Nejen koronavirus. Klimatické změny přispějí k šíření nemocí, obávají se vědci

Proměna zdravotnictví je nutnost

Výzkum předchozích epidemií také naznačuje, že rostoucí využívání klimatizací může umožnit patogenům šířit se v letních měsících, upozorňují vědci. Dodávají, že o covid-19 nemáme kompletní data, ale zkoumání jiných virů, například SARS, ukazuje, že výrazný vliv na jejich šíření mají environmentální faktory.   

Pro šíření SARS je optimální teplota 22-25°C a vlhkost 40-50 %, přičemž virus stěží přežívá v teplotách nad 38°C a vlhkosti přes 95 %, konstatují Adanová a Mahfouz. Očekávají, že dopad klimatické změny na ekosystémy ovlivní i chování virů a posílí jejich schopnost infikovat komunity po celém světě.

Jak environmentální podmínky ovlivňují chování patogenů, klimatická změna přináší riziko, že podstatně promění přenos infekčních nemocí, míní odborníci. Vysvětlují, že na vzestup mořské hladiny a silné deště na lokální úrovni usnadní šíření s vodou spjatých chorob, zatímco hurikány a další extrémní atmosférické jevy mohou usnadnit šíření vzduchem se přenášejících patogenů, například nových druhů chřipky.

"Na globální úrovni tající mořský led a ledovce uvolňují dávné zamrzlé viry a bakterie a pomáhají arktickým patogenům kontaminovat nové oblasti," pokračují Mahfouz a Adanová. Odkazují na výzkum vědců z University of California a University in Scotland, kteří sledovali šíření morbilliviru phocine, který se přenesl z mořských živočichů v severním Atlantiku na ty v severním Pacifiku.

Klimatické změny také umožňují šíření onemocnění skrze přenašeče a mezihostitele, jako jsou hmyz a hlodavci, uvádějí experti. Zmiňují výzkum vědců ze Stanford University, který podtrhl, že globální oteplování umožňuje nemoci přenášejícím komárům posouvat se na území, která pro ně dříve nebyla obyvatelná, a infikovat tamní nepřipravené obyvatelstvo.

V reakci na rostoucí riziko globálních epidemií a další vedlejších produktů rychle se měnícího životního prostředí je dramatická proměna a inovace veřejného zdravotnictví, konstatují oba vědci. Dodávají, že vlády nyní jednají pod tlakem, přičemž nedostatek plánů a neefektivní rozdělování zdrojů nechává jednotlivé země odkázané na jednorázová opatření, která přinášejí velké společensko-ekonomické škody.

Covid-19 není první  

"Covid-19 není první virus, který ohrožuje civilizaci," pokračují Adanová a Mahfouz. Připomínají, že politické napětí po první světové válce zamezilo mezinárodní akci k zastavení španělské chřipky, která si při absenci efektivní mezivládní spolupráce a komunikace vyžádala v letech 1918-1920 mezi 50-100 miliony životů a zasáhla 27 %  tehdejší světové populace.

První světová válka si vyžádala 16 milionů přímých obětí, tedy až o 84 milionů méně než španělská chřipka a politici, kteří do té doby trvali na alokaci většiny daňových výnosů do vojenské oblasti, si uvědomili, že existují smrtelnější hrozby než jiné státy, konstatují vědci. Doplňují, že i současní politici mohou být na neznámé půdě, ale vědecké paradigma se výrazně změnilo již po předchozí epidemii SARS v roce 2003.

Naléhavost této epidemie přiměla 84 vědců z 13 laboratoří po celém světě upozadit zisk a prestiž a nalézt prostředky k boji se SARS, poukazují Mahfouz a Adanová. Připomínají, že v dubnu 2003 tehdejší ředitel WHO pro přenosné nemoci David Heyman prohlásil, že tempo výzkumu SARS je ohromující a díku spolupráci laboratoří se podařilo nalézt původ nemoci - šlo o první světovou reakci svého druhu, globální spolupráci, která proběhla bezprecedentně rychle.

Odpověď na covid-19 kráčí ve šlépějích virologů, kteří zkoumali SARS, získaná data jsou nahrávána téměř okamžitě na připravené servery, analýzy se šíří digitálními kanály a relevantní pracoviště získávají nejnovější studie dříve, než projdou formálním recenzním řízením, nastiňují vědci. Poukazují, že k 17. březnu bylo na webu Google Scholar na 1.660 dokumentů vztahujících se k nemoci a podle epidemiologa Marca Lipsitche vede tato intenzivní komunikace k rychlejšímu pokroku výzkumu než v případě jakékoliv předešlé epidemie.

Spolupracují i novináři, kteří zajišťují, aby veřejnost měla veškeré dostupné informace, které potřebuje ke své ochraně, a bojují s potenciálně smrtícími dezinformacemi, konstatují Adanová s Mahfouzem. Doplňují, že je stále jasnější, že nastává naléhavá potřeba zaměřit se na vývoj nové, digitálně zpracovatelné mezinárodní interdisciplinární spolupráce.

To si klade za cíl i startup SynSapien, jehož jsou autoři komentáře součástí, který se snaží přijít s novými formami spolupráce, které by vědcům poskytly potřebné nástroje ke komunikaci, analýze, debatám, kritice a kolektivnímu rozhodování. "Je těžké být připraven na nepředvídatelné a efektivní nástroje spolupráce jsou klíčem k naší schopnosti adaptovat se na stále se měnící prostředí," uzavírají Mahfouz a Adanová.