23. den války. Západní částí Ukrajiny i Kyjevem se opět ozývají výbuchy

Nedaleko západoukrajinského Lvova dnes dopadly čtyři ruské střely, vypálené zřejmě z Černého moře. Ruská ofenziva se tak opět přiblížila k hranicím členských států NATO. Polsko následně oznámilo, že na summitu aliance příští týden formálně požádá o vyslání mírové mise na Ukrajinu. Na debatu o tomto návrhu je podle ministryně obrany Jany Černochové připraveno i Česko. Ukrajina a Rusko se podle Moskvy nachází "někde napůl cesty", pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny, ohledně možného vstupu Ukrajiny do NATO se v jednáních "maximálně přiblížily". Ruský prezident Vladimir Putin invazi obhajoval před desítkami tisíc lidí na stadionu v Moskvě.

Stručný přehled pátečních událostí:

Ukrajina se brání ruskému útoku již déle než tři týdny, Moskva dnes ohlásila, že ruská vojska spolu s milicemi proruských separatistů bojují v centru obléhaného Mariupolu a že ruští vojáci se separatisty "utahují smyčku" okolo tohoto přístavního města u Azovského moře. Ukrajinská armáda tvrdí, že opět zabránila jakémukoliv postupu Ruska, nepřátelská vojska podle ní podstatně vyčerpala své lidské zdroje. Šéf britské vojenské rozvědky Jim Hockenhull řekl, že Rusko při invazi nesplnilo své cíle a mění bojovou strategii na opotřebovací válku, což povede k větším ztrátám mezi civilisty.

Zřejmě více než 1300 lidí nadále zůstává v krytu pod troskami rozbombardovaného mariupolského divadla, uvedly ukrajinské úřady. Tamní radnice však zatím neregistruje žádné zemřelé, jeden člověk byl podle ní těžce zraněn. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského záchranným pracím brání ustavičné ruské ostřelování. Počet lidí zachráněných z trosek uvádí úřady stejný jako ve čtvrtek, tedy asi 130.

Úřad vysoké komisařky OSN pro lidská práva potvrdil dalších 36 úmrtí civilistů na Ukrajině, celková bilance tak dosáhla 816 mrtvých a nejméně 1333 zraněných. Ukrajinské úřady nicméně hlásí mrtvých výrazně více a i OSN uznává, že reálný počet je velmi pravděpodobně výrazně vyšší.

Palba ruských vojsk na ukrajinská města stále pokračuje, a to včetně metropole Kyjeva. Západ země byl ruské agrese dosud v zásadě ušetřen; několik kilometrů od centra Lvova však dnes ruské střely s plochou dráhou letu zasáhly nepoužívaný závod letecké techniky v blízkosti tamního letiště.

Polský premiér Mateusz Morawiecki dnes řekl, že situaci, kdy bomby dopadají čím dál tím blíž k polským hranicím, využije jako argument pro jednání o mírové misi NATO. Česko je na debatu o polském návrhu připraveno, řekla v Bratislavě ministryně obrany Černochová. Zároveň ale upozornila, že není jasné, zda by takový krok byl v souladu s mezinárodním právem. Slovenský ministr obrany Jaroslav Naď chce vyčkat na konkrétní návrh.

O uklidnění bojů zuřících už přes tři týdny opět jednají zástupci obou stran. Hlavní ruský vyjednavač Vladimir Medinskij řekl, že se Moskva a Kyjev nacházejí "někde napůl cesty", pokud jde o jednání o demilitarizaci Ukrajiny. V základních bodech, mezi něž patří otázka možného vstupu Ukrajiny do NATO, se pak obě strany podle Medinského "maximálně přiblížily". Ruský vyjednavač zároveň zdůraznil, že Moskva nehodlá dělat ústupky ohledně svého postoje k Donbasu, území na východě Ukrajiny, kde proruští separatisté v roce 2014 vyhlásili dvě republiky. Moskva letos krátce před invazí uznala jejich nezávislost.

Kyjev však krátce nato uvedl, že cílem ruských prohlášení je vyvolat tlak v médiích, a upozornil, že Moskva se vyjadřuje jen ke svým požadavkům. Otázku vstupu Ukrajiny do NATO nekomentoval.

Putin dnes při výročí anexe Krymu v roce 2014 vystoupil před desítkami tisíc lidí na moskevského stadionu Lužniki, kde opět zopakoval svá tvrzení, že hlavním důvodem "speciální vojenské operace" na Ukrajině, což je oficiální kremelský termín pro invazi, je záchrana lidí na východě Ukrajiny před "genocidou".

Podle polské pohraniční stráže překročily hranice s Ukrajinou již více než dva miliony běženců, především ženy a děti. Do Německa dosud přišlo přes 197.000 ukrajinských uprchlíků, uvedlo tamní ministerstvo vnitra.

Mezinárodní organizace pro migraci (IOM) uvedla, že na Ukrajině je přibližně 6,5 milionu lidí, kteří opustili své domovy kvůli válce, přes 3,2 milionu uprchlíků uteklo do zahraničí. OSN odhaduje, že více než 12 milionů lidí uvázlo na Ukrajině v oblastech zasažených konfliktem nebo nemůže uprchnout.

O válce na Ukrajině dnes hovořil čínský prezident Si Ťin-pching se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Prezident Si řekl, že konflikty a konfrontace, jako jsou události na Ukrajině, nejsou v ničím zájmu a že "krize na Ukrajině je něco, co nechceme vidět". Biden pak svému protějšku podle Bílého domu jasně vyjmenoval, jaké následky by mělo to, pokud by Peking poskytl Moskvě zbraně.

Rusko čelí po zahájení války hluboké mezinárodní izolaci. Bulharsko dnes vyhostilo deset ruských diplomatů akreditovaných v zemi. K vyhoštění ruských diplomatů přikročily i tři pobaltské země, z nichž bude muset odejít dohromady také deset pracovníků ruských zastupitelských úřadů.

Moskva dnes zaplatila úroky z dluhopisů, a prozatím se tak vyhnula obávané platební neschopnosti. Mezinárodní ratingová agentura Standard & Poor's však snížila úvěrový rating Ruska hlouběji do podřadného pásma z dosavadní známky CCC- na stupeň CC.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh od začátku minulého týdne klesla zhruba o 70 procent. Cena v posledních týdnech prudce kolísá kvůli nejistotě ohledně plynulosti dodávek z Ruska. EU také nyní Rusku platí za plyn výrazně více než před válkou na Ukrajině.

Evropské akcie však tento týden vykázaly nejprudší nárůst od listopadu 2020, a smazaly tak již všechny ztráty, které utrpěly od začátku války na Ukrajině. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 si za dnešek připsal 0,9 procenta a za celý týden se zvýšil o 5,4 procenta.

On-line přenos:

Související

Ruská armáda, ilustrační foto

Ruská armáda zahájila na Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu

Ruské síly zahájily na východní Ukrajině rozsáhlou jarní ofenzívu, do které nasadily desítky tanků a obrněných vozidel. Podle ukrajinské armády a vojenských analytiků nabírá tento útok na intenzitě právě v době, kdy ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjadřuje vážné obavy z dopadů konfliktu na Blízkém východě na situaci ve své zemi, píše CNN.

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ukrajina Ruská armáda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

Kallasová se na schůzce G7 pohádala před ostatními ministry s Rubiem

Atmosféra na setkání ministrů zahraničí zemí G7 v pátek zhoustla, když došlo k ostré slovní přestřelce mezi americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem a šéfkou diplomacie Evropské unie Kajou Kallasovou. Podle svědků z místa jednání byla rozbuškou otázka dalšího postupu vůči Rusku a nespokojenost Evropy s dosavadními výsledky amerického tlaku na Moskvu.

před 2 hodinami

Marco Rubio na zápase UFC 316

Rubio se rázně pustil do Zelenského. Obvinil ho ze lži

Americký ministr zahraničí Marco Rubio v pátek ostře odmítl tvrzení ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, že by administrativa Donalda Trumpa nutila Kyjev k postoupení východního Donbasu Rusku. Podle Zelenského mělo být odevzdání tohoto průmyslového srdce Ukrajiny podmínkou pro získání amerických bezpečnostních záruk v rámci jakéhokoli plánu na příměří. Rubio však takové interpretace označil za nepravdivé.

před 3 hodinami

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Nová varianta covidu znepokojuje odborníky. „Cikáda“ už se dostala i do Česka

Ve světě se v tichosti šíří nová varianta koronaviru SARS-CoV-2, která si díky svému specifickému chování vysloužila přezdívku „cikáda“. Odborníci ji vědecky označují jako BA.3.2 a poprvé byla identifikována v Jihoafrické republice v listopadu 2024. Od té doby se jí podařilo proniknout do nejméně 23 zemí světa, přičemž pozornost budí především neobvykle vysokým počtem mutací.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

NATO

Politico: Česko je na tom ze všech států nejhůře. Na obranu dává ještě míň než Maďarsko

Alianční „třída“ roku 2025 složila maturitu úspěšně. Všech dvaatřicet členských států NATO poprvé v historii splnilo stanovený cíl a vynaložilo na obranu minimálně 2 % svého hrubého domácího produktu. Výroční zpráva zveřejněná v Bruselu ukazuje, že po dekádě od stanovení tohoto závazku v roce 2014 se společenství konečně dočkalo plošného plnění.

před 6 hodinami

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 7 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy