. Doplňují, že i současní politici mohou být na neznámé půdě, ale vědecké paradigma se výrazně změnilo již po předchozí epidemii SARS v roce 2003.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Naléhavost této epidemie přiměla 84 vědců z 13 laboratoří po celém světě upozadit zisk a prestiž a nalézt prostředky k boji se SARS, poukazují Mahfouz a Adanová. Připomínají, že v dubnu 2003 tehdejší ředitel WHO pro přenosné nemoci David Heyman prohlásil, že tempo výzkumu SARS je ohromující a díku spolupráci laboratoří se podařilo nalézt původ nemoci - šlo o první světovou reakci svého druhu, globální spolupráci, která proběhla bezprecedentně rychle.
Odpověď na covid-19 kráčí ve šlépějích virologů, kteří zkoumali SARS, získaná data jsou nahrávána téměř okamžitě na připravené servery, analýzy se šíří digitálními kanály a relevantní pracoviště získávají nejnovější studie dříve, než projdou formálním recenzním řízením, nastiňují vědci. Poukazují, že k 17. březnu bylo na webu Google Scholar na 1.660 dokumentů vztahujících se k nemoci a podle epidemiologa Marca Lipsitche vede tato intenzivní komunikace k rychlejšímu pokroku výzkumu než v případě jakékoliv předešlé epidemie.
Spolupracují i novináři, kteří zajišťují, aby veřejnost měla veškeré dostupné informace, které potřebuje ke své ochraně, a bojují s potenciálně smrtícími dezinformacemi, konstatují Adanová s Mahfouzem. Doplňují, že je stále jasnější, že nastává naléhavá potřeba zaměřit se na vývoj nové, digitálně zpracovatelné mezinárodní interdisciplinární spolupráce.
To si klade za cíl i startup SynSapien, jehož jsou autoři komentáře součástí, který se snaží přijít s novými formami spolupráce, které by vědcům poskytly potřebné nástroje ke komunikaci, analýze, debatám, kritice a kolektivnímu rozhodování. "Je těžké být připraven na nepředvídatelné a efektivní nástroje spolupráce jsou klíčem k naší schopnosti adaptovat se na stále se měnící prostředí," uzavírají Mahfouz a Adanová.
Související
Konference COP30 skončila bez výrazného průlomu. Přinesla ale zásadní varování
Ukončení využívání uhlí, ropy a plynu je pro zastavení extrémního počasí zásadní. Dokáže COP30 něco změnit?
Klimatické změny , nemoci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
Trumpa znovu ukázali na fotkách s Epsteinem. Hoax, obořil se Bílý dům na Demokraty
před 1 hodinou
Další člen Babišovy vlády doplatil na zákon střetu zájmů
před 1 hodinou
Dlouhá historie vánočního koření. Sloužilo i jako lék
před 2 hodinami
Česko na prahu epidemie chřipky. Do vývoje se může promítnout nový subtyp infekce
před 3 hodinami
Tragédie v pražské ZOO. Populární orangutan Kawi nešťastně zahynul
před 3 hodinami
Policie hledá dvanáctiletého Marka. Už ve čtvrtek nedorazil do školy
před 5 hodinami
Počasí se příští týden výrazně ochladí. Během dne bude i mrznout
včera
Nezvládli krize, inklinují k neonacismu a chtějí Česko odklonit od Západu. Vžene nás nová vláda do náručí Kremlu?
včera
EU zmrazila ruská aktiva natrvalo, aby obešla veto Maďarska a Slovenska ohledně pomoci Ukrajině
včera
Machadové pomohla utéct americká armáda. Z Venezuely se dostala v přestrojení
včera
VIDEO: Rvačky, alkohol, vulgarity, ponižování žen. Ostudné zasedání parlamentu, jaké Slovensko nepamatuje
včera
Írán zatkl držitelku Nobelovy ceny za mír Narges Mohammadiovou
včera
OBRAZEM: Došlo i na úsměvy. Nejbližší a přátelé se rozloučili s Patrikem Hezuckým
včera
Ukrajinské síly znovu dobyly osady v Charkovské oblasti
včera
"Zákaz spalovacích motorů v roce 2035 je smeten ze stolu." EU příští týden kontroverzní nařízení zmírní
včera
Česko se rozloučilo s moderátorem Hezuckým. Bouček dojemně promluvil
včera
Ukrajina by podle mírového plánu měla vstoupit do EU v roce 2027
Aktualizováno včera
Lidé se rozloučili s Theodorem Pištěkem. Na obřad dohlížela Hradní stráž
včera
Německo: Rusko stojí za kybernetickým útokem proti kontrole letového provozu, snažilo se i ovlivnit volby
včera
Po Ruttem přichází další důrazné varování: Válka klepe na dveře Evropy
Evropa se musí připravit na válku na svém prahu. Tímto varováním vystoupili ve čtvrtek britští vojenští představitelé, kteří detailně popsali bezprecedentní úroveň hrozeb namířených proti ozbrojeným silám Spojeného království. Ministr obrany Al Carns při zahájení nové Britské vojenské zpravodajské služby (MIS) prohlásil, že „stín války klepe na dveře Evropy“, a zdůraznil, že spojenci NATO musí být připraveni reagovat.
Zdroj: Libor Novák